Nejvyšší soud 4 Tz 64/2024 – Zahájení trestního stíhání

Policejním orgánem Policie ČR, Krajským ředitelstvím policie Středočeského kraje, Územním odborem Mělník, Obvodním oddělením Kralupy nad Vltavou pod č. j. KRPS-50001/TČ-2024-010611, bylo vedeno ve smyslu § 179a a násl. tr. ř. zkrácené přípravné řízení pro podezření z přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit obviněný R. G.

Na základě pokynu státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku bylo usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajským ředitelstvím pro Středočeský kraj, Územním odborem Mělník, Oddělením obecné kriminality, ze dne 10. 4. 2024, č. j. KRPS-50001-40/TČ-2024-010671, zahájeno trestní stíhání obviněného R. G. ze spáchání zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku.

Dne 13. 5. 2024 podal obviněný (zastoupený obhájcem) v zákonné lhůtě stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 10. 4. 2024.

Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 7. 6. 2024, č. j. ZT 79/2024-10, bylo rozhodnuto tak, že podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. byla stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítnuta jako nedůvodná.

Proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 7. 6. 2024, č. j. ZT 79/2024-10, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. G. Ve stížnosti pro porušení zákona shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., neboť státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku dala dne 26. 3. 2024 policejnímu orgánu pokyn k zahájení trestního stíhání. Na základě tohoto pokynu bylo dne 10. 4. 2024 zahájeno trestní stíhání obviněného, proti kterému byla podána v zákonné lhůtě stížnost. Za této situace měla státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku (pokud by sama žádosti nevyhověla) podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. věc předložit k rozhodnutí nadřízenému státnímu zástupci, konkrétně státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze, což však neučinila, a o stížnosti nesprávně rozhodla sama.

Ze strany státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku tak nebyl dodržen postup podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. nepředložením věci nadřízenému státnímu zastupitelství, tedy jejím rozhodnutím o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání byl porušen zákon. Pokyn dozorového státního zástupce podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř. k postupu podle § 160 odst. 1 tr. ř. je totiž úkonem zavazujícím policejní orgán k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání a v případě, když nebude stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání vyhověno a státní zástupce nebude postupovat podle § 146 odst. 1 tr. ř., musí být uplatněn odst. 2 téhož ustanovení.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 7. 6. 2024, č. j. ZT 79/2024-10, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného R. G. Poté aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, včetně dalších rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal věc státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze, aby ji v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření se stížností pro porušení zákona ztotožnil, včetně závěrečného návrhu.

Obviněný prostřednictvím obhájce uvedl, že stížnost pro porušení zákona je důvodná.

Nejvyšší soud jako soud příslušný k vedení řízení o stížnosti pro porušení zákona (§ 266 odst. 1 tr. ř.) přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené rozhodnutí i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného.

Podle § 160 odst. 7 tr. ř. proti usnesení o zahájení trestního stíhání může obviněný podat stížnost.

Podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud z obsahu předloženého spisu zjistil, že dne 26. 3. 2024 uložila podle § 179f odst. 2 písm. c) tr. ř. státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku pokyn, č. j. ZK 77/2024-5, aby věc byla předložena policejnímu orgánu Policie ČR, Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje, Územnímu odboru Mělník k zahájení trestního stíhání obviněného podle § 160 odst. 1 tr. ř. pro zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Z důkazů předložených v rámci vedeného zkráceného přípravného řízení totiž vyplynulo, že obviněný R. G. dne 21. února 2024 v době od 16:10 hodin do 16:15 hodin na schodišti před vstupem do domu č. p. XY v ul. XY v XY, soudní obvod XY, po předchozí slovní rozepři s poškozenou L. H., kdy po ní žádal, aby mu vydala svůj mobilní telefon zn. MT Xiaomi Mi Note 10 Pro, s čímž poškozená nesouhlasila, přistoupil k poškozené L. H., kdy jí pravou rukou chtěl vzít její mobilní telefon, v čemž mu poškozená bránila a nechtěla jej vydat, následně tedy chytil poškozenou svou levou rukou kolem krku, čímž znehybnil poškozenou, využil její bezbrannosti, a následně jí mobilní telefon vytrhl z její levé ruky svou pravou rukou, přičemž následně i přes nesouhlas poškozené odešel s jejím mobilním telefonem neznámo kam. Vzhledem k okolnostem případu, kdy z kamerového záznamu, který zachytil předmětný skutek, vyplývá, že obviněný R. G. vůči poškozené užil násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, nebylo možné skončit zkrácené přípravné řízení postupem podle některé z alternativ uvedených v § 179c odst. 2 tr. ř.

Usnesením o zahájení trestního stíhání policejní orgán rozhodl na pokyn státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 26. 3. 2024, když přípis státní zástupkyně adresovaný policejnímu orgánu byl výslovně označen jako „pokyn k zahájení trestního stíhání“. Za tohoto stavu měl policejní orgán věc se stížností obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání předložit podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. nikoli státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Mělníku, ale jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci, tedy státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze, který byl podle citovaného ustanovení příslušný k rozhodnutí o stížnosti.

Tím, že policejní orgán předložil věc státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Mělníku a že tento státní zástupce o stížnosti obviněného rozhodl usnesením, jímž stížnost zamítl, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil zjištěné porušení zákona, podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil jak napadené usnesení, tak i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, pokud případně byla učiněna a zrušením napadeného usnesení ztratila podklad, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze tak rozhodne znovu o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu, jímž bylo zahájeno trestní stíhání obviněného.