5 Tdo 1240/2012 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1240/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 12. 2012 Spisová značka:5 Tdo 1240/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:5.TDO.1240.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Úmysl Dotčené předpisy:§ 268 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:28. 1. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1240/2012 - 20 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 12. 2012 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného D. N. V., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2012, sp. zn. 5 To 19/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 18 T 48/2011, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 18 T 48/2011, byl obviněný D. N. V. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Znojmě pro skutek spočívající v tom, že dne 19. 7. 2010 v 15:00 hodin v prostoru prodejny na T. ul. ve Z. jako fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona s oborem činnosti velkoobchod a maloobchod, skladoval a vystavoval v této své provozovně za účelem dalšího prodeje celkem 146 párů plastových pantoflí napodobujících model obuvi společnosti Crocs, Inc., se sídlem v USA, 6273 Monarch Park Place, Niwot, Colorado 80530, pod označením Classic, který je chráněn zejména průmyslovým vzorem Společenství č. 000257001-0001 a prostorovou ochrannou známkou Společenství č. 006543516, a to zejména celkovým tvarem, provedením svrchní části obuvi, identickými otvory ve svrchní části a na boku obuvi a pohyblivým páskem, jeho funkcí i uchycením, přičemž toto zboží bylo identické či zaměnitelné se zapsanou ochrannou známkou a chráněným průmyslovým vzorem, ačkoliv mu nebyla poskytnuta licenční práva k užívání této ochranné známky a chráněnému průmyslovému vzoru, čímž porušil ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ve znění pozdějších předpisů, v němž byly spatřovány přečiny porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku a porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť označený skutek není trestným činem. Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Znojmě odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 1. 2. 2012, sp. zn. 5 To 19/2012, tak, že rozsudek soudu prvního stupně podle § 257 odst. 1 tr. ř. zrušil. Dále podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. za použití § 222 odst. 2 tr. ř. krajský soud nově rozhodl tak, že věc obviněného pro výše citovaný skutek kvalifikovaný jako přečin porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku a přečin porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, postoupil Městskému úřadu Znojmo, obecnímu živnostenskému úřadu se sídlem Znojmo, nám. Armády 1213/8, neboť žalovaný skutek by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek. Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním nejvyšší státní zástupce a to v neprospěch obviněného. Svůj mimořádný opravný prostředek nejvyšší státní zástupce opřel o dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. f), g) a l) tr. ř., tedy, že bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání, aniž byly splněny zákonné podmínky pro takové rozhodnutí, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení a že tímto usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně uvedenému v § 265a odst. 2 písm. b) tr. ř., přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. f), g) tr. ř. Nejvyšší státní zástupce nejprve podrobně interpretoval argumenty soudu prvního stupně, které jej vedly k rozhodnutí o zproštění obviněného obžaloby, a námitky, jimiž státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Znojmě zdůvodnil své odvolání proti rozsudku nalézacího soudu. Soud druhého stupně se v podstatě ztotožnil se způsobem hodnocení jednání obviněného, které nevybočilo z pravidel formální logiky a odmítl se proto zabývat konkrétními výhradami uplatněnými v odvolání. Sice souhlasil s názorem nalézacího soudu, že skutek, pro který byla podána obžaloba, není nutné postihovat podle trestního zákoníku, ale pro jeho menší závažnost předmětnou věc postoupil orgánu státní správy z důvodu jejího možného posouzení jako přestupku. Podle přesvědčení nejvyššího státního zástupce soudy obou stupňů vyloučily trestní odpovědnost obviněného, odkazem na nedostatek úmyslu, event. nedostatečnou společenskou škodlivost jednání spočívajícího v nakládání s výrobky zaměnitelnými s výrobky chráněnými ochrannou známkou, pokud tak činí prostřednictvím výrobku, který není označen grafickým nebo slovním označením, jež by připomínalo dotčenou ochrannou známku. V rámci svých úvah však soudy podle nejvyššího státního zástupce vůbec nezohlednily ty okolnosti jednání obviněného, které se vztahovaly k naplnění znaku snadné zaměnitelnosti s výrobky známkoprávní ochrany společnosti Crocs, Inc. Konkrétně poukázal na nedostatečné vyřešení otázky individuální schopnosti obchodníka rozlišit výše specifické znaky prostorové ochranné známky společnosti Crocs, Inc. tak, aby mohly s jistotou vyloučit či potvrdit nedostatek jeho povědomí o tom, že uvádí do oběhu výrobky svým tvarem snadno zaměnitelné s výrobky chráněnými prostorovou ochrannou známkou, k níž náleží právo jinému subjektu. Nejvyšší státní zástupce dále vyslovil přesvědčení, že mělo dojít k zohlednění nečitelného způsobu nabytí předmětné obuvi a i cenové relace, ve které je obviněný nabízel k prodeji. Soudy podle jeho mínění nerozlišovaly mezi ochranou poskytovanou podle zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, a ochranou podle zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ve znění pozdějších předpisů, neboť dovodily, že pokud nejsou výrobky označeny grafickým či slovním označením, pak se nejednalo o natolik závažné porušení práv k ochranné známce a práv k průmyslovým vzorům, aby bylo stíháno jako trestný čin. Podle nejvyššího státního zástupce nebyla soudy vyhodnocena míra závažnosti všech podstatných okolností a není tak zcela zřejmé, zda je možné vyloučit u obviněného trestně právní odpovědnost, a dovodit odpovědnost podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Upozornil také na to, že soudy zcela pominuly speciální právní úpravu průmyslových vzorů, neboť u obuvi zn. Crocs je chráněn právě toliko vzhled výrobku se všemi detaily tvaru, materiálu atd., není třeba slovního či grafického označení. Nejvyšší státní zástupce přitom několikrát odkázal na konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týkají předmětné trestné činnosti. Závěrem svého dovolání nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2012, sp. zn. 5 To 19/2012 a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 18 T 48/2011 a aby přikázal Okresnímu soudu ve Znojmě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. K dovolání nejvyššího státního zástupce se vyjádřil obviněný D. N. V. prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jana Juračky. Ve svém vyjádření zevrubně zrekapituloval dosavadní vývoj řízení a v jeho závěru vyslovil své stanovisko. Obviněný se ztotožnil se závěry soudu prvého stupně, které považuje za zcela správné. Ze všech provedených důkazů podle něj vyplývá, že nenaplnil subjektivní stránku skutkové podstaty přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku. Soud prvého stupně tedy z jeho pohledu nepochybil, když jej obžaloby v celém rozsahu zprostil. Obviněný tak navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce zamítl podle § 265j tr. ř. s tím, že jej neshledal důvodným. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že nejvyšší státní zástupce podal dovolání jako oprávněná osoba [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], učinil tak včas a na správném místě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, prot