5 Tdo 154/2014 — Nejvyšší soud

5 Tdo 154/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 2. 2014 Spisová značka:5 Tdo 154/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:5.TDO.154.2014.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Doprava Subjektivní stránka Dotčené předpisy:§ 147 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 5. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 154/2014-36 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 2. 2014 o dovolání obviněného F. N., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 11 To 293/2013, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 114/2012, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. s e z r u š u j í usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 11 To 293/2013, a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 9. 2013, sp. zn. 6 T 114/2012. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Hradci Králové p ř i k a z u j e , aby věc obviněného F. N. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í Obviněný F. N. byl rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 9. 2013, sp. zn. 6 T 114/2012, uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ve zkratce „tr. zákoník“) a odsouzen podle § 147 odst. 1, § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 15 000 Kč (50 denních sazeb ve výši 300 Kč). Pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl obviněnému podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání tří měsíců. Okresní soud dále rozhodl tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému F. N. povinnost nahradit škodu 50 648 Kč Vojenské zdravotní pojišťovně, pobočka Hradec Králové jako náhradu nákladů léčení poškozené J. J. Podle skutkových zjištění nalézacího soudu spáchal obviněný přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku stručně uvedeno tak, že dne 2. 8. 2011 kolem 16.50 hodin v katastru obce L. na křižovatce silnice ..... třídy č. .... a pozemní komunikace vedoucí od obce Ž. jako řidič motocyklu jedoucí povolenou rychlostí po hlavní pozemní komunikaci nesprávně a neadekvátně reagoval na přítomnost a pohyb cyklistky J. J., která vjela do křižovatky z vedlejší silnice asi 5 vteřin před střetem v okamžiku, kdy byl od ní vzdálen přibližně 92,3 metrů. Nesprávnost a neadekvátnost reakce obviněného na vzniklou dopravní situaci spočívala v tom, že ačkoli mu podélná vzdálenost od cyklistky umožňovala účinně střetu zabránit, aniž by sebe ohrozil náhlou změnou směru nebo rychlosti, zareagoval opožděně, rychlost výrazně nezpomalil a cyklistku začal objíždět zprava, v důsledku čehož došlo ke střetu motocyklu s cyklistkou, která utrpěla četná poranění, z nichž nejzávažnější bylo poškození pravé plíce mající charakter těžké újmy na zdraví. Krajský soud v Hradci Králové, který rozhodoval jako soud odvolací, usnesením ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 11 To 293/2013, podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného jako nedůvodné. Obviněný F. N. prostřednictvím obhájce JUDr. Jana Malého napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, které formálně podřadil pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Citovaný dovolací důvod obviněný F. N. spatřoval v tom, že byl uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti pouze za to, že podle skutkových zjištění okamžitým brzděním nezabránil střetu s cyklistkou a učinil úhybný manévr podjetí zprava namísto předjetí zleva, ačkoli prokazatelně cyklistka vjela do křižovatky z vedlejší silnice v okamžiku, kdy on přijížděl povolenou rychlostí po hlavní silnici a byl pro ni registrovatelným (sama přiznává, že slyšela jeho motocykl), přičemž křižovatku projížděla způsobem, který u něj vzbudil mylný dojem, že ho viděla a vědomě mu umožňuje podjetí zprava. Podle dovolatele primárně zapříčinilo dopravní nehodu to, že cyklistka přijíždějící po vedlejší silnici mu nedala přednost v jízdě a tím ho přiměla reagovat v průběhu desetin vteřiny na hrozící střet. Obviněný F. N. na podporu svých argumentů, že ho nelze mít za viníka dopravní nehody, jejímž důsledkem bylo vážné poškození zdraví cyklistky, odkázal na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešící obdobnou problematiku, zejména na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008 sp. zn. 11 Tdo 639/2008, ve kterém Nejvyšší soud s odkazem na svou předcházející judikaturu přehledně shrnul zásady trestně právního řešení dopravních kolizí. Nad rámec výše uvedeného dovolatel zpochybnil skutkové zjištění soudu prvního stupně, které není uvedeno ve skutkové větě, ale plyne z odůvodnění napadených rozhodnutí, že cyklistka před vjezdem do křižovatky zastavila. Zdůraznil, že o tom nebyl proveden žádný důkaz a znalci připustili i opačnou verzi jako věrohodnou. Navíc bylo bez pochybností prokázáno, že cyklistka byla pod vlivem alkoholu, což zřejmě ovlivnilo její způsob jízdy. Pokračovala totiž v jízdě křižovatkou po své trajektorii (tu zpětně nelze přesně zjistit, ale nejela nejkratší cestou a nepřejela hlavní silnici rovně), aniž by jakkoli zareagovala na přijíždějící motocykl. Obviněný F. N. zdůraznil, že nepředpokládal absenci její reakce na evidentně hrozící střet, proto se domníval, že mu záměrně jízdou vlevo blíže středu komunikace dává najevo, aby ji podjel zprava, takže na vzniklou situaci reagoval jediným logickým způsobem, a to úhybným manévrem k pravé krajnici s brzděním. Střetu tím ale nezabránil. Obviněný se v dovolání vyjádřil i k výpovědi svědka dopravní nehody J. H., řidiče osobního automobilu, který jel za ním po hlavní silnici, zastavil na místě nehody a přivolal záchrannou službu. Upozornil na to, že jmenovaný svědek mohl jen obtížně správně určit rozměrové vzdálenosti s ohledem na vlastní vzdálenost od místa nehody. Konečně dovolatel argumentoval tím, že se nepodařilo objasnit přesnou trajektorii cyklistky při jízdě přes křižovatku, takže nelze určit přesnou dobu, po kterou byla před střetem na hlavní silnici, ani přesné místo střetu, natož místo, odkud ji mohl vnímat. Závěrem svého dovolání obviněný F. N. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a sám ve věci rozhodl zprošťujícím rozsudkem. Nejvyšší státní zástupce nevyužil svého oprávnění podle § 265h odst. 2 tr. ř. a písemně se k dovolání obviněného nevyjádřil. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že obviněný F. N. podal dovolání jako oprávněná osoba, učinil tak prostřednictvím obhájce, včas a na správném místě, a dovoláním, které obsahuje trestním řádem stanovené nutné náležitosti, napadá rozhodnutí, proti němuž je tento mimořádný opravný prostředek obecně přípustný. Pokud jde o dovolací důvod, obviněný F. N. opřel jeho existenci o ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., vadu napadeného rozhodnutí tedy spatřoval v nesprávném právním posouzení skutku. V mezích tohoto dovolacího důvodu namítl nesprávnost právních závěrů soudů nižších stupňů o hlavní příčině nehody a poukázal na zavinění poškozené, jíž je nutné přičítat primárně odpovědnost za způsobení dopravní nehody a zranění jejích účastníků. Nejvyšší soud mohl na podkladě hmotně právních námitek obviněného týkajících se zkoumání příčinné souvislosti a zavinění nejen k jednání ale též ke škodlivému následku přečinu přezkoumat podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř. napadené rozhodnutí i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné. V posuzovaném případě spočívala dopravní nehoda podle skutkových zjištění soudů ve střetu motocyklu řízeného obviněným F. N. s cyklistkou na křižovatce hlavní silnice s vedlejší silnicí. Obviněný přijížděl nižší než povolenou rychlostí po hlavní silnici v okamžiku, kdy byl od křižovatky vzdálen přibližně 90 metrů a z pohledu časového asi pět vteřin, a cyklistka vjela do křižovatky z vedlejší silnice na hranici bezpečného odbočení (k tomuto zjištění srovnej závěry ústavního znaleckého posudku zpracovaného jako revizního posudku na žádost soudu prvního stupně znaleckým ústavem MBL CRASH Expert s. r. o.). Ke střetu došlo poté, co cyklistka stihla přejet pomyslný střed vozovky a najíždět do pravého jízdního pruhu, přičemž byla asi 1,5 m vzdálená od pravé krajnice (šíř