5 Tdo 205/2022 — Nejvyšší soud

5 Tdo 205/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 3. 2022 Spisová značka:5 Tdo 205/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:5.TDO.205.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podmíněné zastavení trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 223a odst. 1 tr. ř. § 307 odst. 1 tr. ř. § 307 odst. 2 písm. a), b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 6. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 205/2022-211 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 3. 2022 o dovolání, které podal obviněný P. B., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 7 To 349/2021, jenž rozhodoval jako soud druhého stupně v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 38 T 102/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. B. odmítá. Odůvodnění I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 9. 2021, sp. zn. 38 T 102/2021, bylo podle § 223a odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále platí toto znění, pokud nebude uvedeno jinak) za použití § 307 odst. 2 písm. a), b) tr. ř. za splnění podmínek § 307 odst. 1 tr. ř. podmíněně zastaveno trestní stíhání obviněného P. B. pro skutek spočívající ve stručnosti v tom, že dne 22. 2. 2021, kolem 22:40 hodin v XY řídil osobní motorové vozidlo zn. BMW 440i ve vlastnictví obchodní společnosti Raiffeisen-Leasing, s. r. o., které nemělo platnou technickou kontrolu, ačkoli před jízdou požil větší množství alkoholických nápojů a byl si tak vědom, že v důsledku opilosti není schopen motorové vozidlo bezpečně ovládat, přitom nezvládl řízení a havaroval, čímž způsobil na vozidle škodu ve výši cca 763 540 Kč, postupně provedenými orientačními dechovými zkouškami bylo v dechu obviněného zjištěno 1,82 a 1,67 promile alkoholu, ve vzorku krve odebrané obviněnému dne 23. 2. 2021 v 00:10, resp. 01:18 hodin bylo toxikologickým vyšetřením zjištěno 2,15, resp. 1,58 g/kg alkoholu, čímž se měl podle návrhu na potrestání dopustit přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku. K rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného obvodní soud přistoupil zejména s ohledem na to, že se obviněný zavázal zdržet se během zkušební doby řízení motorových vozidel všeho druhu, a to na dobu 15 měsíců počínaje právní mocí usnesení soudu prvního stupně, a současně obviněný složil na účet soudu částku 100 000 Kč určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti. Současně s tím obvodní soud podle § 307 odst. 3 tr. ř. stanovil zkušební dobu v trvání 15 měsíců a podle § 307 odst. 4 tr. ř. obviněnému uložil, aby v průběhu zkušební doby uhradil poškozené obchodní společnosti Manta Commodities SE, IČ: 04567536, způsobenou škodu. 2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 stížnost, o níž Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 7 To 349/2021, tak, že podle § 149 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. ř. částečně zrušil napadené usnesení ve výroku podle § 307 odst. 3 tr. ř., a znovu rozhodl podle § 307 odst. 3 tr. ř. tak, že se stanovil zkušební dobu v trvání 3 let. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 3. Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný P. B. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), f), g) a h) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „tr. ř.“). 4. Předně je nutno uvést, že obviněný v dovolání sice označil čtyři dovolací důvody, avšak svoje konkrétní výhrady jim nepodřadil. Dovolání bude proto reprodukováno podle jeho obsahu bez rozčlenění námitek pod jednotlivé důvody. Podle obviněného stížnostní soud nemohl více než dvojnásobně prodloužit jeho závazek zdržet se řízení motorových vozidel, neboť s tím on sám nevyslovil souhlas, jak požaduje ustanovení § 307 odst. 2 písm. a) tr. ř. Městskému soudu v Praze obviněný také vytkl, že mu nedal možnost vyjádřit se ke schopnosti uhradit způsobenou škodu ve lhůtě stanovené soudem prvního stupně a rozhodl o prodloužení této lhůty, resp. zkušební doby. K dovolání obviněný přiložil opis dohody o srážkách ze mzdy a dohody o úhradě škody, které byly obě uzavřeny mezi obviněným a poškozenou obchodní společností Manta Commodities SE dne 15. 12. 2021. Tímtéž dnem je datována i listina o provedení zápočtu nároků obviněného na finanční bonus za rok 2021 na náhradu škody na vozidle, kterou jeho zaměstnavatel předtím uhradil leasingové společnosti. 5. Současně obviněný vyjádřil přesvědčení o hrubém nepoměru mezi délkou zkušební doby a závažností stíhaného jednání. Podle něj v obdobných případech bývají ukládány výrazně kratší zkušební doby, a to i u obviněných, kteří poruší veřejný zájem závažnějším způsobem. 6. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení soudu druhého stupně a aby věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. 7. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Ta se nejprve zabývala otázkou, jestli námitky obviněného proti délce zkušební doby, jak ji stanovil městský soud, naplňují některý z dovolacích důvodů, na něž obviněný poukázal v dovolání. Dospěla k závěru, že tomu tak není, námitky nenaplňují žádný z těchto důvodů, a to ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř., který spočívá v tom, že nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání, což obviněný v dovolání netvrdil. Státní zástupkyně neměla pochyby o naplnění podmínek pro rozhodnutí soudu o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného. Souhlasila s obviněným pouze ohledně jeho výhrady, že před soudem prvního stupně se zavázal zdržet se řízení motorových vozidel po dobu 15 měsíců a nikoli po dobu 3 let. Ustanovení § 307 odst. 2 písm. a) tr. ř. proto státní zástupkyně vyložila tak, že i nadále po rozhodnutí soudu druhého stupně trvá závazek obviněného pouze po dobu 15 měsíců, byť zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání byla prodloužena na 3 roky. Naopak se státní zástupkyně neztotožnila s názorem obviněného, že zkušební doba byla stížnostním soudem vymezena na příliš dlouhou dobu. Poukázala na právní kvalifikaci skutku, z níž je patrno, že obviněný nenaplnil pouze základní, ale přísněji trestnou skutkovou podstatu přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, a proto soud správně využil zpřísňující alternativy podle § 307 odst. 2 písm. a), b) tr. ř., podle nichž je možné stanovit zkušební dobu v délce šesti měsíců až pěti let. Zkušební dobu v délce tří let státní zástupkyně považovala za přiměřenou závažnosti posuzovaného jednání i osobě obviněného. Státní zástupkyně rovněž považovala za důvodný postup soudu druhého stupně, pokud obviněnému prodloužil zkušební dobu za účelem náhrady způsobené škody v této lhůtě. Přestože obviněný nyní namítá, že dne 15. 12. 2021 došlo k úhradě škody započtením, v době rozhodování byly pochybnosti stížnostního soudu o možnostech obviněného uhradit celou škodu ve lhůtě 15 měsíců zcela oprávněné. Ke dni 27. 10. 2021 totiž roční bonusy obviněného, na které měla být škoda započtena, činily 200 000 Kč, zatímco celková škoda dosahovala částky 643 540 Kč. Nelze proto městskému soudu vyčítat, pokud v době, kdy napadené usnesení již nabylo právní moci, neměl zájem o doložení úhrady škody obviněným. 8. Vzhledem k tomu, že žádnému z dovolacích důvodů uplatněných obviněným jeho námitky neodpovídaly, navrhla státní zástupkyně dovolání obviněného v neveřejném zasedání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Zároveň podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasila s tím, aby i jiné než navrhované rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání. III. Posouzení důvodnosti dovolání a) Obecná východiska 9. Nejvyšší soud nejprve zjistil, že jsou splněny všechny formální podmínky pro konání dovolacího řízení a zabýval se otázkou povahy a opodstatněnosti uplatněných námitek ve vztahu k označeným dovolacím důvodům a dospěl k závěru, že dovolací argumentace obviněného neodpovídá žádnému z jím uplatněných důvodů dovolání, ale ani jinému z taxativně stanovených důvodů vyjmenovaných v § 265b odst. 1, 2 tr. ř. 10. Dovolání jako jeden z mimořádných opravných prostředků je určen k nápravě jen zákonem označených vad rozhodnutí ve věci samé (srov. § 265a odst. 2 tr. ř.), a podání d