5 Tdo 325/2019 — Nejvyšší soud

5 Tdo 325/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:4. 12. 2019 Spisová značka:5 Tdo 325/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.325.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zneužití informace a postavení v obchodním styku Dotčené předpisy:§ 255 odst. 2, 4 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 3. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 325/2019-14239 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. 12. 2019 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného V. S., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2018, sp. zn. 6 To 66/2017, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 15/2014, takto: Podle § 265j tr. řádu se dovolání nejvyššího státního zástupce zamítá.Odůvodnění I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 10 T 15/2014, byl obviněný V. S., uznán vinným zločinem zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 tr. zákoníku, ve znění účinném do 12. 8. 2017 (dále jen „tr. zákoník“). Za to mu byl podle § 255 odst. 4 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 2 roků. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu samostatné výdělečné činnosti a funkce statutárního orgánu a prokuristy v obchodních korporacích zabývajících se výrobou papíru na dobu 2 roků. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu městský soud v adhezním řízení rozhodl o povinnosti obviněného zaplatit poškozené obchodní společnosti S. (dříve pod obchodní firmou N.), se sídlem XY, IČ: XY, na náhradě škody částku 650 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu soud odkázal poškozenou se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním a v jeho neprospěch též státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze, která je omezila jen proti výroku o trestu. Vrchní soud v Praze z podnětu odvolání obviněného rozhodl rozsudkem ze dne 8. 10. 2018, sp. zn. 6 To 66/2017, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. a), b), f) tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. řádu znovu rozhodl tak, že podle § 226 písm. b) tr. řádu obviněného V. S., zprostil v bodech III. a IV. obžaloby státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 1 KZV 27/2012, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Odvolání státní zástupkyně Vrchní soud v Praze podle § 256 tr. řádu zamítl. 3. Podle bodu III. obžaloby měl obviněný trestnou činnost spáchat ve stručnosti tím, že jako člen představenstva a do 16. 12. 2011 též obchodní ředitel obchodní společnosti N. (dále též jen „N.), se sídlem v XY, s předmětem činnosti mj. výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, pronájem a půjčování věcí movitých, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, mimoškolní výchova a vzdělávání a pořádání kurzů a školení včetně lektorské činnosti, současně jako jednatel a společník obchodní společnosti A., se sídlem XY, IČ: XY (dále též jen „A.“), s předmětem činnosti mj. výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, pronájem a půjčování věcí movitých, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, mimoškolní výchova a vzdělávání a pořádání kurzů a školení včetně lektorské činnosti, v úmyslu opatřit sobě a A., finanční prospěch na úkor N., uzavřel obviněný dne 1. 2. 2010 jménem A., fiktivní zprostředkovatelskou smlouvu s P., se sídlem XY, IČ: XY (dále též jen „P.“), zastoupenou M. H., na jejímž základě za A., jako údajného dodavatele služby následně vystavil a nechal vystavit faktury za fiktivní plnění spočívající ve zprostředkování obchodních případů pro P., se zástupci obchodní společnosti P., se přitom obviněný dohodl na umělém navýšení konečné ceny jednotlivých zakázek pro odběratele ˗ N., ačkoli věděl, že tato akciová společnost se slovenskou obchodní společností obchodovala přímo, dále za N., obviněný uděloval pokyny k vystavení faktur za skutečná plnění i za jejich navýšení, přičemž tímto jednáním obviněného se obchodní společnosti A., dostalo prospěchu ve výši 3 510 269 Kč a ve stejné výši byla způsobena škoda obchodní společnosti N. Trestnou činnost pod bodem IV. obžaloby měl obviněný spáchat tím, že jako člen představenstva a obchodní ředitel N., a současně jako jednatel a společník A., rovněž dne 1. 2. 2010 uzavřel jménem A., zprostředkovatelskou smlouvu s obchodní společností LightGate, a. s., se sídlem Bor 4, Sadov, IČ: 261 45 219 (dále též jen „LightGate, a. s.“), na jejímž základě za A., jako údajného dodavatele služby, vystavil, resp. nechal vystavit faktury za fiktivní plnění spočívající ve zprostředkování obchodních případů pro LightGate, a. s., jakožto odběratele služby, se jmenovanou akciovou společností se přitom obviněný dohodl na umělém navýšení konečné ceny jednotlivých zakázek pro odběratele ˗ obchodní společnost N., ačkoli věděl, že N., s LightGate, a. s., obchodovala přímo bez nutnosti zprostředkovatele, obviněný současně ze své pozice, kterou zastával v N., uděloval pokyny k vystavení faktur jednak za skutečné plnění, jednak za jeho navýšení, popsaným způsobem obchodní společnost A., dosáhla prospěchu ve výši 2 953 081 Kč a ve stejné výši byla obchodní společnosti N., způsobena škoda. Tím měl obviněný spáchat zločin zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 tr. zákoníku. 4. Úvodem Nejvyšší soud považuje za vhodné připomenout dosavadní průběh trestního řízení v této věci, která byla u každého ze soudů nižších stupňů projednávána celkem dvakrát, než dospěla do stadia dovolacího řízení před Nejvyšším soudem, a to pouze ohledně obviněného V. S.. Obžaloba totiž byla podána rovněž na spoluobviněné V. S. a M. K., jejichž trestní stíhání bylo pravomocně skončeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 2. 2017, sp. zn. 6 To 51/2016, jímž byli všichni tři spoluobvinění podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěni obžaloby ze skutku popsaného pod jejím bodem I. Tomuto rozsudku Vrchního soudu v Praze předcházel rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2015, sp. zn. 10 T 15/2014, jímž bylo ohledně obviněného V. S., rozhodnuto o vině zločinem zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 tr. zákoníku (body III. a IV. obžaloby), za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 2 roků. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu samostatné výdělečné činnosti a funkce statutárního orgánu a prokuristy v obchodních korporacích zabývajících se výrobou papíru na dobu 2 let. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu městský soud rozhodl o povinnosti obviněného zaplatit poškozené obchodní společnosti S., na náhradě škody částku 650 000 Kč. Tuto poškozenou soud odkázal podle § 229 odst. 2 tr. řádu se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Obviněný V. S., byl současně podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 1 KZV 27/2012, pro jednání právně kvalifikované jako pokračující zločin zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 3 tr. zákoníku, protože skutky označené v žalobním návrhu pod bodem II. nejsou trestnými činy. 5. Proti tomuto rozhodnutí městského soudu podali odvolání státní zástupkyně v neprospěch všech obviněných, poškozená S., obviněný V. S., a původně spoluobvinění V. S., a M. K.. Vrchní soud v Praze o nich rozhodl již shora zmiňovaným rozsudkem ze dne 13. 2. 2017, sp. zn. 6 To 51/2016, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c), d), f) odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek částečně zrušil ohledně všech obviněných v celé odsuzující části a ve výrocích o náhradě škody podle § 228 a § 229 tr. řádu. Nedotčen zůstal rozsudek soudu prvního stupně pouze ve zprošťující části (bod II. obžaloby) týkající se obviněného V. S.. Vrchní soud dále podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. řádu znovu rozhodl o zproštění obžaloby obviněných V. S., V. S., a M. K. ze