5 Tdo 443/2025 — Nejvyšší soud

5 Tdo 443/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:20. 8. 2025 Spisová značka:5 Tdo 443/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.443.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Legalizace výnosů z trestné činnosti Dotčené předpisy:§ 216 odst. 2 alinea 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:10. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 443/2025-4205USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 8. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1. Pavel Bzduch, trvale bytem Mlýnská 1021, 691 23 Pohořelice, 2. Bc. Daniel Götz, trvale bytem Květinová 1296, 691 23 Pohořelice, 3. Martin Knitl, trvale bytem Školní 63, 664 63 Žabčice, a 4. Ing. Jiří Tomek, trvale bytem Přibická 710, 691 25 Vranovice, a 5. nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněných Pavla Bzducha, Bc. Daniela Götze, Martina Knitla a Ing. Jiřího Tomka, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 1. 2025, sp. zn. 9 To 266/2024, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 189/2023, takto: Z podnětu dovolání nejvyšší státní zástupkyně se podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. částečně zrušují - jednak rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2024, sp. zn. 12 T 189/2023, a to ve výroku, jímž byli obvinění Pavel Bzduch, Bc. Daniel Götz, Martin Knitl a Ing. Jiří Tomek podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěni obžaloby státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 1 ZT 78/2023, pro skutek vymezený v ní pod bodem 2, - jednak usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 1. 2025, sp. zn. 9 To 266/2024, a to v rozsahu, v jakém bylo zamítnuto odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně. Ve zbývajícím rozsahu zůstávají obě citovaná rozhodnutí nezměněna. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené části rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Brně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných Pavla Bzducha, Bc. Daniela Götze, Martina Knitla a Ing. Jiřího Tomka odmítají. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2024, sp. zn. 12 T 189/2023, byli obvinění Pavel Bzduch, Bc. Daniel Götz, Martin Knitl a Ing. Jiří Tomek uznáni vinnými zločinem neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. zákoník“), za který byli všichni odsouzeni podle § 251 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podmíněně odložen podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Městský soud v Brně podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku uložil každému z obviněných rovněž peněžitý trest ve výši 300 denních sazeb po 500 Kč, tedy v celkové výši 150 000 Kč. Všichni obvinění byli stejným rozsudkem dále podle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. ř.“), zproštěni obžaloby státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 14. 12. 2023, č. j. 1 ZT 78/2023-41, a to pro níže popsaný skutek, v němž byl obžalobou spatřován zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku. 2. Odvolání všech obviněných proti odsuzující části výroku o vině shora citovaného rozsudku a státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně v neprospěch všech obviněných v rozsahu, v němž byli zproštěni obžaloby, Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 9. 1. 2025, sp. zn. 9 To 266/2024, zamítl jako nedůvodná podle § 256 tr. ř. 3. Skutek, jímž byli obvinění uznáni vinnými (dále též jen „skutek pod bodem 1.“), spočíval ve stručnosti v tom, že obvinění jako aktivní členové spolku Nová Morava, z. s., IČ: 266 33 892, dříve působícího pod částečně jinými názvy jako občanské sdružení (dále též jen „spolek“ nebo „spolek Nová Morava“), a současně členové rady tohoto spolku s rozhodujícími oprávněními ohledně jeho hospodaření, po vzájemné dohodě v období nejméně od 20. 3. 2006, kdy byl spolek zaregistrován jako podnikatel v elektronických komunikacích, avšak do 31. 12. 2013 v rozporu s § 1 odst. 3 písm. b) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o sdružování občanů“), a dále v navazujícím období od 1. 1. 2014 v rozporu s § 217 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „občanský zákoník“), a to až do 8. 11. 2021, kdy ohlásili ukončení výše uvedené činnosti, soustavně poskytovali služby internetového připojení za úplatu přesně neurčenému počtů osob, nejméně však v počtu 90 tzv. pasivních členů spolku. Od těchto osob vybírali za přístup k internetu na účet spolku měsíční, čtvrtletní nebo roční platby, které vydávali za členské příspěvky, čímž zastírali skutečnou výdělečnou povahu své činnosti. Takto za sledované období přijali platby nejméně ve výši 10 500 000 Kč, přičemž o výši plateb, nákupu zboží a služeb, hospodaření se získanými finančními prostředky a dalších činnostech souvisejících s řízením a provozem spolku rozhodovali podle stanov jako členové rady. 4. Podstata skutku, pro který byli obvinění zproštěni obžaloby (dále též jen „skutek pod bodem 2.“), spočívá v tom, že všichni obvinění v rámci svých shora popsaných pozic ve spolku v období nejméně od 9. 12. 2017 do 30. 9. 2019 postupně uzavřeli v Pohořelicích smlouvy o bezúročné zápůjčce peněžních prostředků mezi spolkem Nová Morava na straně zapůjčitele a obchodní společností Onlinex NM, s. r. o., IČ: 047 29 421 (dále též jen „Onlinex“), ve které měl každý z obviněných obchodní podíl v rozsahu 22,5 %, na straně vydlužitele. Šlo o celkem sedm smluv, v nichž byly ujednány přibližně třicetileté doby splatnosti a na jejichž základě byly v období od 14. 12. 2017 do 30. 9. 2019 na účet Onlinex bezhotovostně převedeny peněžní prostředky získané z neoprávněného provozování podnikatelské činnosti spolku v celkové výši 10 500 000 Kč. II. Dovolání obviněných a nejvyšší státní zástupkyně 5. Proti usnesení Krajského soudu v Brně podali všichni obvinění prostřednictvím jejich společného obhájce dovolání, jež jsou obsažena v jediném podání. Dovolání podala rovněž nejvyšší státní zástupkyně, a to v neprospěch všech obviněných. a) Dovolání obviněných 6. Obvinění v dovolání označili důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. h) a l) tr. ř. v jeho druhé variantě s tím, že v předcházejícím řízení byl naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a dále z důvodu porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Úvodem je třeba vyslovit souhlas s úvodní částí vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále též jen „státní zástupce“) k dovoláním obviněných ve vztahu ke způsobu uplatnění dovolacích důvodů obviněnými (viz body 5. a 6. vyjádření). Je poměrně zarážející, že obhájce zjevně při zpracování dovolání nepoužil aktuální znění trestního procesního předpisu a poněkud zmatečně citoval slovní vyjádření jednotlivých dovolacích důvodů ve znění účinném převážně před přijetím zákona č. 220/2021 Sb., jímž došlo k úpravě taxativního výčtu jednotlivých důvodů dovolání. Nejvyšší soud však posuzoval dovolání obviněných výlučně po obsahové stránce, tudíž vycházel z konkrétních argumentů, jež by odpovídaly vymezení dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2022. Dále nebylo možné přehlédnout (rovněž ve shodě s připomínkou státního zástupce v jeho vyjádření) ani tu skutečnost, že obvinění směřovali své dovolání primárně proti rozsudku soudu prvního stupně, nicméně ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu, tudíž lze vycházet z toho, že hodlali uplatnit dovolací důvod označený v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v aktuálním znění, přestože byly v předcházejícím řízení dány dovolací důvody uvedené pod písm. g) a h). Současně však obvinění svůj mimořádný opravný prostředek podali proti celému rozsahu rozsudku soudu prvního stupně, ačkoli ten obsahuje jednak výrok o vině všech obviněných, jednak výrok o jejich zproštění části obžaloby. Opět Nejvyšší soud důvodně předpokládal, že svoje výhrady směřují výlučně proti odsuzující části rozsudku soudu prvního stupně, kterou shledal správnou též odvolací soud, pokud zamítl jako nedůvodná odvolání obvině