5 Tdo 468/2025 — Nejvyšší soud

5 Tdo 468/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 6. 2025 Spisová značka:5 Tdo 468/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.468.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 265k odst. 1,2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:25. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 468/2025-401 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 6. 2025 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného Bohumila Průchy proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 13 To 300/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 3 T 52/2024, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 13 To 300/2024. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obviněný Bohumil Průcha byl rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 7. 10. 2024, sp. zn. 3 T 52/2024, uznán vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“). Za to mu byl podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 30 měsíců. Podle § 73 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodních společností, družstev, a zákazu výkonu prokury na dobu 5 let. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obviněný Bohumil Průcha a poškozená Česká republika, zastoupená Finančním úřadem pro Středočeský kraj. Odvolací soud podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného Bohumila Průchu podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby. Poškozená Česká republika, zastoupená Finančním úřadem pro Středočeský kraj, byla podle § 229 odst. 3 tr. ř. odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Skutek, pro nějž byla na obviněného podána obžaloba a pro který byl odvolacím soudem obžaloby zproštěn, měl ve stručnosti spočívat v tom, že obviněný jako jediný jednatel společnosti Letario Commerce, s. r. o., v úmyslu zkrátit daň, v rozporu s § 73 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), a v rozporu s § 72 zákona o DPH neoprávněně nechal uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) na vstupu za zdaňovací období listopadu 2021 v rámci daňového přiznání k DPH za toto zdaňovací období, které podal prostřednictvím datové schránky společnosti dne 27. 12. 2021, a to pouze na základě seznamu přijatých faktur konkretizovaných v obžalobě i v rozsudku odvolacího soudu od dodavatele MANIBUS, s. r. o., v celkové výši 11 350 405 Kč, ačkoliv tato zdanitelná plnění nebyla přijata a neuskutečnila se. Na základě těchto podkladů byl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 72 zákona o DPH. Neuznáním nároku na odpočet daně na vstupu v částce 1 969 905 Kč měla být za zdaňovací období listopadu 2021 způsobena škoda značného rozsahu (zkrácením daně ve výši 1 969 905 Kč) České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Středočeský kraj, Územní pracoviště v Mělníku. II. Dovolání nejvyššího státního zástupce 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 5. Nejvyšší státní zástupce namítl, že z provedených důkazů vyplývá, že se obviněný nechal zcela vědomě a se zištným úmyslem (za slíbenou finanční odměnu) zapsat do obchodního rejstříku jako jediný jednatel a společník obchodní společnosti Letario Commerce, s. r. o., na období od 14. 12. 2020 do 6. 1. 2022, ačkoli fakticky funkci jednatele nevykonával, za společnost nejednal a vystupoval pouze v roli tzv. bílého koně. V této době bylo dne 27. 12. 2021 z datové schránky podáno příslušnému finančnímu úřadu daňové přiznání k DPH za zdaňovací období listopadu 2021, přičemž přístupové údaje k datové schránce měl přidělen pouze obviněný. V uvedeném daňovém přiznání byl uplatněn nárok na odpočet daně z přijatých plnění s výší základu daně 9 380 500 Kč, s DPH ve výši 1 969 905 Kč. Nárok na odpočet daně byl doložen seznamem přijatých faktur od obchodní společnosti MANIBUS, s. r. o., ačkoliv bylo prokázáno, že z účtu obchodní společnosti Letario Commerce, s. r. o., nebyla provedena žádná platba na účet této dodavatelské společnosti. Obě společnosti měly rovněž shodné sídlo. Z podkladů správce daně navíc vyplývá nesoulad mezi vykázanými uskutečněnými zdanitelnými plněními mezi kontrolními hlášení obou společností. Podle závěrů znaleckého posudku lze všechny deklarované dodávky považovat za nerealizované, a tedy částka 1 969 905 Kč za hodnotu, kterou obchodní společnost neoprávněně uplatnila jako nárok na odpočet DPH. 6. Nejvyšší státní zástupce připomněl, že obviněný se hájil tím, že mu B. H. nabídl práci jednatele, která se měla týkat reklamní činnosti a zemních prací, měsíčně mu v hotovosti byla vyplácena částka 20 000 až 25 000 Kč jako odměna za jím vykonávané manuální práce. Funkci jednatele fakticky nevykonával, žádnou spolupráci s obchodní společností MANIBUS, s. r. o., nerealizoval, nekomunikoval s finančním úřadem ani neobsluhoval datovou schránku. Neměl ani přístup k účetnictví a nepodával daňové přiznání. Podle nejvyššího státního zástupce však obviněný ve své obhajobě zcela pominul, že si musel být vědom, že jako jednatel obchodní společnosti má výlučnou povinnost a odpovědnost za chod společnosti, za řádné plnění daňových povinností, za řádné vedení účetnictví obchodní společnosti, a to i za situace, že sám daňové přiznání k DPH nezpracoval a prostřednictvím datové schránky nepodal. 7. Z pozice jednatele si totiž byl vědom, že by měl podávat daňová přiznání, a to i přes tvrzení B. H. a blíže nezjištěného pana K., kteří jej ujišťovali, že tyto činnosti provádí účetní firma. Nelze totiž pominout, že obviněný byl již dříve jednatelem a společníkem obchodní společnosti ATS East Europe, spol. s r. o., od 26. 1. 2009 do 3. 4. 2013, přičemž na něj byla v roce 2022 státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Praze podána obžaloba pro pomoc ke zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 24 odst. 1 písm. c) a § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, a to pro obdobné jednání jako v nyní posuzované věci. Obviněný jednal jménem obchodní společnosti podle pokynů a instrukcí jiného, vědom si toho, že jinak povinnosti statutárního orgánu nevykonával a nepodílel se na obchodním vedení společnosti, pouze podepisoval listiny, které mu byly předkládány, a tím umožnil, aby byly vystaveny a ve fakturačních řetězcích užity dodavatelské faktury obsahující fakticky neuskutečněná plnění s cílem neoprávněně snížit daňovou povinnost obchodní společnosti ČKD PRAHA DIZ, a. s. Ačkoliv tedy již několik let probíhalo vyšetřování, obviněný byl v této věci vyslýchán a bylo mu sděleno, že je v jeho jednání spatřováno spáchání zločinu, dopustil se opět obdobného jednání, když se za účelem přivýdělku stal jediným jednatelem společnosti Letario Commerce, s. r. o., aniž by se fakticky zajímal o její chod. Přitom si byl vědom, že podnikatelský subjekt má vůči státu daňové povinnosti, které jsou realizovány podávanými daňovými přiznáními a vedením účetnictví, avšak tyto zákonné povinnosti zcela lhostejně ignoroval. 8. Nejvyšší státní zástupce vyjádřil nesouhlas se závěrem odvolacího soudu, že obviněný nemohl být trestně odpovědným z důvodu, že byl tzv. bílým koněm v nejryzejší podobě, který neměl nikdy v úmyslu fakticky vykonávat roli jednatele obchodní společnosti, řídit ji a jednat za ni. Nejvyšší státní zástupce nepovažoval za přiléhavou judikaturu citovanou odvolacím soudem, neboť uvedená rozhodnutí se nezabývají přímo subjektivní stránkou osoby jednatele obchodní společnosti v pozici tzv. bílého koně. Naopak odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2020, sp. zn. 3 Tdo 427/2020, podle něhož lze za splnění všech zákonných podmínek shledat u osoby jednající v postavení tzv. bílého koně zavinění ve formě alespoň nepřímého úmyslu,