5 Tdo 481/2023 — Nejvyšší soud

5 Tdo 481/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 7. 2023 Spisová značka:5 Tdo 481/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:5.TDO.481.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Postoupení věci velkému senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu Soud Uvedení v omyl Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1 tr. zákoníku § 209 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku § 20 odst. 1 předpisu č. 6/2002 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:11. 10. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 481/2023-1839 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 7. 2023 o dovolání, které podal obviněný Luboš Foltýn, nar. 26. 9. 1959 v Plzni, trvale bytem Květná č. 434, Město Touškov, okr. Plzeň-sever, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 1. 2023, sp. zn. 7 To 189/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 2 T 14/2017, takto: Podle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, se věc obviněného Luboše Foltýna postupuje velkému senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu k rozhodnutí. Odůvodnění: I. Předchozí řízení ve věci 1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 23. 5. 2022, sp. zn. 2 T 14/2017, byl obviněný Luboš Foltýn (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Jeho podstata spočívala ve stručnosti v tom, že v Plzni na přesně nezjištěném místě v blíže neurčené době, pravděpodobně v březnu 2014, nejpozději však v srpnu 2014, v úmyslu se obohatit obviněný uzavřel jako kupující s již odsouzeným Petrem Janečkou jako prodávajícím kupní smlouvu o převodu nemovitostí, ovšem Petru Janečkovi, který při tom vystupoval jako jednatel obchodní společnosti Folrent servis, s. r. o., již dne 6. 1. 2014 zaniklo oprávnění jednat za tuto společnost, čehož si byl obviněný Luboš Foltýn vědom. Kupní smlouva zahrnovala budovu č. p. XY na pozemku parc. č. XY a budovu bez čísla popisného a čísla evidenčního na pozemku parc. č. XY, v katastrálním území XY, obec XY, a byla falešně datovaná ke dni 3. 1. 2014, kdy byl Petr Janečka jednatelem uvedené společnosti. Kupní cena za převáděné nemovitosti byla podle smlouvy dojednána ve výši 2 000 000 Kč a její úhrada měla být provedena formou zápočtu vzájemných pohledávek, aniž by však k nim byl právní důvod. Obviněný nechal notářsky ověřit podpisy tzv. legalizací ke dni 1. 10. 2014 a uvedenou padělanou smlouvu dne 3. 10. 2014 předložil společně s návrhem ze dne 3. 10. 2014 k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí Katastrálnímu úřadu Plzeň-město, přičemž Petr Janečka návrh ze dne 3. 10. 2014 vědomě podepsal v části označené „I. Údaje o účastnících řízení – právnických osobách“ jako jednatel obchodní společnosti Folrent servis, s. r. o. V době podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí nebyl Petr Janečka oprávněn jednat za obchodní společnost Folrent servis, s. r. o., čehož si byl obviněný Luboš Foltýn vědom a návrh ze dne 3. 10. 2014 v části „I. Údaje o účastnících řízení – fyzických osobách“ rovněž podepsal a učinil tak ve snaze dosáhnout toho, aby byl zapsán jako vlastník uvedených nemovitostí. Poté, co Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň-město, rozhodnutím ze dne 29. 10. 2014, č. j. V-11059/2014, zamítl uvedený návrh na vklad, podal obviněný dne 25. 11. 2014 proti tomuto rozhodnutí žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, přičemž tento soud na základě zmíněné kupní smlouvy rozsudkem ze dne 4. 3. 2015, sp. zn. 19 C 207/2014, rozhodl o povolení vkladu vlastnického práva obviněného k uvedeným nemovitostem. Vrchní soud v Praze pak rozsudkem ze dne 5. 11. 2015, sp. zn. 4 Co 124/2015, potvrdil citovaný rozsudek soudu prvního stupně, čímž byla poškozené obchodní společnosti Folrent servis, s. r. o., způsobena škoda ve výši nejméně 1 290 000 Kč. 2. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků. Dále byl obviněnému podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích na dobu 3 roků. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému rovněž uložena povinnost nahradit poškozené obchodní společnosti Folrent servis, s. r. o., škodu ve výši 1 290 000 Kč, přičemž podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená společnost odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Proti zmíněnému rozsudku Okresního soudu Plzeň-město podal obviněný odvolání, z jehož podnětu Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 17. 1. 2023, sp. zn. 7 To 189/2022, podle § 258 odst. 1 písm. b), e) tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že uznal obviněného vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Přitom odvolací soud pozměnil popis skutku v tom směru, že Krajský soud v Plzni na základě výše zmíněné kupní smlouvy, o které se mylně domníval, že byla uzavřena řádně dne 3. 1. 2014, tedy k datu, kdy byl Petr Janečka ještě jednatelem obchodní společnosti Folrent servis, s. r. o., rozsudkem ze dne 4. 3. 2015, sp. zn. 19 C 207/2014, rozhodl o povolení vkladu vlastnického práva obviněného Luboše Foltýna k uvedeným nemovitostem. Za to uložil odvolací soud obviněnému podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků. Dále byla obviněnému podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost nahradit poškozené obchodní společnosti Folrent servis, s. r. o., škodu ve výši 1 290 000 Kč, přičemž podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla tato společnost se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Ve věci obviněného Luboše Foltýna rozhodovaly soudy nižších stupňů opakovaně. Nejprve byl shledán vinným rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 2 T 14/2017, a následně rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. 7 To 386/2020, a to zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Týmiž rozsudky byl odsouzen i spoluobviněný Petr Janečka. Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni podal obviněný Luboš Foltýn dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. [v tehdy platném znění, nyní jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.]. V tomto dovolání obviněný upozornil především na nedostatek v popisu skutku ve výroku o vině spočívající v neuvedení osoby, která měla být jednáním obviněných uvedena v omyl. Jelikož o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí rozhodovaly soudy, předpokládal obviněný, že touto osobou by měl být soud. V takovém případě tedy podle jeho názoru nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu, neboť podle judikatury soud nelze považovat za subjekt, který by mohl být uveden v omyl. V této souvislosti obviněný odkázal mimo jiné i na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 11 Tdo 229/2004, uveřejněné pod č. 24/2006 Sb. rozh. tr. O tomto dovolání rozhodl Nejvyšší soud tak, že usnesením ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. 5 Tdo 1195/2021, podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil ohledně obviněného Luboše Foltýna rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. 7 To 386/2020, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 2 T 14/2017. Dále podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu Plzeň-město, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 5. Konkrétně se Nejvyšší soud neztotožnil se závěrem soudů nižších stupňů, že osobou uvedenou v omyl byl katastrální úřad. Subjektem, na základě jehož rozhodnutí došlo ke vkladu vlastnického práva obviněného do katastru nemovitostí, totiž nebyl katastrální úřad, nýbrž Krajský soud v Plzni, který povolil tento vklad vlastnického práva obviněného do katastru nemovitostí rozsudkem ze dne 4. 3. 2015, sp. zn. 19 C 207/2014, a tím nahradil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň-město, ze dne 29. 10. 2014, č. j. V-11059/2014-405. Tento rozsudek pak byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 11. 2015, sp.