5 Tdo 61/2019 — Nejvyšší soud

5 Tdo 61/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. j) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 3. 2019 Spisová značka:5 Tdo 61/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.61.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Neoprávněné podnikání Zločinné spolčení Dotčené předpisy:§ 118 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. § 9 odst. 2 tr. zák. § 163a odst. 1 tr. zák. § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:29. 6. 2019 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 6.5.2019 25.6.2019 2.7.2019 23.7.2019 23.7.2019III.ÚS 1496/19 II.ÚS 2093/19 I.ÚS 2159/19 I.ÚS 2390/19 IV.ÚS 2385/19 II.ÚS 2093/19 I.ÚS 2159/19 I.ÚS 2390/19 IV.ÚS 2385/19 JUDr. Milada Tomková doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D. JUDr. Tomáš Lichovník JUDr. Vladimír Sládeček JUDr. Jaroslav Fenyk- odmítnuto - - -- 19.7.2019 - - - Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 61/2019-184USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 3. 2019 o dovoláních, která podali obvinění K. N. D., nar. XY, státní příslušník Vietnamské socialistické republiky, v České republice bytem XY, T. V. H., nar. XY, státní příslušnice Vietnamské socialistické republiky, v České republice bytem XY, K. T. H., nar. XY, státní příslušník Vietnamské socialistické republiky, v České republice bytem XY, P. N. T., nar. XY, státní příslušnice Vietnamské socialistické republiky, v České republice bytem XY, T. B. V., nar. XY, státní příslušník Vietnamské socialistické republiky, v České republice bytem XY, L. N. T. M., nar. XY, státní příslušnice Vietnamské socialistické republiky, v České republice bytem XY, P. T. H. N., XY, státní příslušnice Vietnamské socialistické republiky, v České republice bytem XY, K. P. T., nar. XY, státní příslušník Vietnamské socialistické republiky, v České republice bytem XY, doručovací adresa XY, a S. S. T., nar. XY, státní příslušník Vietnamské socialistické republiky, v České republice bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 2018, sp. zn. 3 To 69/2017, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 2/2010, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněných odmítají.Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2016, sp. zn. 43 T 2/2010, byli obvinění K. N. D., T. V. H., K. T. H., P. N. T., T. B. V., L. N. T. M., P. T. H. N. a S. S. T. uznáni vinnými jednak trestným činem neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zákon“), jehož se dopustili ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona, jednak trestným činem účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr. zákona. Obviněný K. P. T. byl rovněž uznán vinným oběma trestnými činy, avšak nikoli jako spolupachatel podle § 9 odst. 2 tr. zákona, ale jako pomocník podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona. Za to byly všem obviněným uloženy podle § 163a odst. 1 a § 35 odst. 1 tr. zákona úhrnné tresty odnětí svobody ve shodné výměře dvou roků, jejichž výkon soud v souladu s § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložil na zkušební dobu pěti roků. Všem obviněným soud dále uložil podle § 53 odst. 1 tr. zákoníku peněžité tresty, a to každému ve výměře 500 000 Kč, přičemž podle § 54 odst. 3 tr. zákona pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl každému z obviněných uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Dále soud rozhodl o vině a trestu dalších šesti spoluobviněných a podle § 73 odst. 1 písm. d) tr. zákona vyslovil zabrání věci, a to částky 1 008 Euro na bankovním účtu č. ú.: XY (EUR), vedeném u ČSOB, a. s., ve prospěch majitele účtu H. N. T.; částky 1 025 USD na bankovním účtu č. ú.: XY (USD), vedeném u ČSOB, a. s., ve prospěch majitele účtu H. N. T.; dále částky 395 USD na bankovním účtu č. ú.: XY (USD), vedeném u ČSOB, a. s., ve prospěch majitele účtu T. N. D. a částky 563 Euro na bankovním účtu č. ú.: XY (EUR), vedeném u ČSOB, a. s., ve prospěch majitele účtu T. N. D. 2. Podle skutkových zjištění obvinění trestnou činnost spáchali ve stručnosti tím, že v období nejméně od září 2002 do 18. 1. 2005 nejprve v tržnici B. v ulici XY, a následně v tržnici S. nacházející se v ulici XY, bez příslušného oprávnění k podnikání poskytovali služby spočívající ve směně českých korun na cizí měny a zajišťovali pro vietnamské a čínské státní příslušníky převod finančních prostředků z České republiky do zahraničí (zejména do Vietnamu a Číny). Obviněný K. N. D., jednatel V. (nyní již zaniklé obchodní společnosti, poté co byla ke dni 13. 12. 2018 vymazána z obchodního rejstříku), společně se spoluobviněnými, a to s manželkou T. V. H., která pracovala na pozici pokladní jmenované obchodní společnosti, a s Q. T. V., který zastával rovněž funkci pokladníka obchodní společnosti V., a dále obviněný D. P. T., paralelně s legálními aktivitami této obchodní společnosti založili a svými pokyny z pozice nejvyššího vedení organizovali skupinu osob, jež měla pevnou organizační strukturu vymezenou jasně určenými vztahy podřízenosti a nadřízenosti mezi jejími členy a přesně stanovenými pracovními úkoly jednotlivých členů. Organizovaná skupina byla zaměřena na dosahování zisku z neoprávněné směny finančních prostředků a jejich vývozu do zahraničí. Trestná činnost byla páchána ve dvou tzv. výběrčích místech nacházejících se v tržnici. Prvním z nich byl stánek obchodní společnosti V., toto výběrčí místo vedl a spravoval obviněný K. T. H. s manželkou obviněnou P. N. T. za přispění osob H. V. T. a T. H. N. Druhé výběrčí místo bylo umístěno ve stánku označeném „C. C. – G.-C.“, přičemž je spravovali obvinění T. B. V. a L. N. T. M.. Na obou tzv. výběrčích místech uvedené osoby přebíraly v hotovosti od jednotlivých „zákazníků“ (odesílatelů) peníze určené k jejich zaslání do zahraničí. Finanční prostředky obvinění v případě potřeby rovněž měnili za dolary, případně Eura. Za zprostředkování transferů převzatých peněz vybírali poplatek ve výši 1,5 až 5 % z odesílané částky. Vybrané finanční prostředky následně předávali spoluobviněné P. T. H. N., která je přijímala s vědomím, že se jedná o peněžní prostředky z těchto tzv. výběrčích míst. Obviněná P. T. H. N. dále řídila a úkolovala osoby T. V. T. a T. D. V., kteří je na základě jejích příkazů vkládali nejen na svoje vlastní bankovní účty, ale rovněž na bankovní účty zřízené na jména dalších osob, převážně vietnamské národnosti, všechny vedené u ČSOB, a. s. Do páchání trestné činnosti se dále zapojovaly další osoby, zejména obviněný K. P. T., který obviněné P. T. H. N. obstarával potřebné doklady a jednal jak s majiteli jednotlivých bankovních účtů, prostřednictvím nichž byly finance do zahraničí odesílány, tak i s osobami vedoucími obě výběrčí místa. Obviněný S. S. T. pomáhal obviněné P. T. H. N. (stejně jako osoba L. C. V.) se zakládáním bankovních účtů u ČSOB, a. s., a zastupoval ji v době její nepřítomnosti. Prostřednictvím založených bankovních účtů a pomocníků obviněná P. T. H. N. koordinovala bezhotovostní odesílání peněz na předem určené bankovní účty, z nichž pak byly dále distribuovány přímo cílovým adresátům určeným „zákazníky“ (odesílateli) při předávání peněz na některém z výběrčích míst. K poskytování tohoto druhu peněžních služeb neměly osoby zapojené do skupiny obviněných bankovní licenci České národní banky ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „zákon o bankách“), neměly ani devizovou licenci ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „devizový zákon“), a neměly ani oprávnění k provozování platebního systému ve smyslu § 30 za použití § 23 a § 24 zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „zákon o platebním styku“). Během stíhaného období obvinění stručně popsaným způsobem převedli do zahraničí částku ve výši nejméně 4 401 962 125,81 Kč, ze které dosáhli čistého zisku nejméně 22 009 810,50 Kč. 3. Rozsudek soudu prvního stupně napadli odvoláními jednak všichni dovolatelé a dalších pět spoluobviněných, jednak státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze v neprospěch celkem pěti obviněných. Vrchní soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 16. 3. 2018, sp. zn. 3 To 69/2017, tak, že z podnětu odvolání státního zástupce podle § 259 odst. 2 tr. řádu a contrario doplnil výrok rozsudku městského soudu tak, že podle §