5 Tdo 743/2023 — Nejvyšší soud

5 Tdo 743/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 8. 2023 Spisová značka:5 Tdo 743/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:5.TDO.743.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění Zpronevěra Dotčené předpisy:§ 206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku § 254 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:14. 11. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 743/2023-1276 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 8. 2023 o dovolání, které podal obviněný Lukáš Vích, narozený dne 3. 8. 1975 ve Frýdku-Místku, bytem 1. máje 1838, Frýdek-Místek, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2023, sp. zn. 4 To 28/2023, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 81 T 16/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného Lukáše Vícha odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 11. 2022, sp. zn. 81 T 16/2021, byl obviněný Lukáš Vích uznán vinným zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), a přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku, za něž mu byl uložen podle § 206 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 let a 3 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Dále mu byl uložen podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu spolku na dobu 3 let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které podle § 256 tr. ř. zamítl Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne 27. 2. 2023, sp. zn. 4 To 28/2023. 3. Jednání obviněného, jímž byl v této věci uznán vinným, podle rozsudku soudu prvního stupně spočívalo (zjednodušeně uvedeno) v tom, že obviněný jako prezident Hokejového clubu Frýdek-Místek, spolku, IČO: 667400002 (dále jen „spolek HC“), postupně v období ledna a února roku 2017 z jeho bankovního účtu vybíral a následně si ponechal pro svoji potřebu částku 1 380 000 Kč, což průběžně zakrýval fingovanými příjmovými pokladními doklady údajně vystavenými obchodní společností POL-AGRO TRADING ZT, s. r. o., které nechal zařadit do účetnictví spolku, čímž současně ohrozil majetková práva spolku HC. Ve zbytku je možno odkázat na skutkovou větu výroku rozsudku soudu prvního stupně, kde jsou uvedené informace podrobně rozvedeny. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 4. Obviněný podal proti „rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 1. 11. 2022, č.j. 81 T 16/2021-1205 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.2.2023, č.j. 4 To 28/2023-1247“, přičemž dovolání je podle obviněného zaměřeno „pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu jak ve výroku o vině, tak i do výroku o trestu, jakož i do výroku o náhradě škody napadeného rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 1. 11. 2022, č.j. 81 T 16/2021-1205 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.2.2023, č.j. 4 To 28/2023-1247“. Pak při krátké rekapitulaci dosavadního průběhu trestního řízení před soudem prvního stupně znova uvedl „shora napadeným rozsudkem“ jsem byl uznán vinným etc. Obviněný podal dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Své námitky obviněný představil ve stručně pojatých bodech 3. až 5. svého podání (čítajícího toliko 3 strany). Předně zpochybnil správnost postupu soudů nižších stupňů při aplikaci zásad uvedených v § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. Zdůraznil, že od počátku trestního řízení přiznával výběr 1 700 000 Kč, tedy nikoli pouze 1 380 000 Kč, touto disproporcí se ale soudy nižších stupňů nezabývaly, nevysvětlily, který z výběrů na rámec jimi uvedené částky byl oprávněný. Dále vinil spolek HC, že mu znemožnil nakládat s jeho pohledávkou za obchodní společností Prosport Frýdek-Místek, s. r. o., v níž byl jediný společník spolek HC, který se rozhodl uvedenou obchodní společnost zlikvidovat, pak ale z rozhodnutí spolku přiměl likvidátora vzít zpět insolvenční návrh. Dále namítl, že do funkce spolku HC vstoupil v době, kdy měl milionové dluhy, on sám do spolku HC investoval své vlastní peníze, což nikdo nezpochybnil. Soudy nižších stupňů se ale nezabývaly jeho důkazními návrhy, kterými by mohly být prokázány finanční toky na účtu v letech 2015-2018, zejména pokud jde o smlouvy o zápůjčkách, přijaté faktury a vklady na účet spolku HC. Dále podle něj není z rozsudku soudu prvního stupně zřejmé, jak soud hodnotil jednotlivé důkazy, zejména pokud jde o výslechy svědků. Dále obviněný v bodě 4. dovolání zpochybnil řádné uplatnění principu subsidiarity trestní represe, přičemž zcela v obecné rovině odcitoval § 12 odst. 2 tr. zákoníku a poukázal na výkladové stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 31. 12. 2013, sp. zn. Tpjn 301/2012. V bodě 5. svého dovolání pak zpochybnil správnost právního posouzení skutku, který tak, jak byl obžalobou popsán, podle něj není žádným trestným činem, neboť „znak úmyslu a objektivní stránky tr. činu nebyl naplněn“. Dále obviněný zpochybnil závěr soudů nižších stupňů, že podle stanov nebyl oprávněn k výběru finančních prostředků, takové stanovy platily až v době, kdy ve spolku HC nepůsobil. Namítl také, že „rozsudky“ soudů nižších stupňů nereagují na řadu námitek a argumentů obhajoby, čímž bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolací soudu a buď sám obviněného zprostil obžaloby podle § 226 písm. a) tr. ř., anebo se závazným právním názorem věc vrátil soudu druhého stupně k novému projednání a rozhodnutí. 5. K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Státní zástupce již při rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a dovolání obviněného předně upozornil na nejistotu, zda obviněný uplatňoval dovolací uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2021 nebo od 1. 1. 2022. Dále podal historický výklad uvedeného ustanovení ve vztahu k judikatuře Ústavního soudu. Upozornil, že obviněný vlastně zpochybňoval skutková zjištění soudů nižších stupňů, ač neuplatnil jedinou relevantní námitku, kterou by bylo upozornění na jejich tzv. zjevný rozpor s obsahem provedených důkazů. Jediný rozpor, na který obviněný upozorňoval, byl, že ve skutečnosti podle své verze měl vybrat více, než mu bylo kladeno za vinu, tedy domáhal by se zhoršení své situace, což je nepřípustné. Ostatní námitky byly pojaty příliš stroze, není přitom úkolem dovolacího soudu (tedy ani státního zástupce ve vyjádření) je domýšlet. Pokud snad chtěl obviněný uplatnit námitku tzv. opomenutých důkazů, tak žádné důkazy nebyly opomenuty soudy nižších stupňů, které se i k návrhům obviněného přesvědčivě vyjádřily v odůvodněních svých rozhodnutí (bod 25. rozsudku soudu prvního stupně a bod 23. usnesení odvolacího soudu). Nadto tyto návrhy se netýkají skutkových zjištění určujících pro naplnění znaků trestného činu. Další část námitek by spíše odpovídala dovolacímu důvodu uvedenému v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2022), šlo ovšem spíše jen o formálně uplatněné námitky, jimiž naplnění konkrétních znaků trestných činů kladených mu za vinu ve spojitosti s učiněnými skutkovými zjištěními nezpochybňoval. Dále se státní zástupce stručně vyjádřil k podstatě obou trestných činů, jejichž znaky považuje za naplněné. Ze všech důvodů proto navrhl dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně nedůvodné. Současně vyslovil souhlas, aby Nejvyšší soud i pro případ jiného než navrženého rozhodnutí rozhodl v neveřejném zasedání. 6. Vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství bylo zasláno k případné replice obviněnému, které této možnosti nevyužil. III. Posouzení přípustnosti dovolání 7. Nejvyšší soud nejprve musel zjistit, zda jsou splněny všechny formální podmínky pro konání dovolacího řízení, tedy zároveň i otázku včasnosti podání dovolání. 8. Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, podle § 265e odst. 2 tr. ř. běží lhůta od toh