6 Tdo 1013/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1013/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:11. 2. 2026 Spisová značka:6 Tdo 1013/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:6.TDO.1013.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ohrožování výchovy dítěte úmyslné Svádění k pohlavnímu styku Vyloučení soudce Vyhotovení rozhodnutí Odepření výpovědi Provádění důkazů Odvolací řízení Dotčené předpisy:§ 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 202 odst. 1 tr. zákoníku ve znění do 30.06.2021 § 100 odst. 1, 2 tr. ř. § 263 odst. 6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1013/2025-582 USNESENÍNejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 2. 2026 o dovolání, které podal obviněný R. V., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. 3 To 259/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 1 T 152/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. V. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Bruntále rozsudkem ze dne 12. 6. 2024, č. j. 1 T 152/2021-473, uznal obviněného R. V. (dále také jen „obviněný“) vinným přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a přečinem svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku účinného do 30. 6. 2021. Za to a za sbíhající se zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku a přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 23. 11. 2021, č. j. 4 T 20/2021-450, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 6. 2022, č. j. 3 To 48/2022-542, mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 23. 11. 2021, č. j. 4 T 20/2021-450, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 6. 2022, č. j. 3 To 48/2022-542, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 2. K odvolání státní zástupkyně a obviněného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. 3 To 259/2024 (dále jen „rozsudek soudu druhého stupně“ nebo „napadený rozsudek“), podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e) tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a nově uznal obviněného vinným přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1 tr. zákoníku účinného do 30. 6. 2021. Za tyto přečiny a za sbíhající se zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku a přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 23. 3. 2023, č. j. 4 T 20/2021-608, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2023, č. j. 3 To 136/2023-650, mu uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou roků a šesti měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 23. 3. 2023, č. j. 4 T 20/2021-608, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2023, č. j. 3 To 136/2023-650, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 3. Trestné činnosti se podle odvolacího soudu dopustil obviněný tím, že v přesně nezjištěných dnech na jaře 2017 na různých místech v XY, v XY na ulici XY XY a v XY na chatě č. XY opakovaně osobně i prostřednictvím sociálních sítí kontaktoval nezletilou AAAAA (pseudonym), které lichotil, žádal ji o osobní schůzky za účelem svého sexuálního uspokojení, nejméně v 5 případech ji líbal na ústa, obličej a krk, osahával ji po těle na intimních místech přes oblečení, pokoušel se jí svlékat oblečení a osahávat ji na nahém těle pod oblečením, v jednom případě jí nabízel uskutečnění pohlavního styku s ním anebo i s cizím mužem, a to za peníze, přestože věděl, že v uvedené době nezletilá ještě neměla 18 let, a nejméně v jednom případě ji vezl ve svém osobním vozidle, kde se poté před nezletilou sám sexuálně ukájel až do vyvrcholení, čemuž nezletilá přihlížela a za což jí zaplatil částku ve výši nejméně 500 Kč. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Rozsudek soudu druhého stupně napadl obviněný prostřednictvím ustanovené obhájkyně Mgr. Adély Kristkové dovoláním, v němž odkázal na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. b), g) tr. ř. Namítl, že rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a také jeho právo zaručené čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny. Podle obviněného odvolací soud překročil své zákonné oprávnění tím, že sám rozhodl odsuzujícím rozsudkem, ačkoliv podle § 263 odst. 6 tr. ř. tak může učinit pouze tehdy, neprovádí-li rozsáhlé doplnění dokazování. V dané věci však odvolací soud provedl podstatné důkazy sám, čímž fakticky nahradil činnost soudu prvního stupně. Navíc zhodnotil ty, které soud prvního stupně pouze zmínil, ale nehodnotil. Aplikace § 259 odst. 1 tr. ř. nesmí podle obviněného odporovat zásadám uvedeným v § 263 odst. 6 a 7 tr. ř. 5. Obviněný uvádí, že odvolací soud doplnil dokazování účelově, aby mohl sám rozhodnout rozsudkem, a přitom vycházel i z procesně nepoužitelných výpovědí svědků. Tyto výpovědi byly zatíženy vadou spočívající v nesprávném poučení svědků o právu odepřít výpověď podle § 100 tr. ř. Absence řádného poučení způsobila absolutní neplatnost těchto úkonů, kterou bylo možné zhojit pouze opakováním výslechů před nalézacím soudem. Odvolací soud se však místo toho svědků dotazoval, zda by své právo využili, kdyby byli poučeni správně, což obviněný považuje za nepřípustné. 6. Další námitka se týká formálních vad rozsudku soudu prvního stupně. Originál rozsudku Okresního soudu v Bruntále nebyl podepsán předsedkyní senátu, což podle § 129 odst. 5 tr. ř. způsobuje nicotnost rozhodnutí. Podle obviněného nemohl být takový rozsudek řádně doručen, a přesto na jeho základě probíhal odvolací přezkum. Odvolací soud pochybil, když tuto vadu označil za formální, ačkoliv podpis zastupujícího soudce, který nebyl členem senátu, nemohl absenci podpisu předsedkyně zhojit. Obviněný má za to, že tento nedostatek bránil nabytí právní moci rozsudku a jeho přezkoumatelnosti. 7. Obviněný rovněž namítá nepřezkoumatelnost rozsudků soudu prvního stupně (tedy včetně prvního rozsudku zrušeného odvolacím soudem), které neodpovídaly požadavkům § 125 odst. 1 tr. ř. Odůvodnění neobsahovalo úvahy o hodnocení důkazů, nevypořádalo se s obhajobou ani s návrhy na doplnění dokazování. Odvolací soud tyto nedostatky nahrazoval svým odůvodněním, čímž překročil svou přezkumnou roli a porušil zásadu bezprostřednosti. 8. U přečinu svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1 tr. zákoníku pak podle obviněného nebyla dostatečně prokázána úplata, kterou měl nabídnout poškozené. Soud vycházel prakticky pouze z její výpovědi, aniž by zkoumal její specifickou věrohodnost a rozpory v jednotlivých výpovědích. Ani sama poškozená nebyla schopna uvést, kolik peněz jí měl dát a za co. Obviněný má za to, že soud pracoval s domněnkami a nezohlednil absenci důkazů o konkrétní částce, což vedlo k nesprávné právní kvalifikaci skutku. 9. Konečně obviněný namítá, že ve věci rozhodoval vyloučený orgán, neboť předsedkyně senátu nalézacího soudu byla podjatá. Uvádí konkrétní výroky soudkyně, které podle něj vzbuzují pochybnosti o její nestrannosti. Podle obviněného je zřejmý značně napjatý vztah mezi předsedkyní senátu a jím jako obviněným, což se může bezpochyby promítat i do navazujícího vztahu k jeho obhájci. Předsedkyně senátu v usnesení ze dne 25. 7. 2022, č. j. 1 T 152/2021-238, uvedla, že vystupování obhájce bylo diskutabilní. Podle obviněného vznikly důvodné pochybnosti o objektivitě a nestrannosti soudkyně, což mělo být zohledněno při rozhodování o námitce podjatosti. 10. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě i rozsudek Okresního soudu v Bruntále a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. 11. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedl, že si odvolací soud vytvořil procesní prostor pro vlastní