6 Tdo 1314/2016 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1314/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 10. 2016 Spisová značka:6 Tdo 1314/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.1314.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Řízení o dovolání Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:16. 1. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1314/2016-27 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 10. 2016 o dovolání, které podal obviněný Ing. J. V., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 7 To 375/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 24 T 198/2010, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s e dovolání obviněného Ing. J. V. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : 1. Okresní soud v Děčíně uznal rozsudkem ze dne 26. 3. 2015, sp. zn. 24 T 198/2010, obviněného Ing. J. V. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., (dále jen „tr. zák.“) a za to mu uložil podle téhož zákonného ustanovení trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, jehož výkon podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu uložil povinnost zaplatit poškozené J. C. náhradu škody ve výši 4.492 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu a Ing. M. C. s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Podle skutkových zjištění jmenovaného soudu spáchal obviněný uvedený trestný čin tím, že „dne 30. 07. 2009 před 08.00 v J., okr. D., na volně přístupném pozemku p. č. ..., vedle domu č. p. ..., kde dohlížel na provádění pozemních prací firmou PROKOP a SYN, se snažil zabránit poškozenému Ing. M. C., při fotografování uvedené činnosti, kdy vzájemné strkání skončilo tím, že jej chytil za levou ruku a jejím hřbetem mu opakovaně udeřil o dřevěná vrata, současně jej nakopl do levého vnitřního kotníku, způsobil mu pohmoždění levého předloktí a zápěstí, levého vnitřního kotníku, kdy toto zranění, pokud by nebyl dlouhodobě léčený s pohybovým aparátem, by jej vyřadilo z běžného způsobu života na době nejméně dvou týdnů, do konfliktu zasáhla i poškozená J. C., která se snažila odtáhnout obviněného od manžela, chytil ji za pravou ruku, kterou jí zkroutil a způsobil jí pohmoždění pravého předloktí a pravého ramene, které ji vyřadilo z běžného způsobu života na dobu nejméně pěti dnů.“ 3. O odvoláních, která proti citovanému rozsudku podali obviněný a poškozený Ing. M. C., rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 7 To 375/2015, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. II. 4. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podal obviněný dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 5. Dovolatel ve svém podání uvedl, že prvostupňový soud označil svědky Ing. M. C., J. C., Ing. D., MUDr. R. a znalce MUDr. M. coby svědky svědčící v jeho neprospěch. K těmto svědkům a jejich výpovědím učinil několik poznámek, které soud prvého stupně nevzal vůbec na vědomí. Manželé C. měli zájem na výsledku řízení a to už z důvodu uspokojení nároků na náhradu škody. M. C. je předsedou sdružení Vzdušné lázně Janov. Skupina lidí v tomto sdružení podala na obviněného řadu trestních oznámení, z nichž většina skončila již v přípravném řízení. V jednom případě soud obviněného odsoudil , protože obviněný porušil povinnost při správně cizího majetku podle § 255a odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák. a mařil úkol veřejného činitele z nedbalosti podle § 159 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. Krajský soud v Ústí nad Labem však toto rozhodnutí zrušil. Toto počínání způsobilo obviněnému mnoho nepříjemností a právní zastupování ho stálo mnoho peněz. V tomto řízení projednávaná věc byla medializována v televizi, což mělo vliv na řadu svědků, kteří odmítli vypovídat. Zejména majitel stavební firmy a stavební dělníci, kteří se pohybovali přímo na místě. Ne nepodstatným bylo, že při úplně prvním podání vysvětlení M. C. a J. C. na policii, oba shodně uvedli, že obviněný měl M. C. strkat zpět na jeho pozemek. Poté obviněný podrobně vylíčil, co měl svědek M. C. uvést a zdůraznil, že žádné mlácení rukou o vrata zde zmiňováno nebylo, při dalším výslechu již měl M. C. „hromadu“ zranění. Policie ani státní zástupce tento rozpor neodstranili. Obviněný si neuvědomoval, že by J. C. kroutil ruku, je možné, že při postrkování tam pohyb k zádům její ruky z jeho strany proběhl. Prostě nechtěl, aby chodili k díře, kterou tam stroj udělal. Svědkyně Ing. M. D. by tak mohla být jediným objektivním svědkem ze skupiny svědků v neprospěch obviněného. I Ing. D. byla členem občanského sdružení Vzdušné Lázně Janov. Obviněný si nedovedl představit, že by tato svědkyně jakožto dáma v důchodovém věku, tedy zřejmě nikoliv v časové tísni v okamžiku, kdy viděla, že osoba jí známá a handicapovaná jako Ing. M. C. je napadána, bez zájmu prošla kolem a šla by dál. Ve své výpovědi se nevypořádala s otázkou, proč napadanému známému nepřišla na pomoc. Svědek M. C. i svědkyně Ing. M. D. naznačovali, že v obci J., kde byl obviněný v této době starostou, nebyly dodržovány zákony, a to aniž soud odmítl tato tvrzení jako s věcí nesouvisející. Tato tvrzení nebyla v řízení vyvrácena. Svědky byl obviněný popsán jako mladý silný podvodník, který jedná protiprávně ve své funkci a byl schopen napadnout starého nemocného člověka o holích a soud tomuto emotivnímu projevu uvěřil. 6. Svědci MUDr. I. R. a MUDr. Radek Matlach u incidentu nebyli a mohli podat svědectví pouze o tom, jaká zranění viděli a ošetřili, popř. potvrdit či vyvrátit, zda poškozeným popisovaný způsob mohl způsobit lékařem zjištěné poranění. Svědek MUDr. Radek Matlach vycházel již jen z dokumentace, kterou měl k dispozici. Uvedl, že úrazový děj se mohl stát tak, jak jej popsal poškozený. Na přímou otázku obhájkyně uvedl, že se úraz mohl stát také jinak a jindy, a že on odpovídá na dotaz, zda se úraz mohl stát tak, jak uvedl poškozený. Svědek MUDr. I. R., který je obvodním lékařem poškozeného, uvedl, že poškozeného v předmětný den, kdy mělo dojít k úrazu vůbec nevyšetřoval, neboť do ordinace přišel s manželkou, která šla na vyšetření první a M. C. se udělalo v čekárně nevolno, a MUDr. I. R. jej vyšetřil pouze v souvislosti s touto nevolností. Doporučil mu odvoz na interní oddělení a chtěl zavolat sanitku, avšak M. C. převoz sanitkou odmítl, že tam dojede sám. Už v tomto okamžiku považoval obviněný výpověď M. C. za nevěrohodnou. Buď nebylo pravdivé tvrzení, že upadá ve stresu do bezvědomí nebo nebylo pravdivé tvrzení o vážnosti situace u lékaře. V nemocnici byl M. C. ošetřen na interním oddělení. Obviněný předpokládal, že byl lékařem odeslán pro prekolapsový stav, ze zprávy z nemocnice však vyplývá, že lékařem byl odeslán pro bolesti lýtek DK trvají asi 5 dní s poznámkou dnes i prekolapsový stav. Bolesti na hrudi neměl, dušný není a nebyl. M. C. musel zcela nepochybně lékaři o svých potížích říct, proč mu také nesdělil, že byl napaden. Ošetřující lékař v nemocnici žádné zranění na pacientovi nepostřehl a pacient neměl potřebu lékaři o svém zranění nic sdělit. Svědek M. C. užívá lék Lexaurin 3 mg, což svědčí o snadné psychické vznětlivosti. Uvedené lékařské zprávě soud nevěnoval pozornost a nepovažoval za důležité, aby vyslechl MUDr. S., který M. C. v nemocnici ošetřoval. Z výpovědi MUDr. R. obviněný upozornil na to, že svědek uvedl, že M. C. sdělil, že byl napaden panem Ing. V., který mu kroutil zápěstími, zhmoždil prsty levé ruky a kopl jej do levého kotníku. Není zřejmé, odkud MUDr. I. R. popis citoval, když ve zprávě, kterou podával policii, uvedl, že pro tento úraz se M. C. u praktického lékaře neléčil. Dne 30. 7. 2009 řešil náhlou nevolnost pacienta a zranění se vůbec nevěnoval. Další návštěva u MUDr. R. proběhla 3. 8. 2009, kdy sepsal podrobný nález na žádost pacienta. Ale již 30. 7. 2009 sepsal regresní hlášení na pojišťovnu, tedy v době, kdy ještě pacienta ohledně jeho poranění nevyšetřoval. Výkon pojišťovně nevykázal jako napadení třetí osobou. Soud tento argument pominul a přijal vysvětlení svědka MUDr. I. R., že tento kód v praxi nepoužívá. Takové vysvětlení je zcela nepřijatelné. Svědek I. R. vydával potvrzení a zprávy „ jako na běžícím pásu“. Zprávu J. C. sepsal dokonce vlastní rukou, zprávu ze dne 1. 7. 2010 napsal patrně na žádost policie a podrobně popsal zranění, která musela být patrná již na ošetření v Nemocnici v Děčíně, nebo se stala v době od 30. 7. 2009 do 3