6 Tdo 646/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 646/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:20. 8. 2025 Spisová značka:6 Tdo 646/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.646.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Hodnocení důkazů Zavinění Úmysl nepřímý Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku § 2 odst. 6 tr. ř. § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:11. 11. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 01.12.2025III.ÚS 3564/25 Jan Svatoň Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 646/2025-901 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 8. 2025 o dovoláních, která podali obvinění Anh Dung Vu, občan Vietnamské socialistické republiky, trvale bytem Praha 4, Lažanského 69/18, a Phuong Anh Vu, občanka Vietnamské socialistické republiky, trvale bytem Praha 4, Lažanského 69/18, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. 44 To 15/2025, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 3 T 59/2022, a rozhodl takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 9. 2024, sp. zn. 3 T 59/2022, byli obvinění Anh Dung Vu a Phuong Anh Vu (dále také „obvinění“ nebo „dovolatelé“) uznáni vinnými zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, za což byli podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku byla oběma obviněným uložena přiměřená povinnost v průběhu zkušební doby podle svých sil uhradit způsobenou škodu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněným uložena povinnost společně a nerozdílně uhradit Finančnímu úřadu pro hl. m. Prahu – Jižní Město škodu ve výši 3 577 940 Kč. 2. Této trestné činnosti se podle soudu prvního stupně dopustili tím, že: 1. dne 31. 3. 2015 s cílem snížení daňové povinnosti podali příslušnému správci daně, Finančnímu úřadu pro hl. m. Prahu, územní pracoviště pro Prahu – Jižní Město, přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2014, ve kterém v rozporu s § 23 a § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v tehdy účinném znění, neoprávněně deklarovali základ daně pouze ve výši 1 159 000 Kč a daň pouze ve výši 220 210 Kč, jelikož účetnictví společnosti HSD COSMETIC, s. r. o., vedli jednak takovým způsobem, že obsahovalo značné formální i věcné nedostatky, přičemž údaje v něm uvedené jsou v rozporu se skutečností, tedy v rozporu se svou povinností podle § 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v tehdy účinném znění, nevedli účetnictví správně, úplně a průkazně, čímž neoprávněně snížili základ daně pro výpočet daňové povinnosti o částku 837 000 Kč, a jednak do účetnictví společnosti HSD COSMETIC, s. r. o., nezahrnuli ani vlastní hotovostní vklady ve výši 10 153 842 Kč na bankovním účtu obviněného Anh Dung Vu č. XY, vedeného u České spořitelny, a. s., které pocházejí z příjmů z tržeb společnosti HSD COSMETIC, s. r. o., ani úhrady závazků společnosti HSD COSMETIC, s. r. o., z účtu č. XY ve výši 4 729 718 Kč, čímž dále neoprávněně snížili základ daně pro výpočet daňové povinnosti o částku 5 424 000 Kč, čímž zatajili daň z příjmů právnických osob vypočtenou dle sazby 19 % ve výši 1 189 590 Kč, 2. dne 9. 9. 2016 s cílem snížení daňové povinnosti podali příslušnému správci daně, Finančnímu úřadu pro hl. m. Prahu, územní pracoviště pro Prahu – Jižní Město, přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2015, ve kterém v rozporu s § 23 a § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v tehdy účinném znění, neoprávněně deklarovali základ daně pouze ve výši 428 000 Kč a daň pouze ve výši 81 320 Kč, jelikož účetnictví společnosti HSD COSMETIC, s. r. o., vedli jednak takovým způsobem, že obsahovalo značné formální i věcné nedostatky, přičemž údaje v něm uvedené jsou v rozporu se skutečností, tedy v rozporu se svou povinností podle § 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v tehdy účinném znění, nevedli účetnictví správně, úplně a průkazně, čímž neoprávněně snížili základ daně pro výpočet daňové povinnosti o částku 20 232 000 Kč, a jednak do účetnictví společnosti HSD COSMETIC, s. r. o., nezahrnuli ani vlastní hotovostní vklady ve výši 46 596 500 Kč na bankovním účtu obviněného Anh Dung Vu č. XY, vedeného u České spořitelny, a. s., a ve výši 9 895 700 Kč na bankovním účtu obviněné Phuong Anh Vu č. XY, vedeného u České spořitelny, a. s., které pocházejí z příjmů z tržeb společnosti HSD COSMETIC, s. r. o., ani úhrady závazků společnosti HSD COSMETIC, s. r. o., z účtu č. XY ve výši 34 832 624 Kč a z účtu č. XY ve výši 11 650 900 Kč, čímž dále neoprávněně snížili základ daně pro výpočet daňové povinnosti o částku 10 009 000 Kč, čímž zatajili daň z příjmů právnických osob vypočtenou dle sazby 19 % ve výši 5 745 790 Kč, čímž České republice zastoupené příslušným Finančním úřadem pro hl. m. Prahu, územní pracoviště pro Prahu – Jižní město, způsobili škodu v celkové výši 6 935 380 Kč. 3. Proti všem výrokům citovaného rozsudku podali obvinění odvolání, na jejichž základě Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. 44 To 15/2025, podle § 258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o přiměřené povinnosti podle svých sil nahradit způsobenou škodu a ve výroku o náhradě škody a Finanční úřad pro hl. m. Prahu – Jižní Město s jeho nárokem odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Z hlediska vývoje trestní věci možno připomenout, že původně bylo o vině obviněných rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 3 T 59/2022, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2023, sp. zn. 44 To 175/2023. Tato rozhodnutí však byla usnesením Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2023, sp. zn. 6 Tdo 996/2023, zrušena a soudu prvního stupně bylo přikázáno věc znovu projednat a rozhodnout s ohledem zejména na opomenutý důkaz výslechem svědka N. Q. V. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali obvinění prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání koncipované jako společné podání, v němž odkázali na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř. Namítli, že soudy obou stupňů nedostatečně zohlednily závěry Nejvyššího soudu, který ve svém předchozím rozhodnutí ve věci (usnesení ze dne 5. 12. 2023, sp. zn. 6 Tdo 996/2023) uložil soudu prvního stupně doplnit dokazování výslechem svědků N. Q. V. a J. V. Výslech svědka N. Q. V. podle obviněných prokázal, že účetní J. V. byly předávány výpisy ze soukromých účtů obviněných, což zcela odporuje tvrzení soudu, že obvinění neposkytli účetní součinnost. Výslech svědkyně nemohl být proveden z důvodu jejího úmrtí v mezidobí, přičemž její výpověď byla klíčová pro posouzení míry zavinění obviněných. Ti mají za to, že vzhledem k neodstranitelným pochybnostem je nutné aplikovat zásadu in dubio pro reo. Účetní musela mít k dispozici výpisy z jejich účtů, protože faktury zaevidovala jako uhrazené, což potvrzuje i zpráva o daňové kontrole a výpověď znalce. Podle obviněných je tedy zřejmé, že účetní měla potřebné doklady, a její tvrzení o opaku je nevěrohodné. 5. Obvinění namítali, že soudy nehodnotily výpověď svědkyně J. V. v kontextu jejího pochybení, kdy zatajila opakované výzvy finančního úřadu a po konfrontaci s obviněnými vypověděla plnou moc. Podle obviněných se svědkyně snažila přenést odpovědnost za nesrovnalosti v účetnictví na ně a její výpověď byla nepravdivá. Pokud by skutečně obviněné upozorňovala na nesrovnalosti, musela by o tom mít alespoň jeden písemný důkaz. 6. Obvinění dále poukázali na svou vietnamskou státní příslušnost, jazykovou bariéru, neznalost účetnictví a pobyt ve Vietnamu po převážnou část roku. Vedením účetnictví pověřili kvalifikovanou osobu – účetní, která pro ně bez jakýchkoli problémů pracovala od roku 2005. Neměli důvod pochybovat o správnosti vedeného účetnictví až do chvíle, kdy byli kontaktováni správcem daně. Veškeré transakce na svých účtech řádně označovali, což svědčí o jejich dobré víře, nikoli o tendenci příjmy zamlčet. K odůvodnění rozsudku odvolacího soudu v odst. 14 obvinění uvedli, že nemohli finančnímu úřadu na přímou výzvu doložit požadované doklady, neboť jim účetní nepos