6 Tdo 84/2013 — Nejvyšší soud

6 Tdo 84/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 5. 2013 Spisová značka:6 Tdo 84/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:6.TDO.84.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Dotčené předpisy:§ 286 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 6. 2013 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 26.8.2013IV.ÚS 2616/13JUDr. Vlasta Formánkováodmítnuto5.3.2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 84/2013-48 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. května 2013 o dovolání podaném obviněnou PharmDr. S. K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 4 To 339/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 3 T 60/2012, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 6. 2012, č. j. 3 T 60/2012-1775, byla obviněná PharmDr. S. K. uznána vinnou jednak /ad 1/ zločinem výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1, 2 písm. b), d) trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), jednak /ad 2/ zločinem výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, kterých se dle skutkových zjištění tohoto soudu dopustila (společně s obviněnou Mgr. B. G.) způsobem popsaným na str. 1 až 20 rozsudku, tedy ve stručnosti vyjádřeno tak, že 1. od přesně nezjištěné doby, nejméně od 1. 6. 2009 do 6. 4. 2011 v P. na ul. L., PharmDr. S. K. jako vedoucí a Mgr. B. G. jako zaměstnankyně L. P. V., opakovaně v této lékárně po předchozí domluvě o společném postupu prodávaly níže uvedeným a také dalším dosud neustanoveným osobám léčivé přípravky Nurofen Stop Grip tbl., Modafen tbl., obsahující pseudoefedrin, který je uveden v kategorii č. 1 přílohy č. I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 a v kategorii č. 1 přílohy Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 jako prekurzor, a které slouží k výrobě metamfetaminu (pervitinu), který je jako psychotropní látka zařazen v příloze č. 5, zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a to v rozporu s ustanovením § 39 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb. a § 83 odst. 4 zákona č. 378/2007 Sb., kdy obě obžalované prodávaly větší množství těchto léčivých přípravků jednomu kupujícímu, který jí předal několik občanských průkazů či rodných čísel různých osob, na něž byl poté celý nákup rozepsán po jednotlivých baleních, kdy takto prodaly za výše uvedené období nejméně celkem 70.000 balení po 24 tbl. léčivých přípravků Modafen a Nurofen Stop Grip s obsahem 50.400 gramů pseudoefedrinu, ze kterého bylo možno vyrobit přibližně 28.000 gramů pervitinu, kdy čistý zisk z prodeje těchto léčivých přípravků činí nejméně 2.219.000,- Kč, ačkoliv vzhledem k prodávanému množství věděly, že zakoupené nestandardně velké množství těchto léčiv je určeno k nedovolené výrobě psychotropní látky metamfetaminu a dále vzhledem ke své profesi a odbornému vzdělání věděly, že ze zakoupeného množství léčiv lze vyrobit velké množství metamfetaminu, přičemž tímto způsobem prodaly léčivé přípravky Modafen a Nurofen stop Grip výše uvedeným způsobem v rozsudku na str. 2 až 18 uvedeným osobám, 2. od 11. 4. 2011 do 17. 1. 2012 S. K. jako vedoucí a B. G. jako zaměstnanec opakovaně v této lékárně po předchozí domluvě o společném postupu prodávaly osobám léčivé přípravky Nurofen Stop Grip tbl., Modafen tbl., s obsahem pseudoefedrinu, který je uveden v kategorii č. 1 přílohy č. I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 a v kategorii č. 1 přílohy Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 jako prekurzor, a které slouží k výrobě metamfetaminu (pervitinu), jenž je jako psychotropní látka zapsán v příloze č. 5, zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a to i přesto, že se jedná o tytéž osoby, kterým v předcházejícím období prodávaly tyto léčivé přípravky v rozporu s ustanovením § 39 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb. a § 83 odst. 4 zákona č. 378/2007 Sb, a v tomto období již byly za takové jednání trestně stíhány, kdy prodaly větší množství těchto léčivých přípravků jedné osobě, která jim předala několik občanských průkazů či rodných čísel různých osob, kdy tak učinily ve vztahu k osobám uvedeným na str. 19 a 20 rozsudku, přičemž za uvedené období prodaly nejméně 1269 balení po 24 tbl. výše uvedených léčivých přípravků, ač vzhledem k nakupujícím osobám věděly, že zakoupené léčivé přípravky jsou zneužívány k nedovolené výrobě metamfetaminu a dále vzhledem ke své profesi a odbornému vzdělání musely vědět, že ze zakoupeného množství léčiv lze vyrobit velké množství metamfetaminu. Za uvedené trestné činy jí byl podle § 286 odst. 2 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Současně jí byl podle § 70 odst. 1 písm. b), c), d) tr. zákoníku uložen i trest propadnutí věci, a to finanční hotovosti ve výši 165.105 Kč a dalších v tomto výroku specifikovaných věcí. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněné dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu prodeje a distribuce léků na dobu šesti let. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto rovněž o vině a trestu u spoluobviněné Mgr. B. G. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podaly obě obviněné a v jejich neprospěch i státní zástupce, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 4 To 339/2012 tak, že všechna odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně podala obviněná PharmDr. S. K. prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jana Schöbera dovolání, přičemž uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení skutku. Podřazení dovolacího důvodu pod uvedené ustanovení zdůvodňuje obviněná specifičností celého řízení, v němž došlo k porušení jejích základních práv. Celé její trestní stíhání bylo nepřípustné a nezákonné. Primární důkazy byly získány nezákonně a jsou proto absolutně neúčinné. Trestní stíhání vůči ní bylo zahájeno na základě oznámení, které učinil SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) a to poskytnutím protizákonně shromážděných citlivých osobních údajů osob, které si od obviněných kupovaly léčivé prostředky a jejichž evidenci SÚKL vedl v rozporu s nařízením Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 30. 7. 2009, kterým SÚKLu pro porušení § 9 zák. č. 11/2000 Sb. nařídil neshromažďovat osobní a citlivé údaje osob shromažďované prostřednictvím hlášení o výdeji léčivých přípravků bez lékařského předpisu s omezením a současně uložil SÚKLu neprodleně takto již shromážděné osobní údaje zlikvidovat. Pro porušení správního deliktu podle § 45 odst. 1 písm. a) zák. č. 101/2000 Sb. uložil SÚKLu pravomocně pokutu ve výši 2.000.000,- Kč. Jestliže pouze tyto důkazy, tedy citlivé osobní údaje celkem 350 osob, které vedly k zahájení trestního stíhání, a dále ostatní, které na tyto důkazy navazovaly a byly získány po těchto primárních důkazech při domovních prohlídkách, založily důvod k odsouzení obviněné, pak soudem prvního stupně došlo k porušení doktríny „ovoce z otráveného stromu“, neboť všechny takto získané důkazy jsou nezákonné a absolutně neúčinné. Soudu prvního stupně je rovněž vytýkáno, že ignoruje existenci mezinárodně právních závazných dokumentů, kterými jsou Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat z 28. 1. 1981 implementovaná do právního řádu ČR zveřejněním ve Sbírce mezinárodních smluv částka 52 pod č. 114, Sdělení ministerstva zahraničních věcí z 15. 11. 2001, Prohlášení České republiky k výše uvedené Úmluvě o ochraně osob, s účinností pro ČR od 1. 7. 2004, Sdělení o dodatečném prohlášení ČR a sjednání Dodatkového protokolu k této Úmluvě zveřejněné ve Sbírce mezinárodních smluv č. 15/2005 pod č. 28 a 29. dále Úřední věstník Evropských společenství z 23. 11. 1995, kterým byla zveřejněna Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES z 24. 10. 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a zák. č. 101/2000 Sb., za jehož soustavné flagrantní porušování ÚOOÚ (Úřad pro ochranu osobních údajů) uložil SÚKLu pravomocně pokutu ve výši 2.000.000,- Kč. Obviněná dále namítá, že v přípravném řízení došlo i k porušení zásady nebýt nucen obviňovat sám sebe. Toto porušení shledává v tom, že vydala věcné důkazy, sešity s evidenc