6 Tdo 93/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 93/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:13. 3. 2025 Spisová značka:6 Tdo 93/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.93.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí Důvody dovolání Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5, 6 tr. ř. § 265b odst. 1 písm. g), h)) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:6. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 93/2025-320 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 3. 2025 o dovolání, které podala obviněná E. M. B. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2024, sp. zn. 12 To 202/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 2 T 4/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Kutné Hoře rozsudkem ze dne 11. 7. 2024, sp. zn. 2 T 4/2024, uznal obviněnou E. M. B. (dále jen „obviněná“ nebo „dovolatelka“) vinnou přečinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku na skutkovém základě, podle kterého (zestručněně) v úmyslu vlastního obohacení bez souhlasu a vědomí své matky E. B., nar. XY, jejím jménem, z přesně nezjištěného místa dne 17. 3. 2023 uzavřela prostřednictvím internetu se společností Rerum Finance, s.r.o., smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 79408 ve výši 20 000 Kč. Při sjednávání této smlouvy zaslala fotografie občanského průkazu, řidičského průkazu a výplatních pásek své matky, které si opatřila nezjištěným způsobem, přičemž finanční prostředky byly téhož dne po odsouhlasení verifikačním SMS kódem z telefonního čísla XY poukázány na účet č. XY, vedený na E. B., nar. XY, se kterým obviněná disponovala. Úvěr nesplácela. Společnosti Rerum Finance, s.r.o., způsobila škodu ve výši nejméně 20 000 Kč. Dále dne 18. 5. 2023 uzavřela prostřednictvím internetu se společností Zaplo Finance, s.r.o., smlouvu o úvěru č. 929422001 ve výši 12 500 Kč. Při sjednávání smlouvy zaslala fotografie občanského průkazu, řidičského průkazu a výplatních pásek své matky. Finanční prostředky byly téhož dne poukázány na stejný účet. Úvěr nesplácela. Společnosti Zaplo Finance, s.r.o., způsobila škodu ve výši nejméně 12 500 Kč. 2. Za to byl obviněné uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byly zařazena do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o její povinnosti nahradit způsobenou škodu. 3. Odvolání obviněné Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. 10. 2024, sp. zn. 12 To 202/2024, podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Rozhodnutí odvolacího soudu napadla obviněná v celém rozsahu dovoláním, v němž odkázala na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Namítla, že její matka o popsaném jednání od počátku věděla. K prokázání této skutečnosti navrhovala obviněná výslech svědka V. M., jejího manžela, odvolací soud však návrh jako nadbytečný zamítl. Tvrzení svědkyně (matky obviněné) jsou v přímém rozporu s tvrzením obviněné, v řízení přitom nebylo prokázáno, z jakých dalších důkazů vyplývá pravdivost výpovědi matky. V té jsou navíc rozpory, neboť svědkyně nejprve tvrdila, že obviněná nikdy nebyla sama v jejím bytě, později však připustila, že obviněná nebo její manžel zůstali v bytě sami a mohli tak získat předmětné doklady. Obviněná se snažila vysvětlit, co mohlo svědkyni vést k podání trestního oznámení. Těmito skutečnostmi se odvolací soud podrobněji nezabýval. Pokud by svědkyně o sjednání úvěrů nevěděla, obviněné není zcela jasné, proč by jí i po této události umožnila, aby byl rodičovský příspěvek obviněné zasílán na bankovní účet u mBank, jehož majitelkou je svědkyně. Svědkyně si z tohoto účtu „poukazuje z platby rodičovského příspěvku ve výši 3 000 Kč“ na svůj další účet u České spořitelny a podle ústní dohody s obviněnou měla tyto platby použít na splátky obou předmětných úvěrů. K tomu obviněná navrhovala provedení důkazu výpisy z obou účtů, k čemuž odvolací soud rovněž nepřivolil. Obviněná pak dále namítla, že jí nebylo umožněno během veřejného zasedání odvolacího soudu řádně pronést poslední slovo, byla vyzvána, aby se vyjádřila pouze ve stručnosti. Tím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. Uložený trest pak považuje za nepřiměřeně vysoký vzhledem k okolnostem a závažnosti popsaného trestného činu. Skutek podle ní spočíval v tom, že sjednala spotřebitelské úvěry jménem matky, která o tom věděla a dobrovolně jí k tomu poskytla doklady. Pohledávky matce splácí z rodičovského příspěvku. Obviněná je matkou nezletilých dětí ve věku 5, 3 a 1,5 roku. V únoru 2025 očekává narození dalšího dítěte. Závěrem navrhla, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a Krajskému soudu v Praze přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl. 5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nejprve vyložil obsah dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a uvedl, že soudy obou stupňů řádně zjistily skutkový stav bez důvodných pochybností a pečlivě hodnotily důkazy v souladu s trestním řádem. Nebyl shledán žádný rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními, proto státní zástupce nepovažoval za nutné se námitkami obviněné blíže zabývat a odkázal na skutková zjištění soudů. Následně vyložil obsah dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a doplnil, že soud prvního stupně, jehož závěry potvrdil i odvolací soud, jasně označil důkazy svědčící o spáchání trestného činu obviněnou. Kromě svědecké výpovědi matky se jednalo o listinné materiály týkající se sjednání úvěrových smluv a audionahrávku, na které obviněná sama sebe označila jako volající. Námitky obviněné, že její matka o sjednání úvěrových smluv věděla, byly v rozporu s provedeným dokazováním a zjištěným skutkovým stavem. Obviněná podle státního zástupce přehlíží znění skutkové podstaty přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Nepravdivé údaje uvedla, je tedy nerozhodné, zda o jejím jednání její matka věděla. Obviněná navíc svou verzi v průběhu řízení opakovaně měnila. 6. K námitce tzv. opomenutých důkazů státní zástupce uvedl, že soudy zjištěný skutkový stav je ucelený bez nutnosti doplňování dokazování. Z protokolu z hlavního líčení dne 4. 7. 2024 přitom vyplývá, že strany neměly žádné další důkazní návrhy. K námitce týkající se neumožnění pronesení „posledního slova“ během odvolacího řízení státní zástupce uvedl, že ustanovení § 217 tr. ř. se týká hlavního líčení, nikoli veřejného zasedání. Na odvolací fázi řízení se vztahuje § 235 odst. 3 tr. ř., podle kterého předseda senátu udělí slovo ke konečným návrhům. Obviněná byla v průběhu řízení opakovaně vyzývána k vyjádřením a návrhům a její právo na obhajobu nebylo porušeno. 7. Námitka neadekvátnosti trestu není podle státního zástupce relevantní, protože uložený trest byl v souladu se zákonem. Státní zástupce vyložil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. ve vztahu k nápravě vad týkajících se výroku o trestu. Tyto dovolací důvody podle něj nebyly naplněny, protože obviněné nebyl uložen nepřípustný druh trestu ani trest mimo zákonnou trestní sazbu. Soudy jasně uvedly okolnosti, které při ukládání trestu zohlednily, a proč byl obviněné uložen trest odnětí svobody s přímým výkonem. Bylo také zohledněno aktuální těhotenství obviněné, což vedlo k odložení výkonu trestu na dobu jednoho roku po porodu. Závěrem proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. III. Formální podmínky věcného projednání dovolání 8. Obviněná je podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájkyně (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.), v zákonné lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud dále shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. 9. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo rovněž zapotřebí posoudit, zda jeho konkrétní argumentace skutečně odpovídá obsahovému vymezení dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., na které obviněná odkázala. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro přezkum napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. ř.).