6 Tz 21/2024 — Nejvyšší soud

6 Tz 21/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:7. 5. 2024 Spisová značka:6 Tz 21/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:6.TZ.21.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Krádež Stížnost pro porušení zákona Dotčené předpisy:§ 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:5. 6. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tz 21/2024-206 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. 5. 2024 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivo Kouřila a soudců Mgr. Pavla Götha a Mgr. Martina Lýska o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. L., v současnosti ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Oráčov, proti pravomocnému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 T 166/2020-102, takto: I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 T 166/2020-102, byl porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného P. L. II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se zrušují: - rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 T 166/2020-102, v celém rozsahu, - vadné řízení tomuto rozsudku předcházející včetně usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 2. 2021, kterým soud přijal prohlášení viny obviněného a - další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 4 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. IV. Podle § 275 odst. 3 tr. ř. se obviněný P. L. nebere do vazby. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 T 166/2020-102, byl obviněný P. L. uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že: dne 14. 10. 2020 v Praze 4 v supermarketu XY odcizil z volného prodeje sluchátka v prodejní ceně 199 Kč, přestože byl pro trestný čin krádeže v posledních třech letech odsouzen, a tohoto jednání se dopustil v době nouzového stavu, který byl vyhlášen usnesením vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020 na dobu 30 dnů s účinností od 5. 10. 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu onemocnění Covid-19 na území České republiky. 2. Za tento zločin byl obviněný P. L. odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let za současného stanovení dohledu. Je třeba zdůraznit, že napadený rozsudek byl vydán na podkladě soudem přijatého prohlášení viny obviněným ve smyslu § 206c tr. ř. 3. Následně usnesením ze dne 5. 6. 2023, č. j. 1 T 166/2020-162, soud rozhodl, že obviněný původně podmíněně odložený trest v trvání dvou let vykoná a pro výkon trestu jej zařadil podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní 4. Proti citovaným rozhodnutím podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. S odkazem na závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, publikovaném pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr. (dále také jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“), jež byly potvrzeny i Ústavním soudem v nálezu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, uvedl, že v předmětné věci se obviněný sice trestné činnosti dopustil dne 14. 10. 2020, tedy „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nicméně věcná souvislost mezi touto trestnou činností a pandemickou situací okolo výskytu koronaviru SARS CoV-2 absentovala. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti – odcizení sluchátek z volného prodeje – nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. 5. Vzhledem k tomu došlo (dle navrhovatele) v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je pak uložený trest odnětí svobody v trvání dvou let (byť s podmíněným odkladem jeho výkonu) zjevně excesivním, a to právě proto, že jednání obviněného bylo nesprávně posouzeno i podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a trest tak byl ukládán podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku. 6. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 T 166/2020-102, tedy byl v důsledku nesprávného právního posouzení skutku porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného. 7. Ministr spravedlnosti proto Nejvyššímu soudu navrhl, aby a) podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 T 166/2020-102, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. L. v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku; b) podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 T 166/2020-102, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu; c) podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 4, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř. 8. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství podala k této stížnosti pro porušení zákona vyjádření, v němž uvedla, že se se stížností pro porušení zákona ztotožňuje a navrhuje, aby Nejvyšší soud této stížnosti pro porušení zákona vyhověl, podle § 268 odst. 2 tr. ř. konstatoval, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 1 T 166/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. L. v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto rozhodnutí zrušil, jakož i další na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Státní zástupkyně dále navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 270 odst. 1 tr. ř. věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k novému projednání a rozhodnutí. 9. Ke stížnosti pro porušení zákona se prostřednictvím svého obhájce vyjádřil též obviněný. Sdělil, že se ztotožňuje se závěry uvedenými ve stížnosti pro porušení zákona a rovněž poukazuje na rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Obviněný konstatoval, že zde nebyla naplněna věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí váženě ohrožující život nebo zdraví lidí. Obviněný rovněž obšírně poukázal na polehčující okolnosti a měl za to, že jsou rovněž splněny podmínky § 58 odst. 6 tr. zákoníku pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody. Poukazoval rovněž na nutnost započíst v současné době vykonaný trest odnětí svobody do nově ukládaného trestu. 10. Obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud konstatoval, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a napadený rozsudek zrušil. Zároveň obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud uložil obviněnému trest odnětí svobody pod dolní hranici zákonné trestní sazby a rozhodl o započtení již vykonaného trestu odnětí svobody do ukládaného trestu. Alternativně navrhoval, pro případ, že Nejvyšší soud sám nerozhodne o uložení trestu, aby přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 4, aby věc znovu projednal a rozhodl. Zároveň obviněný souhlasil, aby Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání. III. Přípustnost stížnosti pro porušení zákona 11. Z hlediska posuzování otázky přípustnosti stížnosti pro porušení zákona za již popsaného stavu, tj. v případě přijetí prohlášení o vině obviněného soudem prvního stupně (§ 206c tr. ř.), Nejvyšší soud plně odkazuje na svou již ustálenou rozhodovací praxi (viz např. rozsudky ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. 4 Tz 63/2021, ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. 4 Tz 79/2021, či ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 7 Tz 81/2021), podle níž je stížnost pro porušení zákona přípustná i v této procesní situaci. 12. Jen ve s