7 Tdo 1039/2020 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1039/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:4. 11. 2020 Spisová značka:7 Tdo 1039/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.1039.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolací důvody Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 265k odst. 1,2 tr. ř. § 265l odst. 1 tr. ř. § 262 tr. ř. § 241 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:26. 1. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1039/2020-1926 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. 11. 2020 o dovolání obviněného O. S., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 61 To 259/2020, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 16 T 18/2012, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 61 To 259/2020 a v odsuzující části rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 16 T 18/2012. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 6 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 26. 2. 2020, č. j. 16 T 18/2012-1810, byl obviněný O. S. shledán v bodu I. výroku vinným přečinem neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku a byl za to odsouzen podle téhož ustanovení za užití § 62 odst. 1 tr. zákoníku a § 63 odst. 1 tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin. 2. Podle učiněných skutkových zjištění se obviněný dopustil uvedeného deliktu jednáním spočívajícím v tom, že jako jednatel společnosti F. S., IČ XY, se sídlem XY, zaměstnával zaměstnance a v období od 1. 1. 2011 do 30. 9. 2011 jako plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 8 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, svým zaměstnancům strhl částky na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, ale na účet České správy sociálního zabezpečení je neodvedl [skutek I./2) obžaloby], jako plátce pojistného na zdravotního pojištění podle § 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, strhl svým zaměstnancům částky na pojistné na zdravotní pojištění, ale na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny je neodvedl [skutek I./3) obžaloby], jako plátce pojistného na zdravotního pojištění podle § 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, strhl svým zaměstnancům částky na pojistné na zdravotní pojištění, ale na účet Zdravotní pojišťovny METAL - ALIANCE je neodvedl [skutek I./4) obžaloby], jako plátce pojistného na zdravotního pojištění podle § 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, strhl svým zaměstnancům částky na pojistné na zdravotní pojištění, ale na účet Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví je neodvedl [skutek I./5) obžaloby], jako plátce pojistného na zdravotního pojištění podle § 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, strhl svým zaměstnancům částky na pojistné na zdravotní pojištění, ale na účet Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky je neodvedl [skutek I./6) obžaloby], přičemž tohoto jednání se dopustil, ačkoli společnost disponovala dostatečnými finančními prostředky ke splnění alespoň částečné a poměrné povinnosti plátce, a dále jako fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona, nezapsaná v obchodním rejstříku, IČ XY, s místem podnikání XY, zaměstnával zaměstnance a v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010 jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ve smyslu § 6, § 36 a § 38h zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, úmyslně neodvedl daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, ačkoliv svým zaměstnancům tyto částky strhl [skutek II./1) obžaloby], jako plátce pojistného na zdravotního pojištění podle § 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, strhl svým zaměstnancům částky na pojistné na zdravotní pojištění, ale na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny je neodvedl [skutek II./2) obžaloby], jako plátce pojistného na zdravotního pojištění podle § 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, strhl svým zaměstnancům částky na pojistné na zdravotní pojištění, ale na účet Zdravotní pojišťovny METAL - ALIANCE je neodvedl [skutek II./3) obžaloby], jako plátce pojistného na zdravotního pojištění podle § 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, strhl svým zaměstnancům částky na pojistné na zdravotní pojištění, ale na účet Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví je neodvedl [skutek II./5) obžaloby], jako plátce pojistného na zdravotního pojištění podle § 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, strhl svým zaměstnancům částky na pojistné na zdravotní pojištění, ale na účet Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR je neodvedl [skutek II./6) obžaloby], přičemž tohoto jednání se dopustil, přestože disponoval dostatečnými finančními prostředky ke splnění alespoň částečné a poměrné povinnosti plátce, a tímto jednáním způsobil České správě sociálního zabezpečení, IČ 000 06 963, Pražské správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 8, Trojská 1997/13a, Všeobecné zdravotní pojišťovně, IČ 411 97 518, Krajské pobočce pro hlavní město Prahu, se sídlem pobočky Praha 1, Na Perštýně 6, Zdravotní pojišťovně METAL - ALIANCE, IČ 487 03 893, se sídlem Kladno, Čermákova 1951, Oborové zdravotní pojišťovně zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, IČ 471 14 321, se sídlem Praha 4, Roškotova 1225/1, Vojenské zdravotní pojišťovně České republiky, IČ 471 14 975, se sídlem Praha 9, Drahobejlova 1404/4, České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, se sídlem Praha 7, Nábřeží Kapitána Jaroše č. 1000/7, a Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, IČ 471 14 304, se sídlem Praha 10, Kodaňská 1441/46, celkovou škodu nejméně ve výši 50 000 Kč. 3. Současně byl obviněný v bodu II. výroku zproštěn obžaloby pro další dílčí skutky trestného činu, který byl obžalobou ve svém souhrnu kvalifikován jako zločin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1, 4 tr. zákoníku. 4. Zmíněný rozsudek následně napadl obviněný v jeho odsuzující části odvoláním, které Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 5. 2020, č. j. 61 To 259/2020-1854, podle § 256 tr. ř. zamítl. 5. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal obviněný O. S. dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) a g) tr. ř. K prvnímu z nich připomněl, že ve věci již v minulosti opakovaně rozhodl soud prvního stupně, jeho rozsudky však byly rušeny Městským soudem v Praze. V usnesení tohoto soudu ze dne 19. 12. 2019, č. j. 61 To 485/2019-1779, byla pak věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně s tím, že bylo podle § 262 tr. ř. nařízeno učinit tak v jiném složení senátu. K tomu Městský soud v Praze uvedl, že obvodní soud není opakovaně schopen hodnotit provedené důkazy tak, jak to ukládá ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. a v důsledku toho dochází ke zcela zbytečným průtahům ve věci, přičemž soud prvního stupně opakovaně nerespektuje závazné právní závěry odvolacího soudu. Pokud jde o první ze zmíněných důvodů, není pro postup podle § 262 tr. ř. dostatečný. Ze soudní praxe Ústavního soudu (viz nálezy ze dne 7. 9. 2009, sp. zn. I. ÚS 1922/09 a ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 794/16) vyplynulo, že odvolací soud, vytýká-li porušení zásady volného hodnocení důkazů, může takový postup použít jen v případě závažného vybočení z logiky projednávané věci, přičemž musí odůvodnit, v čem a proč spatřuje rozpory a vadné hodnocení. Není však oprávněn zrušit rozhodnutí nalézacího soudu pouze proto, aby prosadil své vlastní hodnocení důkazů. Obviněný byl proto přesvědčen, že pokud odvolací soud vytýkal obvodnímu soudu nesprávné hodnocení důkazů, postupoval chybně, když současně sám hodnotil důkazy a spekulativně měnil skutková zjištění soudu prvního stupně. Důvodem k postupu podle § 262 tr. ř. dále není argument, podle kterého dochází ke zbytečným průtahům. Musela-li totiž být věc projednána v jiném složení senátu, celé důkazní řízení bylo nutné provést znovu, což trestní řízení prodloužilo. Poukazo