7 Tz 51/2024 — Nejvyšší soud

7 Tz 51/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 11. 2024 Spisová značka:7 Tz 51/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:7.TZ.51.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Přípravné řízení Řízení proti uprchlému Dotčené předpisy:§ 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. § 302 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 12. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tz 51/2024-137 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Vicherka, Ph.D. a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Radka Doležela, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 11. 2024 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného K. E. D. F. proti usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 14. 4. 2023, č. j. 3 ZT 30/2023-15, a rozhodl takto: Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 14. 4. 2023, č. j. 3 ZT 30/2023-15, byl porušen zákon v neprospěch obviněného K. E. D. F. v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se toto usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 zrušuje. Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Odůvodnění: 1. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 zaslala dne 19. 12. 2022 pokyn, č. j. 2 ZN 2796/2021-26 (dále jen „pokyn státní zástupkyně“) policejnímu orgánu Policie ČR, Obvodnímu ředitelství pro Prahu IV, Službě kriminální policie a vyšetřování, 4. oddělení obecné kriminality. V pokynu státní zástupkyně konkrétně sdělila a uložila, že „Ve shora uvedené věci prodlužuji lhůtu k prověřování do 20. 2. 2023, neboť jak vyplývá ze zprávy Policejního prezidia ČR, podezřelý K. E. D. F. se nejspíš zdržuje v zahraničí na neznámé adrese. Zároveň dávám pokyn ke konání řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. trestního řádu.“ Přičemž tomuto pokynu státní zástupkyně předcházela její konzultace s policejním orgánem Policie ČR, Obvodním ředitelstvím pro Prahu IV., Vnější službou, Místním oddělením Vršovice ohledně spisového materiálu a bylo domluveno, že spisový materiál bude postoupen na Službu kriminální policie a vyšetřování, kde se následovně bude konat řízení proti uprchlému. Tato domluva vyplývá z úředního záznamu vrchního inspektora policejního orgánu Místního oddělení Vršovice ze dne 21. 9. 2022 (č. l. 56). 2. Dne 16. 2. 2023 bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. s odkazem na ustanovení § 302 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného K. E. D. F. jako uprchlého usnesením o zahájení trestního stíhání pod č. j. KRPA-262600-74/TČ-2021-001474 (č. l. 2). 3. Obviněný proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal blanketní stížnost dne 13. 3. 2023 prostřednictvím obhájce JUDr. Ing. Jana Vučka. Tuto stížnost následně odůvodnil. Usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 14. 4. 2023, č. j. 3 ZT 30/2023-15, které nabylo právní moci téhož dne, byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta stížnost obviněného. 4. Dne 25. 7. 2023 pod č. j. 3 ZT 30/2023-35 byla podána obžaloba, a následně byl obviněný rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12. 9. 2023, sp. zn. 2 T 57/2023, uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. 5. Proti rozsudku soudu podal obviněný odvolání, na základě, kterého Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 11. 2023, sp. zn. 8 To 269/2023, podle § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř. napadený rozsudek prvostupňového soudu zrušil a podle § 260 tr. ř. vrátil věc státnímu zástupci k došetření. Své rozhodnutí odůvodnil pochybením soudu s odkazem na § 305 tr. ř., jelikož nalézací soud o konání řízení proti uprchlému po podání obžaloby nerozhodl usnesením. Dále rozhodnutí zrušil i s poukazem na nezákonný postup v přípravném řízení spočívající v porušení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Zmíněná nezákonnost v přípravném řízení podle odvolacího soudu spočívala ve vydání usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, navzdory tomu, že předtím dala pokyn k zahájení trestního řízení proti uprchlému a měla postupovat podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. O stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání měl tedy rozhodovat státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze. Navíc odvolací soud upozornil na skutečnost, že zmíněnou vadu nelze zhojit v soudním stadiu trestního stíhání. 6. Ministr spravedlnosti podal ve prospěch obviněného K. E. D. F. dne 25. 9. 2024 u Nejvyššího soudu podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona, která směřovala proti zmíněnému usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 14. 4. 2023, č. j. 3 ZT 30/2023-15. Ministr spravedlnosti namítl, že jím byl v neprospěch obviněného porušen zákon, konkrétně v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Dříve totiž státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 v téže věci udělila policejnímu orgánu pokyn k zahájení trestnímu stíhání obviněného, konkrétně svým pokynem ze dne 19. 12. 2022, č. j. 2 ZN 2796/2021-26 a ve kterém uvedla: „Ve shora uvedené věci prodlužuji lhůtu k prověřování do 20. 2. 2023, neboť jak vyplývá ze zprávy Policejního prezidia ČR, podezřelý K. E. D. F. se nejspíš zdržuje v zahraničí na neznámé adrese. Zároveň dávám pokyn ke konání řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. trestního řádu.“ Pokud pak státní zástupkyně rozhodovala o navazující stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, jednala v rozporu s § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., podle něhož, pokud jde o stížnost proti usnesení, ke kterému dal státní zástupce souhlas nebo pokyn, má se stížnost předložit nadřízenému státnímu zástupci. 7. Ministr spravedlnosti následně zdůraznil, že ze strany státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 tak nebyl dodržen postup podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. nepředložením věci nadřízenému státnímu zastupitelství, tudíž jejím rozhodnutím o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání byl porušen zákon, který nemohl být napraven odvolacím soudem. Pokyn dozorového státního zástupce k postupu podle § 302 tr. ř. je naprosto jednoznačným, byť implicitním úkonem zavazujícím policejní orgán k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, a v případě, kdy nebude stížnosti proti usnesení vyhověno a nebude se postupovat podle § 146 odst. 1 tr. ř., musí být uplatněn odst. 2 téhož ustanovení. 8. Závěrem ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením státní zástupkyně byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a v souladu s ustanovením § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. 9. Osobám uvedeným v § 274 odst. 5 tr. ř. bylo umožněno se k podané stížnosti pro porušení zákona vyjádřit. 10. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že podaný mimořádný opravný prostředek považuje za důvodný a navrhl, aby mu Nejvyšší soud vyhověl a rozhodl ve shodě se závěrečným návrhem ministra spravedlnosti. 11. Obviněný prostřednictvím svého obhájce souhlasil s návrhem ministra spravedlnosti, když má stížnost pro porušení zákona za důvodnou. Následně obhájce obviněného rozvedl i další vady předcházejícího řízení, které však nemají se stížností pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti žádnou souvislost a Nejvyšší soud se proto jimi ani nezabýval. Navíc je nutné zdůraznit, že po zásahu odvolacího soudu byla věc vrácena zpět do přípravného řízení. 12. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení, stejně jako jemu předcházející řízení a shledal, že podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná a došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného. 13. Podle § 146 odst. 1, 2 tr. ř. platí, že orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může jí sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení. Jde-li o usnesení policejního or