8 Tdo 101/2024 — Nejvyšší soud

8 Tdo 101/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:13. 3. 2024 Spisová značka:8 Tdo 101/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.101.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Subsidiarita trestní represe Ultima ratio Úmysl přímý Zpronevěra Zvlášť uložená povinnost hájit zájmy poškozeného Dotčené předpisy:§ 206 odst. 1, 3, 4 písm. b) tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:16. 5. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 101/2024-716 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 3. 2024 o dovolání obviněné M. P., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. 8. 2023, sp. zn. 55 To 203/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 7 T 20/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné M. P. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 9. 5. 2023, sp. zn. 7 T 20/2022, byla obviněná M. P. uznána vinnou zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se dopustila tím, že 1. jako opatrovník matky L. S., nar. XY, zemřelé dne XY, ustanovená rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku dne 29. 8. 2019, sp. zn. 1 Nc 1110/2019, o úpravě svéprávnosti a opatrovnictví, tedy jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozené matky, převedla dne 27. 8. 2021 z bankovního účtu matky č. XY vedeného u České spořitelny, a. s., na který od jeho založení přicházel pouze starobní důchod matky, k němuž měla dispoziční právo, na svůj bankovní účet č. XY vedený u České spořitelny, a. s., částku 100.000 Kč, a z něho téhož dne odeslala částku ve výši 100.000 Kč na bankovní účet č. XY s poznámkou „1. část vypořádání P. x B.“, i když si byla vědoma, že finanční prostředky z účtu matky byly určeny výhradně pro matčiny potřeby, nepoužila je ani zčásti účelně v její prospěch, ale výhradně na jiný účel pro svou potřebu, čímž matce a otci poškozenému V. S., nar. XY, způsobila škodu ve výši 100.000 Kč, 2. jako majitelka bankovního účtu č. XY vedeného u Air Bank, a. s., s názvem „Spořicí účet rodiče“, na kterém byly uloženy finanční prostředky jejího otce V. S. nar. XY, a matky L. S., nar. XY, zemřelé dne XY, které pro rodiče spravovala, přičemž zůstatek na účtu otci sdělovala tak, že částku napsala na lísteček, a takto otce informovala naposledy o zůstatku ve výši 244.274,40 Kč, převedla dne 26. 8. 2021 z tohoto bankovního účtu, na němž byly uloženy finanční prostředky jejích rodičů, částku celkového zůstatku ve výši 244.274,40 Kč na svůj bankovní účet č. XY vedený u Air Bank, a. s., na kterém se v té době nacházel zůstatek ve výši 459.594,72 Kč, a dne 27. 8. 2021 odeslala částku ve výši 700.000 Kč na bankovní účet č. XY s poznámkou „2. část vypořádání P. x B.“, přičemž do opatrovnického spisu L. S. vedeného Okresním soudem v Jeseníku pod sp. zn. 0 P 132/2019, doložila originál čestného prohlášení ze dne 15. 6. 2021 obsahující souhlas otce s použitím naspořených prostředků uložených na bankovním účtu č. XY s názvem „Spořící účet rodiče“ ve výši 244.274,40 Kč na opravu rodinného domu č. p. XY v XY a přilehlých staveb, a byť si byla vědoma, že finanční prostředky ve výši 244.274,40 Kč, které použila na finanční vypořádání s bývalým partnerem, jí byly rodiči svěřeny za jiným účelem a nejsou jejími finančními prostředky, přesto tyto finanční prostředky nepoužila ani zčásti podle dohody s rodiči, ale výhradně pro svou potřebu, čímž poškozeným V. S. a L. S. způsobila škodu ve výši 244.274,40 Kč. 2. Za tento zločin byla obviněná odsouzena podle § 206 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti osmi měsíců, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců. Podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku jí byla uložena přiměřená povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení nahradila podle svých sil škodu způsobenou trestným činem. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený V. S. s nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 24. 8. 2023, sp. zn. 55 To 203/2023, odvolání obviněné a poškozeného V. S. podaná proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. II. Z dovolání obviněné 4. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím obhájce s odkazem na důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. dovolání, jímž vytýkala, že z provedených důkazů nelze dovodit její trestní odpovědnost, protože finanční prostředky, s nimiž disponovala a které jsou předmětem tohoto trestního řízení, byly jejími, neboť jí je rodiče v období let 2016 až 2019 darovali. Z tohoto důvodu nemůže obstát a být považován za správný ani výrok o jí uložené povinnosti nahradit škodu ve lhůtě podmíněného odsouzení. 5. Obviněná svou verzi o tom, že jí rodiče předmětné finanční prostředky věnovali, opírala o částečný obsah výslechu poškozeného V. S. učiněného v přípravném řízení dne 13. 10. 2022, z něhož podle ní plyne, kolik, kdy a jaké finanční prostředky obviněné s manželkou poskytli. Tvrdila, že šlo o částku na jejím účtu č. XY ve výši 330.000 Kč, 162.000 Kč, 244.274 Kč a 100.000 Kč, tedy celkem 836.274 Kč. Výpověď poškozeného dokládá, že je dal společně s manželkou v období let 2016 až 2019 obviněné. To, že finanční prostředky byly skutečně do domu vloženy, následně v průběhu přípravného řízení prověřily orgány činné v trestním řízení konstatováním, že peníze, které měly být zpronevěřeny, dosahovaly pouhého zlomku toho, co bylo skutečně na rekonstrukci domu použito (viz protokol o prohlídce nemovitosti č. p. XY v XY). 6. S ohledem na uvedenou dobu jejich poskytnutí je vyloučeno, aby v tomto období žádala opatrovnický soud o souhlas s přijetím těchto finančních prostředků, neboť v té době s nimi oba rodiče mohli nakládat bez jakéhokoliv omezení. Za nesprávnou proto považovala úvahu soudů o nemožnosti disponovat se svými prostředky v rámci společného jmění manželů (dále „SJM“). Obviněná rovněž poukázala na své rozhodnutí provést složitou rekonstrukci zchátralého domu, aby vyšla vstříc prosbám otce i matky přesto, že na použila téměř všechny své peníze. Současně s tím řešila vypořádání majetku se svým partnerem. Do 15. 12. 2021 neměla důvod si myslet, že finanční prostředky nejsou její a nemůže s nimi nakládat podle vlastního uvážení, protože poškozený v tomto směru nic nenamítal, nevyčítal ani nepožadoval, ale byly to nejstarší sestry, které předmětné rozbroje způsobily. Obviněná poukázala na to, že poškozený nerozlišuje vlastní účet a její účet, ona neměla důvod před ním skrývat platby, zůstatky účtů nebo úhrady, protože vše se odehrávalo za naprosté spokojenosti všech. Lístečky s částkami poškozenému dávala do peněženky, aby mohl přemýšlet nad dalšími investicemi spojenými s úpravami rodinného domu pro pohodlí obou seniorů, nikoliv obviněné. Poškozený měl přehled o veškerých zůstatcích na všech účtech, i když nebyl jejich vlastníkem, proto nabyl dojmu, že i finanční prostředky obviněné jsou jeho vlastní. 7. Soudům obviněná vytkla, že se odmítaly zabývat zdravotním stavem poškozeného, jenž po návratu z nemocnice dne 15. 12. 2021 změnil své chování k ní. Přestože po tomto jeho návratu byl dům již zrekonstruovaný, zůstal v „černé nezkolaudované stavbě“, kterou postupně „zveleboval“, když jiné bydlení nebylo k dispozici, ale do domu se nenastěhoval. O finanční pomoci obou rodičů na rekonstrukci věděli pouze oni a obviněná, další sourozence otec zakázal informovat, stejně i o čestném prohlášení, jehož vyhotovení požadoval jako ochranu před nejstaršími dcerami, které takové dary nedostávaly. Vnitřní označení na jejím účtu „spořicí účet rodiče“ neznamenalo, že na něm byly prostředky rodičů, nýbrž šlo o její peníze, žádným důkazem soud tuto její obhajobu nevyvrátil. Neztotožnila se s otcem, že jej v nemocnici, z níž se vrátil dne 15. 12. 2021, nenavštěvovala, naopak mu nosila řecká jídla na celý den, když ústavní stravu odmítal. Komunikovala s ním několikrát denně také telefonicky. Soud prvního stupně se však objasněním těchto skutečností dostatečně nezabýval a výpověď poškozeného vadně hodnotil. Odvolací soud názor soudu prvního stupně nekriticky přejal, aniž by na námitky obviněné řádně reagoval. Z čestného prohlášení ze dne 15. 6. 2021, jehož existenci a podpis poškozený popřel přesto, že ho podepsal, jak potvrdila i znalkyně Mgr. Jiř