8 Tdo 1028/2014 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1028/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 1. 2015 Spisová značka:8 Tdo 1028/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:8.TDO.1028.2014.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedbalost Usmrcení z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 143 odst. 1,2 tr. zákoníku § 16 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 3. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1028/2014-57 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. ledna 2015 dovolání obviněných Mgr. L. B., a Bc. A. F., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 5 To 69/2014, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 2 T 102/2012, a rozhodl t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 5 To 69/2014, a rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 2 T 102/2012, z r u š u j í . Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se současně z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Chrudimi p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 2 T 102/2012, byli obvinění Mgr. L. B. a Bc. A. F. shodně uznáni vinnými přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za to byli podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození M. K., bytem T., B., Ing. J. K., M.Eng., bytem tamtéž, a Ing. L. K., Ph.D., bytem tamtéž, odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle skutkových zjištění nalézacího soudu se obviněný Mgr. L. B. (dále jen „obviněný“) shora uvedeného přečinu dopustil tím, že v postavení hlavního vedoucího letního tábora pro děti a mládež zaměřeného na příběhy literárního a filmového hrdiny Harryho Pottera, který vedl ve dnech 15. 8. 2010 až 21. 8. 2010 v obci S., místní části P., na základě uzavřené Dohody o provedení práce s pořádající osobou podnikající pod firmou J. N. – CK MACEK se sídlem Uhlířské Janovice, Okružní 673, když sám byl držitelem platného průkazu zdravotníka zotavovacích akcí, a byl povinen zajišťovat bezpečnost svěřených osob, účastníků tábora, při přípravě hry, která měla probíhat dne 18. 8. 2010 na vodní údolní nádrži S., v blízkosti H. u Ž. h., okres Ch., kde měli předem vybraní reprezentanti táborových oddílů po skoku z paluby lodi doplavat k břehu, předal odpovědnost za účastníky hry nezkušeným oddílovým vedoucím, ačkoliv si byl vědom, že je třeba zabezpečit náležitý dozor nad bezpečností plavců, protože plavání na otevřené a hluboké vodě je spojeno se zvýšeným rizikem pro zdraví a život plavců, především nevymezil přesný požadovaný prostor pro plavání, zejména jím požadovanou vzdálenost 25 metrů od břehu, a před počátkem hry se nepřesvědčil, zda dohodnuté podmínky pro plavání byly dodrženy, z místa, kde měla plavecká část hry proběhnout, odjel pryč ještě před začátkem hry, přičemž došlo k prodloužení vysazovací vzdálenosti na minimálně 80 metrů, nezletilý …, dne 18. 8. 2010 okolo 14.00 hod. skočil do vody a po uplavání vzdálenosti přibližně 20 metrů od místa vysazení z plachetnice začal tonout, načež z důvodu příliš velkého vzdálení doprovodného malého motorového plavidla s členem Hladinové záchranné služby, který trvale nesledoval plavce a začal nakládat jejich oblečení, poškozenému nemohla být včas poskytnuta pomoc, a to vedlo k jeho utonutí. Obviněná Bc. A. F. (dále jen „obviněná“) se shora uvedeného přečinu měla podle zjištění obsažených v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku nalézacího soudu dopustit tím, že dne 18. 8. 2010 okolo 14.00 hod. na hladině údolní nádrže S., v prostoru u Ž. h., okres Ch., v postavení oddílové vedoucí letního tábora pro děti a mládež zaměřeného na příběhy literárního a filmového hrdiny Harryho Pottera, který pod hlavním vedením obviněného L. B. probíhal ve dnech 15. 8. 2010 až 21. 8. 2010 v obci S., místní části P., když sama byla držitelkou platného průkazu zdravotníka zotavovacích akcí, ačkoliv si byla vědoma, že je třeba zabezpečit náležitý dozor nad bezpečností plavců, protože plavání na otevřené a hluboké vodě je spojeno se zvýšeným rizikem pro zdraví a život plavců, poté, co jí obžalovaný L. B. ponechal na starosti dohled na průběh táborové hry na téma Harry Potter a relikvie smrti, včetně plaveckého úkolu pro čtyři reprezentanty táborových oddílů, který měl proběhnout a proběhl kolem 14.00 hod. dne 18. 8. 2010 na hladině údolní nádrže S., když účastníci hry měli ve vzdálenosti přibližně 25 metrů od břehu nádrže v oblasti Ž. h. po seskoku z paluby jachty doplavat ke břehu, neprovedla kontrolu vzdálenosti lodí od břehu a hloubku vody, spoléhala na svůj odhad a ujištění vůdce plavidla, že vzdálenost odpovídá dohodě, dala pokyn plavcům ke skoku do vody, když skutečná vzdálenost k břehu byla nejméně 80 metrů, byla si vědoma toho, že nejpomalejšího plavce z bezprostřední blízkosti nedoprovází záchranné motorové plavidlo, a bezdůvodně se spolehla na to, že záchranné plavidlo je dostatečně blízko pro poskytnutí záchrany, což vedlo k tomu, že jeden z účastníků plavecké hry, nezletilý poškozený …, po uplavání přibližně 20 metrů od místa seskoku z vysazovací jachty začal tonout, načež mu právě z důvodu velké vzdálenosti motorového člunu nebyla včas poskytnuta účinná pomoc, a to vedlo k jeho utonutí. Rozsudek soudu prvního stupně napadli obvinění odvoláními; své řádné opravné prostředky zaměřili proti výrokům o vině i trestu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 5 To 69/2014, byla obě odvolání podle § 256 tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná. V této souvislosti není od věci zmínit, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 8 To 32/2013, byla mimo jiné (výrok ad II.) podle § 25 tr. ř. věc odňata Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích a přikázána Městskému soudu v Praze. Pro úplnost je zapotřebí též dodat, že shora označené soudy v posuzované trestní věci již jednou rozhodovaly. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 6. 12. 2012, sp. zn. 2 T 102/2012, byli oba obvinění shodně podle § 226 písm. a) tr. ř. zproštěni obžaloby pro skutek, v němž byl spatřován přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, neboť se tento skutek nestal. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byli poškození M. K., Ing. J. K., M.Eng., a Ing. L. K., Ph.D., odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Z podnětu odvolání státního zástupce byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2013, sp. zn. 5 To 130/2013, označený rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c) tr. ř. v celém rozsahu zrušen a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. V odůvodnění tohoto usnesení Městský soud v Praze mimo jiné upozornil i na možnost skutky obviněných posoudit podle přísnějšího ustanovení zákona (§ 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku), než podle kterého je posuzovala obžaloba (§ 143 odst. 1 tr. zákoníku). Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 5 To 69/2014, podali obvinění prostřednictvím svých obhájců v zákonné lhůtě dovolání. Oba odkázali na dovolací důvod uvedený v 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítli, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný uvedl, že z učiněných skutkových zjištění nevyplývá, že jeho jednáním byly naplněny všechny zákonné znaky přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Nebyla naplněna objektivní stránka skutkové podstaty posuzovaného přečinu, neboť bezpečnost plavců zajistil, resp. pro ten účel učinil veškerá opatření. S vedoucím Yacht clubu, se svědkem J. L., se za přítomnosti dalšího táborového vedoucího dohodli, že na plavce budou dohlížet vodní záchranáři a bezpečnost plavců bude rovněž zajišťovat i záchranářský motorový člun se zkušeným a proškoleným záchranářem R. S. na jeho palubě. Bylo dohodnuto, že plavci budou vysazeni do vody u Ž. h., a to ve vzdálenosti 20, maximálně 25 metrů od břehu. Uvedené místo bylo vybráno právě s ohledem na jeho bezpečnost; hloubka vody byla 150-170 cm, plavci by tedy pohodlně dosáhli na dno. S dohodou byli seznámeni všichni