8 Tdo 1110/2024 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1110/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:15. 1. 2025 Spisová značka:8 Tdo 1110/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.1110.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Krádež Pokus trestného činu Úmysl Dotčené předpisy:§ 205 odst. 1,2 tr. zákoníku § 2 odst. 5,6 tr. ř. § 21 tr. zákoníku § 15 odst. 1,2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:17. 2. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1110/2024-426 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 1. 2025 o dovolání obviněného Ľ. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. 4. 2024, sp. zn. 55 To 36/2024, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 T 170/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Ľ. K. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2023, sp. zn. 1 T 170/2022, byl obviněný Ľ. K. (dále též jen „obviněný“ nebo také „dovolatel“) shledán vinným pod body 1.–2. přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a pod body 3.–4. přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku. Za to byl podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku [pozn.: nesprávně uvedeno § 56 odst. 2 písm. a) tr. ř.] zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 3. 2023, č. j. 9 T 23/2023-83, který nabyl právní moci dne 28. 4. 2023 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. 4. 2023, č. j. 2 To 73/2023-111, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Dále byla obviněnému podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozeným dm drogerie markt, s. r. o., částku 479 Kč a Albert Česká republika, s. r. o., částku 265 Kč. V dalším bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněné J. P. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali oba obvinění odvolání, která zaměřili proti výrokům o vině i trestech. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. 4. 2024, sp. zn. 55 To 36/2024, byla podle § 256 tr. ř. odvolání obviněných Ľ. K. a J. P. zamítnuta. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný výše označených trestných činů dopustil tím, že 1. dne 10. 9. 2022 v době od 12:45 hodin do 13:00 hodin v Olomouci, na XY, v XY v prodejně XY, vzal z regálu z volného prodeje tester parfému zn. Esprit Essential pánský EDT 30 ml v hodnotě 479 Kč, který ukryl přes výstřih pod tričko, a takto odešel z prodejny okolo pokladen, aniž by za zboží zaplatil, čímž způsobil společnosti dm drogerie markt, s. r. o., IČO: 47239581, se sídlem Jeronýmova 1485/19, 370 01 České Budějovice, škodu odcizením ve výši 479 Kč, 2. v době od 13:58 hodin do 14:04 hodin dne 20. 11. 2022 v Olomouci na XY, na prodejní ploše supermarketu XY, vzal z regálu 7 ks oříškových čokolád značky ORION 100 g, které si uschoval do bundy a následně prošel kolem samoobslužné pokladny supermarketu, aniž by za toto zboží zaplatil, čímž poškozené společnosti Albert Česká republika, s. r. o., IČO: 44012373, se sídlem Radlická 520/117, 158 00 Praha 5, způsobil škodu ve výši 265 Kč, 3. dne 9. 12. 2022 v době kolem 17:45 hodin Olomouci, na XY, v XY, odcizil z prodejního regálu holící soupravu GILLETTE MACH 3, láhev Martini Bianco 0,75 litru, pomazánku Milka 350 g, 3 balení konzervy RIO MARE TUŇÁK (celkem 9 ks konzerv) a dárkové balení deodorantu Dove Self Care obsahující deodorant a tekuté mýdlo, zboží si uschoval do svého batohu a prošel prostorem pokladen bez zaplacení, kdy následně byl zadržen ostrahou, a tímto jednáním způsobil poškozené společnosti Albert Česká republika, s. r. o., škodu v celkové výši 1 362 Kč, 4. obviněný Ľ. K. a obviněná J. P. dne 4. 12. 2022 od 16:09 hodin do 16:24 hodin v prodejně XY na XY v Olomouci naskládali společně do nákupního vozíku zboží specifikované ve výroku rozsudku a s tímto společně opouštěli prodejní plochu a byli zastaveni vedoucí prodejny v prostoru kontrolní brány, aniž by za zboží zaplatili, čímž by společnosti Lidl Česká republika, v. o. s., IČO: 26178541, se sídlem Nárožní 1359/11, 158 00 Praha 5 – Stodůlky, způsobili škodu odcizením ve výši 12 076 Kč, přičemž tohoto jednání se dopustil obviněný Ľ. K. i přes skutečnost, že byl rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 28. 5. 2020, č. j. 5 T 31/2020-97, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2020 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci č. j. 68 To 150/2020-126, odsouzen pro přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku ke společnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 22 měsíců, který vykonal dne 29. 11. 2021. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. 4. 2024, sp. zn. 55 To 36/2024, podal obviněný Ľ. K. prostřednictvím obhájce dovolání, v němž odkázal na dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Namítl, že jednání vytýkané pod bodem 4. nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu krádeže ve stadiu pokusu a že skutkové závěry jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, popř. jsou založeny na procesně nepoužitelném důkazu. 5. Měl za to, že formulace skutku pod bodem 4., v níž je uvedeno, že obvinění způsobili škodu odcizením ve výši 12 076 Kč, je tedy v rozporu s právní kvalifikací jednání jako pokusu trestného činu krádeže, „když žádnou škodu nezpůsobili“. Po připomenutí, kdy se jedná o trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a o pokus trestného činu podle § 8 odst. 1 tr. zák. (zjevně míněno zákona č. 140/1961 Sb., tedy nikoliv aktuálně platného a účinného trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., podle něhož byla vina obviněného soudy nižších stupňů posuzována), konstatoval, že byli se spolupachatelkou v prodejně zastaveni poté, co naložili nákupní vozík spoustou zboží, přičemž bylo zjištěno, že nemají dostatek finančních prostředků na zaplacení zboží ve vozíku. Z toho však podle obviněného nelze dovodit, že měl v úmyslu se tohoto zboží zmocnit a že jeho jednání bezprostředně směřovalo k naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu krádeže. Podle dovolatele v tzv. skutkové větě rovněž absentuje popis jeho jednání, které by odpovídalo přisvojení cizí věci tím, že se jí zmocnil, a existenci úmyslu nakládat s věcí jako s vlastní. Tomu nesvědčí ani recidiva obviněného, když způsob provedení jednání pod body 1. až 3. rozsudku byl zcela odlišný. S odkazem na Listinu základních práv a svobod pak zdůraznil nutnost prokázat naplnění všech znaků trestného činu. Jednání spočívající v pouhém nakládání většího množství zboží do nákupního vozíku, se kterým se zákazník pohybuje uvnitř prodejny, podle dovolatele nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu krádeže, ani ve stadiu pokusu. Zdůraznil, že takové jednání není protiprávní a poukázal na judikaturu, podle níž jde o pokus krádeže, a nikoliv jednání přípravné, vstoupil-li pachatel do obchodu provést krádež, avšak nevyvinul tam žádné další činnosti pro bdělost prodavačů (Sbírka rozhodnutí NS Vážný, rozhodnutí č. 1872/1925 tr.), a také závěry z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2011, sp. zn. 3 Tdo 1374/2011, na které poukazuje v odůvodnění též odvolací soud, byť podle obviněného nejde s ohledem na způsob provedení o obdobný případ. 6. Zjevný rozpor dovolatel spatřoval v závěru soudu, že pachatelé mířili k východu a byli zadrženi přímo v prostoru kontrolních bran mezi jejich dvěma sloupy včasným zásahem personálu, když to z výpovědi svědkyně M. Š., vedoucí prodejny, nevyplynulo, neboť tato uvedla, že osobně obviněné zastihla u EOZ bran ještě z vnitřní strany. Jiné důkazy k tomuto zajištěny a provedeny nebyly. Na druhou stranu z výpovědi svědkyně vyplynulo, že chování obou obviněných bylo velmi podezřelé; byli podezřelí svým vzezřením, chováním, oblečením apod., a proto byli zaměstnanci prodejny zadrženi, přičemž následně bylo zjištěno, že nemají prostředky k zaplacení. Zdůraznil, že soud vycházel i z výpovědí obou obviněných, které hodnotil jako vzájemně rozporné. Soud k důkazu četl i výpověď obviněné J. P. z přípravného řízení, v němž