8 Tdo 1114/2021 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1114/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 11. 2021 Spisová značka:8 Tdo 1114/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.1114.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek Nadržování Objektivní stránka trestného činu Popis skutku Subjektivní stránka Dotčené předpisy:§ 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku § 366 odst. 1 tr. zákoníku § 2 odst. 5, 6 tr. ř. § 15 tr. zákoníku § 125 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:20. 3. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1114/2021-304 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2021 o dovoláních obviněných D. G., nar. XY v XY, I. G., nar. XY v XY, oba trvale bytem XY, a M. L., nar. XY v XY, trvale bytem XY, XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 7 To 56/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 2 T 16/2019, t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se z podnětu dovolání obviněného M. L. částečně zrušují rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 7 To 56/2021, a rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 2 T 16/2019, ve výrocích o vině a trestu týkajících se tohoto obviněného. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušené části rozsudků obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Okresnímu soudu v Chomutově, aby v rozsahu tohoto zrušení věc znovu projednal a rozhodl. V ostatních výrocích zůstávají napadené rozsudky nezměněny. II. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných D. G. a I. G. odmítají. O d ů v o d n ě n í: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 2 T 16/2019, byli obvinění D. G., I. G. a M. L. uznáni vinnými přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a obviněný M. L. též přečinem nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku, jichž se dopustili tím, že v budově Okresního soudu v Chomutově při hlavním líčení po řádném poučení o trestních následcích vědomé nepravdivé výpovědi nebo zamlčení podstatných informací pro rozhodnutí ve věci samé, v procesním postavení svědka, v úmyslu vyvinit z trestního stíhání A. O., nar. XY, v trestní věci vedené pod sp. zn. 47 T 26/2015, jejímž předmětem je napadení poškozeného R. Š., nar. XY, v níž byl A. O. rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. 47 T 26/2015, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 5. 2018, sp. zn. 6 To 122/2018, uznán vinným přečiny ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, jichž se dopustil dne 25. 12. 2013 v době kolem 16.00 hod. v přítomnosti D. G., vypovídali nepravdivě tak, že obviněný D. G. dne 2. 2. 2017 nepravdivě vypověděl, že R. Š. viděl naposledy před svátky 23., k obsahu obžaloby uvedl, že je to nesmysl, neboť ten den byla celá rodina doma, včetně zetě O., a užívali si pohodové Vánoce, impulsem pro prohlížení kamerových záznamů byla informace policistů o tom, že se na dvoře společnosti S. měl stát incident se Š., a proto s panem S. sledovali záznam z kamerového systému, obviněná I. G. dne 2. 2. 2017 nepravdivě vypověděla, že dne 25. 12. 2013 byli celá rodina celý den, a to i kolem 16.00 hod. pohromadě u nich doma v XY v ul. XY, a byl tam i její zeť O., a to od 11.00 hod. až do večera do 19.00, 20.00 hod., neví přesně, obviněný M. L. dne 20. 9. 2016 nepravdivě vypověděl, že dne 25. 12., když telefonoval panu Š., tak mu řekl, aby přišel dořešit vzniklou situaci po novém roce, a že se na dalším termínu nedomluvili. 2. Za tyto přečiny byli odsouzeni obvinění D. G. a I. G. podle § 346 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon jim byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání patnácti měsíců, a obviněný M. L. podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto podle § 226 písm. b) tr. ř. o zproštění obžaloby spoluobviněného M. S., nar. XY. 3. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 7 To 56/2021, o odvolání obviněných D. G., I. G., M. L. a státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově, jenž odvolání podal v neprospěch obviněného M. S., tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu ohledně obviněného M. L. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. jej znovu uznal vinným přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinem nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku na stejném skutkovém základě, jak popsal soud prvního stupně, a odsoudil ho podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 146 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. 4. Odvolání obviněných D. G. a I. G. i státního zástupce podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. II. Z obsahu dovolání obviněných 5. Všichni tři obvinění podali proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu prostřednictvím společného obhájce z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. dovolání, v němž s poukazem na extrémní nesoulad vytýkali nedostatky v postupech soudů obou stupňů, které rozhodly pouze na základě obsahu spisu Okresního soudu v Chomutově sp. zn. 47 T 26/2015 a výpovědi R. Š., jehož považovaly zcela nekriticky za věrohodného, aniž se zabývaly obhajobou obviněných, tuto neprověřily ji, stejně jako i další důkazy postupem podle § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Soudům vytkli, že neměli možnost se seznámit s obsahem spisu Okresního soudu v Chomutově sp. zn. 47 T 26/2015, a tudíž nebyli obeznámeni s důkazní situací v dané trestní věci. Fakticky tak byli postaveni před výrok, že v jiné trestní věci vědomě vypovídali nepravdu, ačkoli o této skutečnosti neměli tušení. 6. Vůči věrohodnosti svědka R. Š. dovolatelé brojili tím, že nevypovídal pravdu k okolnostem svého insolvenčního řízení, zejména pokud jde o počet svých věřitelů a výši pohledávek, jak vyplývá ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. KSUL 91 INS 20367/2018, a vytýkali, že soudy neposuzovaly z hlediska jeho věrohodnosti jeho trestní minulost (viz věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 2 T 74/2015 a sp. zn. 3 T 10/2012, u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 3 T 96/2004 a u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 8 T 141/2004), ani nebraly do úvahy, že i jinak se projevuje jako nečestný člověk (jezdí MHD tzv. „na černo“, nedodržuje smluvní ujednání, neplatí za odebrané zboží a služby, nehradí povinné odvody vůči státu v řádech miliónů korun, atd.). Dokazování podle obviněných nebylo dostatečné pro objasnění toho, zda vědomě uvedli nepravdu o podstatné okolnosti, protože policejní orgán neprovedl ohledání místa činu ani potřebnou fotodokumentaci, dokonce ani náčrtek místa činu, kde mělo k napadení R. Š. dojít, a to přesto, že tento svědek tvrdí, že se na místě, kde měl být napaden, nacházely kriminalisticky upotřebitelné stopy (krev). Nebylo proto možné s jistotou uzavřít, že R. Š. jako jediný svědek byl věrohodný, ač se jednalo o situaci tzv. tvrzení proti tvrzení, soudy se zřetelem na tuto zásadu nepostupovaly a nedbaly v potřebné míře ani zásady in dubio pro reo (srov. rozhodnutí č. 38/1968-III. Sb. rozh. tr., či nálezy Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 520/16, a ze dne 5. 3. 2010, sp. zn. III. ÚS 1624/09). 7. Obviněná I. G. namítala, že soudy dostatečně nebraly do úvahy její obhajobu, že pokud nezmínila některé podrobnosti průběhu celého inkriminovaného dne, pak buď proto, že na ně nebyla nikým tázána, anebo proto, že upamatovat se na to, kde a kdy konkrétně se která z osob přítomných v jejich domě u příležitosti oslavy vánočních svátků nacházela, nebylo možné, protože na vánoční oslavě bylo asi 12 osob, bydlí v rozlehlém domě (o rozloze 360m² a o třech podlažích), který je obývaný dcerou S. a jejím manželem A. O., bydlí zde i další dcera s rodinou. Nikdy nebyla dotázána na to, zda po celo