8 Tdo 165/2024 — Nejvyšší soud

8 Tdo 165/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:13. 3. 2024 Spisová značka:8 Tdo 165/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.165.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Hodnocení důkazů Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti Znalecký důkaz Dotčené předpisy:§ 147 odst. 1,2 tr. zákoníku § 2 odst. 5,6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:16. 5. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 165/2024-497 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 3. 2024 o dovolání obviněné D. K., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 8. 2023, sp. zn. 14 To 142/2023, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 2 T 117/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné D. K. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 13. 3. 2023, sp. zn. 2 T 117/2022, byla obviněná D. K. (dále jen „obviněná“, popř. „dovolatelka“) uznána vinnou přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za to byla podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku a 6 měsíců. Dále jí byl podle § 67 odst. 2 písm. a), § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku uložen peněžitý trest v počtu 60 celých denních sazeb, přičemž denní sazba činí 500 Kč, tedy celkem 30 000 Kč. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost nahradit poškozeným: 1) Vojenské zdravotní pojišťovně ČR, IČ: 47114975, Drahobejlova 1404/4, Praha 9, škodu ve výši 335 212 Kč, 2) poškozené L. M., nar. XY, trvale bytem M. XY č. XY, XY, nemajetkovou újmu – bolestné ve výši 26 487,30 Kč a nemajetkovou újmu – zadostiučinění ve výši 100 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená L. M. se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy – bolestného odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podaly odvolání jak obviněná, tak poškozená L. M. Odvolání obviněné směřovalo do všech jeho výroků, poškozená L. M. napadla výrok o náhradě nemajetkové újmy. Z podnětu obou podaných odvolání byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 8. 2023, sp. zn. 14 To 142/2023, napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), f), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o uloženém peněžitém trestu a ve výroku o náhradě nemajetkové újmy ve vztahu k poškozené L. M. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost zaplatit jmenované poškozené na náhradě nemajetkové újmy částku 124 868,70 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněná dopustila přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku tím, že dne 24. února 2022 okolo 11:27 hodin v obci XY, okr. XY, na ulici XY u domu č. XY, ve směru k ulici XY, zaparkovala vlastní osobní automobil tov. zn. Ford Focus RZ: XY při pravém okraji vozovky a při vystupování z vozidla se nechovala ohleduplně a ukázněně, neřídila se pravidly provozu na pozemních komunikacích, porušila ustanovení § 4 písm. a), b) a § 26 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, neboť prudce otevřela levé přední boční dveře přímo do jízdní dráhy cyklistky L. M., narozené XY, trvale bytem XY č. XY, XY XY, která jela na vlastním jízdním kole zn. Superior po ulici XY ve směru od ulice XY směrem k ulici XY a v okamžiku otevření levých předních bočních dveří stojící vozidlo Ford Focus řidičky D. K. objížděla zleva ve vzdálenosti okolo 1 metru, přičemž otevřením dveří došlo ke střetu pravé boční části jízdního kola Superior cyklistky L. M. s levými předními dveřmi vozidla Ford Focus řidičky D. K., následkem střetu spadla cyklistka L. M. na zem a došlo k jejímu zranění, kdy cyklistka L. M. utrpěla tříštivou mnoha úlomkovou nitrokloubní zlomeninu horní části holení kosti pokračující až na její tělo, s hrubým posunem úlomků do stran, tříštivou zlomeninu pod hlavičkou levé lýtkové kosti s mírným posunem úlomků ve smyslu zkrácení kosti a lehce do stran, roztržení zevního menisku levého kolene, pro daná zranění musela být převezena do Pardubické nemocnice, kde byla hospitalizována od 24. 2. 2022 do 16. 3. 2022, poté byla převezena do Hamzovy léčebny Luže, přičemž na obvyklém způsobu života byla omezena upoutáním na lůžko do 16. 3. 2022, následnou intenzivní lůžkovou rehabilitací do 12. 5. 2022, následnou nutností dodržování přísných režimových opatření do 22. 6. 2022 (chůze o dvou podpažních berlích bez došlapu na poraněnou končetinu), poté chůzí o berlích se zátěží levé končetiny do bolesti po dobu nejméně osmi měsíců od předmětné dopravní nehody a užíváním léků proti bolesti. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 8. 2023, sp. zn. 14 To 142/2023, podala obviněná prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání, v němž odkázala na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h), l) tr. ř. 5. Dovolatelka v rámci ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vytkla celou řadu rozporů v učiněných skutkových zjištěních a taktéž procesní nepoužitelnost některých důkazů. S odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. namítla, že soudy nevzaly v potaz důkazy, které na svoji obhajobu navrhla, čímž došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces a práva na rovnost zbraní v trestním řízení. Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. měly soudy podle názoru obviněné zatížit řízení též vadou, když dosud nerozhodly o návrhu na přiznání bezplatné obhajoby podle § 33 odst. 2 tr. ř., který v průběhu řízení podávala, byť tak učinit měly s ohledem na zachování jejích práv a zejména též v souladu s principem předvídatelnosti v rozhodování soudu a v souladu s obecnou právní zásadou legality. Dovolatelka vyjádřila též přesvědčení, že soudy obou stupňů závažným způsobem pochybily v závěrech o naplnění objektivní i subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Uvedla, že svým nedbalostním jednáním nejenže poškozené újmu na zdraví nezpůsobila, ale nedopustila se ani žádného jednání, které by k jeho spáchání směřovalo. 6. Následně obviněná ve stručnosti shrnula veškeré rozpory, které v posuzované trestní věci spatřovala, poté se některým z nich věnovala detailněji. Vyzdvihla, že její procesně použitelná výpověď je stále stejná, ač odvolací soud tvrdil opak. Na druhou stranu soud bagatelizoval rozpory ve výpovědích poškozené, byť ty byly jediným přímým důkazem o zavinění obviněné a navíc nebyly podpořeny žádnou výpovědí dalších svědků, neboť nikdo z nich neviděl přímý střet poškozené s vozidlem obviněné, ani samotný pád poškozené. Dovolatelka připomněla, že poškozená nejprve tvrdila, že kolo vedla a k nehodě došlo jejím zaviněním, což uvedla dvěma policistům přímo na místě po nehodě. Právě proto nedošlo ihned po nehodě k ohledání kola ani automobilu, ale až se zpožděním tří týdnů. Soudy k výpovědím policistů ve službě nepřihlédly, i když obdobně vypověděla i svědkyně L. S. I kdyby bylo shledáno, že policisté věc řádně neprověřili na místě, nic to nemění na faktu, že 3 svědci shodně potvrdili skutečnost, že poškozená jim sdělovala, že kolo vedla. Naopak toto zpochybňuje věrohodnost poškozené. V této souvislosti poukázala obviněná na listinný důkaz v podobě kopie SMS komunikace mezi poškozenou a rodinnými příslušníky, z jejíhož obsahu bylo zjištěno, že třetí strana, se kterou přes SMS poškozená komunikovala po nehodě, předestřela poškozené úvahy, jak mohlo k samotné nehodě dojít, a to i přesto, že samotné nehodě tato třetí strana přítomna nebyla, a nemohla tak vyhodnotit důvod vzniku nehody. Je přitom obecně známo, že osoby ve vyšším věku (v jakém byla i poškozená – 74 let) jsou snáz ovlivnitelné, a tudíž předestření skutkového děje třetí osobou mohlo ovlivnit výpověď poškozené v rozporu s tím, jak k nehodě skutečně došlo. 7. Dovolatelka poukázala na výpovědi svědků M. T. a T. K., kteří neviděli jet poškozenou na kole ani její pád. Neexistuje žádný důkaz o tom, za jakých o