8 Tdo 180/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 180/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 3. 2025 Spisová značka:8 Tdo 180/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.180.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia Hodnocení důkazů Dotčené předpisy:§ 405 tr. zákoníku § 2 odst. 5,6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:25. 4. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 19.07.2025III.ÚS 2085/25 Veronika Křesťanová odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost<br/>odmítnuto pro nepříslušnost13. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 180/2025-138 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 3. 2025 o dovolání obviněného M. O. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 9 To 334/2024, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 51/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. O. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 8. 2024, sp. zn. 3 T 51/2024, byl obviněný M. O. (dále též jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku. Za to mu byl podle stejného ustanovení uložen trest odnětí svobody na 6 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest v celkové výši 30 000 Kč vyměřený podle § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku v počtu 30 denních sazeb ve výši 1 000 Kč, který bude podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku zaplacen v 6 měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci s tím, že první splátka musí být zaplacena do 20. dne v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek. 2. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání směřující proti výroku o vině i trestu. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 9 To 334/2024, podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným přečinem popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku. Za to mu podle § 405 tr. zákoníku uložil trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. 3. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obviněný dopustil označeného přečinu tím, že dne 23. 3. 2024 v blíže neurčené době na XY, Praha XY, jako účastník shromáždění s názvem „XY“ se záměrem vyjádřit podporu ruské válečné invazi na Ukrajině měl v pravé spodní části kožené vesty viditelně připnutou nášivku zobrazující oficiální znak Wagnerovy skupiny, tedy ruské paramilitární organizace, která se účastní válečného konfliktu na Ukrajině na straně Ruské federace a s níž jsou spojeny informace o užívání vysoké míry násilí, a téhož dne prezentoval na svém facebookovém profilu s názvem „M. O. Blok“ fotografii z daného shromáždění, na které drží za ramena dvě ženy, z nichž jedna držením v ruce poukazuje na nášivku s oficiálním znakem Wagnerovy skupiny na vestě obviněného, který připojil k fotografii komentář ve znění „Jen ty ukrofašistické vlajky to kazí“ jako referenci na ukrajinskou vlajku visící na budově XY, přičemž tuto symboliku záměrně prezentoval na shromáždění v centru hlavního města, jakož i na svém facebookovém profilu, ačkoli si byl vědom jejího významu, a ačkoli si byl vědom veřejně známých skutečností, že Ruská federace vede ode dne 24. 2. 2022 ozbrojený útok na Ukrajině za účelem narušení její územní celistvosti a že ozbrojené síly účastnící se válečného konfliktu na straně Ruské federace se dopouštějí násilností také na civilním obyvatelstvu a civilních objektech, což bylo objektivně potvrzeno již zprávou vyšetřovací komise OSN ze dne 23. 9. 2022. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 9 To 334/2024, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 5. Dovolatel spatřoval naplnění uplatněného dovolacího důvodu v nesprávné realizaci důkazního řízení, jež má za následek porušení základních práv a svobod „ve smyslu dotčení postulátu spravedlivého rozsudku“, přičemž odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2014, sp. zn. III. ÚS 177/04. Odvolací soud podle něj některé ve věci provedené důkazy neučinil předmětem svých úvah a hodnocení, ačkoli byly řádně provedeny. Konkrétně se jedná o Smlouvu mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci, sjednanou 26. 8. 1993 v Praze, vyhlášenou pod č. 99/1996 Sb. (dále také „Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci“), která je podle čl. 10 Ústavy České republiky jako mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, součástí právního řádu a pokud stanoví mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Ze strany České republiky nebyla vypovězena. Podle dovolatele není právě s ohledem na tuto mezinárodní smlouvu trestné podporovat Rusko, takže způsob, jakým chtěl vyjádřit solidaritu po teroristickém útoku v Rusku, je plně v intencích této mezinárodní smlouvy, tudíž jednal v souladu s právním řádem České republiky. Pokud se odvolací soud odvolával na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. 11. 2022 o uznání Ruské federace za stát, který podporuje terorismus (2022/2896/RPS), nejedná se o právně závazný dokument. 6. Posléze v nezměněné podobě reprodukoval obsah odvolání. Vytkl tak, že soud prvního stupně řádně nezjistil skutkový stav věci a nevyhodnotil důkazy podle § 2 odst. 6 tr. ř., odmítl výslech navržených svědků, zhotovitelů odborného vyjádření, aniž by takový svůj postup zdůvodnil. Soud prvního stupně odkázal na zprávu vyšetřovací komise OSN ze dne 23. 9. 2022, avšak neprovedl ji, takže obžalobě ani soudu není znám její obsah. Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu byla zřízena Radou pro lidská práva dne 4. 3. 2022 podle rezoluce 49/1, aby prošetřila všechna údajná porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a také aby prošetřila související zločiny spojené s agresí proti Ukrajině ze strany Ruské federace. Předseda této vyšetřovací komise Erik Mose sdělil, že na základě shromážděných důkazů komise dospěla k závěru, že na Ukrajině byly spáchány válečné zločiny. Obviněný zmínil, že válečný zločin je provinění proti humanitárnímu právu, které by měly válčící strany dodržovat. Genocidium definuje rezoluce č. 260 Valného shromáždění OSN ze dne 8. 12. 1948. Předmětná zpráva vyšetřovací komise OSN ze dne 23. 9. 2022 nic takového neobsahuje. Rusko ani Wagnerova skupina, která se účastnila bojů na Ukrajině na straně Ruska, nebyly dosud odpovídající autoritou z genocidy obviněny. Pokud obviněný nosil nášivku Wagnerovců, nelze jeho jednání kvalifikovat jako trestný čin genocidia. 7. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 9 To 334/2024, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 8. 2024, sp. zn. 3 T 51/2024, a Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikázal věc znovu projednat a rozhodnout. 8. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k podanému dovolání shrnul, že obviněný v dovolání opakuje obhajobu, kterou uplatnil již před soudem prvního stupně a ve svém odvolání. Ohledně důkazních návrhů je text dovolání doslovně shodný s textem předchozího odvolání. S opakovanými námitkami se proto již vypořádaly soudy v odůvodnění svých rozhodnutí. Obviněný své tvrzení, že předmětnou nášivkou pouze vyjadřoval protest proti teroristickému útoku dne 22. 3. 2024 v Moskvě a že motivem jeho jednání nebyla ruská válka proti Ukrajině, uplatňuje od počátku trestního stíhání, a soudy mu neuvěřily (viz bod 7. odůvodnění rozsudku nalézacího soudu). Ani ruští představitelé v té době neuváděli, že by byli teroristé z Moskvy nějak napojeni na Ukrajinu. Obviněný námitkou o tomto svém jiném motivu, jakož i jeho odkaz na Smlouvu mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci, sjednanou 26. 8. 1993 v Praze, vyhlášenou pod č. 99/1996 Sb., dovozuje, že podporovat Rusko není a ani nemůže být trestné, napadá zjištění s