8 Tdo 363/2023 — Nejvyšší soud

8 Tdo 363/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 5. 2023 Spisová značka:8 Tdo 363/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:8.TDO.363.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby Peněžitý trest Úmysl přímý Dotčené předpisy:§ 241 odst. 1 tr. zákoníku § 2 odst. 5,6 tr. ř. § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 68 odst. 1,2,3 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 8. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 363/2023-453 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 5. 2023 o dovolání obviněného P.P., nar. XY, bytem trvale XY, bytem fakticky XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, sp. zn. 67 To 294/2022, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 3 T 124/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. P. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 7. 2022, sp. zn. 3 T 124/2021, byl obviněný P. P. (dále jen „obviněný“ nebo také „dovolatel“) shledán vinným přečinem neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 1, 3, § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 466 denních sazeb, denní sazba činí 1 000 Kč, tedy celkem ve výši 466 000 Kč. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání zaměřené proti všem jeho výrokům. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 12. 2022, sp. zn. 67 To 294/2022, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil toliko ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného při nezměněném výroku o vině přečinem neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 1, 3, § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 150 denních sazeb, denní sazba činí 1 000 Kč, tedy celkem ve výši 150 000 Kč. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný přečinu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku dopustil tím, že jako osoba oprávněná jednat za společnost a fakticky ovládající společnost A. C., IČ: XY, se sídlem XY, XY, nesplnil svoji zákonnou povinnost tím, že vědomě neodvedl v termínech splatnosti zákonné odvody skutečně stržené z mezd zaměstnanců podle § 8 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, § 5 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a § 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, přestože společnost měla k dispozici potřebné finanční prostředky, následně řádně neodvedl příslušným institucím: Pražské správě sociálního zabezpečení, IČ: 00006963, Trojská 1997/13A, Praha 8, za období 2017 až 2018 částku 73 176 Kč, Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu – Územní pracoviště pro Prahu 10, IČ: 00006866, Petrohradská 1486/6, Praha 10, za období 2017 až 2018 částku 281 326 Kč, Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, IČ: 41197518, Orlická 2020, Praha 3, za období 2017 až 2018 částku 26 587 Kč, České průmyslové zdravotní pojišťovně, IČ: 47672234, Jeremenkova 161, Ostrava, za období 2017 až 2018 částku 4 971 Kč, Oborové zdravotní pojišťovně zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, IČ: 47114321, Roškotova1225, Praha 4, za období 2017 až 2018 částku 59 995 Kč, celkem 466 055 Kč. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, sp. zn. 67 To 294/2022, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zjevně ve znění do 31. 12. 2021) a namítl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. Po shrnutí dosavadního řízení a argumentace odvolacího soudu poukázal dovolatel na to, že rozhodnutí obecných soudů nemohou obstát s ohledem na nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, konkrétně neobjasněné tvrzení, že společnost A. C. měla v průběhu období, které je předmětem tohoto trestního řízení, dostatek finančních prostředků k úhradě stržených odvodů za jednotlivé zaměstnance. Soudy podle dovolatele nevzaly v potaz veškeré zjištěné skutečnosti, když současně bez bližšího zdůvodnění rezignovaly na doplnění znaleckého posudku Ing. Evy Klapuchové. Vyhradil se také proti hodnocení jeho výpovědi, jakož i proti posouzení jeho trestní odpovědnosti, které bylo významně determinováno okolnostmi, které vyplývaly ze závěru znaleckého posudku, který nijak nepřipouštěl, že v době vedené exekuce byly prostředky společnosti limitující ve vztahu k možnosti společnosti, kterou řídil, hradit za své zaměstnance povinné odvody. Tento posudek ani nezjistil, že si po celou dobu nevyplácel mzdu za práci, kterou ve prospěch jmenované společnosti odváděl, což nepochybně mohlo mít význam při hodnocení všech okolností případu a mohlo a mělo to být akcentováno při ukládání trestu. Za relevantní a nezohledněné považoval skutkové okolnosti, které vedly společnost A. C. k úpadku, zejména okolnosti, které následovaly po prodeji podniku v rámci insolvenčního řízení. Vyvozoval, že nebyl veden úmyslem sražené části mzdy neodvést příslušným subjektům. Z hlediska subjektivní stránky jsou podle něj rozhodnutí soudů nižších stupňů nedostatečně odůvodněna. 6. Za zásadní pak obviněný označil výhradu ke znaleckému posudku č. 848/46/2020. Znalkyně, která k němu byla v rámci hlavního líčení vyslechnuta, uzavřela, že ze sumarizace finančních příjmů na bankovní účty společnosti v období od 1/2017 do 1/2019 lze dospět k závěru, že společnost disponovala dostatečnými finančními prostředky k úhradě povinných odvodů z mezd s tím, že příjmy několikanásobně převyšovaly hodnoty hrubých mezd po celé sledované období. Dále dospěla k závěru, že společnost A. C. o povinných odvodech účtovala a informace o těchto odvodech posílala příslušným institucím, když odchozí platby na bankovních účtech byly určeny pro dodavatele zboží a služeb. Dovolatel se domníval, že znalkyně při zpracování svého znaleckého posudku nevycházela ze všech relevantních informací, které měla z trestního spisu k dispozici, posudek se tak jeví neodůvodněným a nepřezkoumatelným. Poukázal na to, že znalkyně nebyla v hlavním líčení schopna vyčerpávajícím způsobem zodpovědět otázky, které jí byly kladeny, proto obhajoba navrhla doplnění znaleckého posudku, které však bylo zamítnuto jako nadbytečné, v důsledku čehož nelze znalecký posudek považovat za vyčerpávající, naopak jeho závěry jsou do značné míry nepodložené. 7. Vedle uvedených okolností měly být podle dovolatele ve věci dále objasňovány a bez pochybností prokázány jeho majetkové poměry ve vztahu k ukládanému peněžitému trestu, tedy okolnosti, které mají vliv na druh a výši ukládané trestní sankce. Tyto okolnosti však byly v rámci odvolacího řízení korigovány jen částečně, přičemž odvolací soud měl požadovat doplnění skutkových okolností od soudu nalézacího, který primárně provádí dokazování. 8. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, sp. zn. 67 To 294/2022, i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 7. 2022, sp. zn. 3 T 124/2021, a ve smyslu § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Současně navrhl, aby bylo rozhodnuto o odkladu výkonu peněžitého trestu s ohledem na skutečnost, že je proti němu současně vedeno trestní stíhání pro přečin zanedbání povinné výživy, v jehož rámci se snaží zajistit dostatek finančních prostředků, aby mohl dlužné výživné uhradit a mohlo dojít k zániku trestní odpovědnosti. 9. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve vyjádření k dovolání obviněného po rekapitulaci jeho dovolací argumentace poznamenala, že pokud jde o námitku týkající se nedostatku ve skutkových zjištěních, konkrétně o namítané nedostatky spočívající ve znaleckém posudku Ing. Evy Klapuchové a nedoplnění tohoto znaleckého posudku, pak soudy nižších stupňů se důkazu znaleckým posudkem pečlivě věnovaly a řádně odůvodnily, proč znalecký posudek nedoplnily o otázky vznesené obhajobou, přičemž státní zástupkyně se s argumentací so