8 Tdo 680/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 680/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 9. 2025 Spisová značka:8 Tdo 680/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.680.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Znásilnění Hodnocení důkazů Trest Úmysl přímý Pohlavní styk Bezbrannost Dotčené předpisy:§ 185 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku § 185 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku § 185 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku § 2 odst. 5, 6 tr. ř. § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 39 - § 42 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 10. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 08.12.2025IV.ÚS 3624/25 Zdeněk Kühn Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 680/2025-485 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 9. 2025 o dovolání obviněného F. Š., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 4. 2025, sp. zn. 1 To 14/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 1/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného F. Š. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 1 T 1/2024, byl obviněný F. Š. uznán vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2024), kterého se dopustil tím, že dne 15. 11. 2022 v dopoledních hodinách ve II. nadzemním podlaží budovy XY v Nemocnici XY, XY, XY, kde byl zaměstnán jako sanitář, při pooperačním transportu pacientky A. D. (dále „poškozená“), z operačního sálu na tzv. dospávací pokoj, využil její dočasné malátnosti a ospalosti způsobené předchozí celkovou anestezií a při manipulaci s poškozenou na tzv. překladišti jí nejméně 2x za sebou zasunul ukazováček levé ruky do vaginy, což poškozená vnímala natolik úkorně, že se u ní v důsledku jednání obviněného rozvinula posttraumatická stresová porucha spočívající mj. ve zvýšené tenzi vedoucí k úzkostem a depresím, v narušeném spánku s nepříjemnými sny, ve zvýšené únavě, v emoční nestabilitě, v partnerských problémech vedoucích v konečném důsledku až k rozchodu či v obavách vycházet sama ven apod., když tyto projevy představovaly citelnou újmu v obvyklém způsobu života poškozené, přičemž takový stav přetrvává u poškozené doposud. 2. Za tento zločin byl odsouzen podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená s nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. 4. 2025, sp. zn. 1 To 14/2025, o odvoláních obviněného, státního zástupce podaného v neprospěch obviněného proti výroku o náhradě nemajetkové újmy a poškozené rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce a poškozené napadený rozsudek částečně zrušil ve výroku o náhradě škody, a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. nově podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil povinnost zaplatit poškozené na náhradě nemajetkové újmy částku 150.000 Kč, se zbytkem jejího nároku ji podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. Jinak ponechal napadený rozsudek beze změny. II. Z dovolání obviněného 4. Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. dovolání, jímž brojil proti učiněným skutkovým zjištěním, použité právní kvalifikaci i nepřiměřeně přísnému trestu. 5. Vadné skutkové zjištění obviněný spatřoval v tom, že popis skutku svědčí o zásadních rozporech mezi provedenými důkazy, protože je nepravděpodobné, že by k činu došlo během přemisťování poškozené na tzv. dospávací pokoj za přítomnosti dalších čtyř osob, za částečného vědomí poškozené, jejíhož stavu si musel v dané chvíli být vědom. Uvedené skutečnosti nemají dostatečný podklad ve výsledcích provedeného dokazování, protože soudy nepostupovaly v souladu s § 2 odst. 5 tr. ř. I když se obviněný v přípravném řízení dne 18. 11. 2022 k trestné činnosti doznal, bylo to pod tlakem policejního orgánu, a doznání v další výpovědi dne 29. 11. 2022 odvolal, což neznamená, že orgány činné v trestním řízení neměly povinnost zjišťovat skutkový stav takovým způsobem, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. 6. Poukázal na to, že se soudy pro závěr o jeho vině opíraly o jeho doznání, výpovědi poškozené a svědkyně M. Ž., neboť jemu za vinu kladené jednání nebylo zaznamenáno na kameře nebo jiným způsobem a neexistuje ani jiný listinný nebo srovnatelný důkaz o tom, že se skutečně daného činu dopustil, a kdy a jakým způsobem se tak stalo. Provedené důkazy nepodávají celistvý obraz o dané věci, jsou v zásadních bodech ve vzájemném rozporu a nemohou vedle sebe vůbec obstát. 7. Na nevěrohodnost poškozené poukazoval proto, že se probrala z anestezie po operaci, a tudíž její vědomí bylo tímto způsobem do určité míry ovlivněno, jak potvrdil znalec MUDr. Vlastimil Tichý, a i když si soudy byly této skutečnosti vědomy a v nesrovnalostech odkázaly na její možnou horší paměť v důsledku anestetik, o důvěryhodnosti její výpovědi nepochybovaly, i když existují rozdíly mezi její výpovědí při hlavním líčení dne 17. 9. 2022 v přípravném řízení zejména o tom, kde k činu mělo dojít. Poukázal na větu svědkyně J. F., označující jméno „F.“, která je jediným vodítkem spojujícím výpověď poškozené a osobu obviněného, jehož neznala a jeho přítomnost při svém přesunu z operačního sálu si zřejmě uvědomovala jen okrajově. Podle obviněného je možné, že uvedený moment, kdy byl zdravotní sestrou osloven, si v hlavě spojila s uvedeným negativním zážitkem, aniž by existoval. Obviněný byl s uvedeným jednáním spojován až v důsledku dedukcí ostatních zaměstnanců nemocnice. Podle soudu však mezi větou „F., počkejte u paní“ a údajným útokem na poškozenou měla být relativně delší prodleva, během které mělo dojít k přesunu poškozené do překládací místnosti. 8. Obviněný poukázal na obsah svého doznání, kde popsal věc jinak než poškozená, neboť podle něj k činu mělo dojít na překladišti ve chvíli, kdy byla pacientka při vědomí a v tu dobu se tam nacházeli další čtyři lidé (E. Š., J. F., Š. T. a M. Ž.). Uvedl, že jej později odvolal proto, že si uvědomil, že se čin jím uvedeným způsobem nemohl udát, když na místě bylo přítomno současně několik osob, a jeho případné odhalení by pro něj mělo okamžité negativní následky (vedle trestněprávních minimálně pracovněprávní a společenské). Poté, co ho učinil, začal vyhledávat odbornou pomoc a svoji výpověď a doznání, při němž vypovídal výhradně ve strachu z policejního orgánu a obával se vazebního stíhání, vzal s odstupem několika málo dní zpět. K doznání došlo v brzkých ranních hodinách, když byl zadržen policií na svém pracovišti a výslech absolvoval bez přítomnosti právního zástupce. Policejním orgánem, mu byly kladeny dotazy vyplývající z podaných vysvětlení poškozené a svědkyně M. Ž. Později, když již nemusel čelit akutnímu stresu z policejního prostředí, pochopil, že se doznal k trestné činnosti, kterou nespáchal, a proto rozeslal hned ve dnech 20. 11. a 21. 11. 2022 emaily se žádostí o právní radu a následně dne 29. 11. 2022 dorazil na policejní stanici a svoji výpověď zásadním způsobem změnil. Na podporu své změněné výpovědi uvedl, že svědkyně M. Ž. při hlavním líčení dne 28. 11. 2024 podala svůj popis události, který je běžný a standardní při překládání pacientů z operačního sálu na rolovací pás, avšak ani ona žádný dotyk neviděla, pouze vyjádřila pochybnost, že při překládání poškozené měl obviněný provést nestandardní pohyb. Zda skutečně zasunul prst poškozené do vaginy, nebo se jí vůbec dotknul, neviděla, tedy šlo o její domněnku, nikoli o usvědčující důkaz, a bylo třeba brát do úvahy i výpověď svědkyně Š. T., že dochází i k manipulaci s pacientem pod dekou, např. při přepínání popruhů k upoutání pacienta na přepravním vozíku, které musí sanitář odepnout předtím apod. 9. Podle obviněného soud ignoroval drobné rozpory a pochybnosti, které v posuzované věci vyvstaly, např. že svědkyně J. F. pronesla větu „F., počkejte mi u paní“ před tím, než byla poškozená převezena na překladiště, tedy ještě na operačním sále. Svědkyně M. Ž. však vypověděla ve shodě s jeho původním doznáním, že se věc udála na překladišti. Soud však neopodstatněně jeho novou verzi považ