8 Tdo 686/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 686/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 9. 2025 Spisová značka:8 Tdo 686/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.686.2025.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Ohrožování výchovy dítěte úmyslné Dotčené předpisy:§ 185a odst. 1,2a,3 písm. a) tr. zákoníku § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 2 odst. 5,6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:9. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 686/2025-873 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 9. 2025 o dovolání, které podal obviněný D. D., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. 5 To 3/2025, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 T 14/2024, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. 5 To 3/2025. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují současně také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Vrchnímu soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 9. 2024, sp. zn. 17 T 14/2024, byl obviněný D. D. (dále též jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným pokračujícím zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá a druhá, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Za to mu byl podle § 185 odst. 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku i trest vyhoštění na dobu 5 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě nemajetkové újmy poškozené AAAAA (pseudonym), částku 250 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně za dobu od 1. 8. 2024 do zaplacení. 2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně obviněný podal odvolání směřující proti všem jeho výrokům. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. 5 To 3/2025, podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným pokračujícím zločinem sexuálního útoku podle § 185a odst. 1 alinea prvá a třetí, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku účinného od 1. 1. 2025 a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za to mu podle § 185a odst. 3 tr. zákoníku uložil trest odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců (poznámka Nejvyššího soudu: správně měl být za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku tento trest uložen jako úhrnný trest), pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest vyhoštění na dobu 5 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě nemajetkové újmy poškozené AAAAA, částku 80 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně za dobu od 1. 8. 2024 do zaplacení. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla jmenovaná poškozená odkázána se zbytkem nároku na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obviněný dopustil označených trestných činů tím, že v přesně nezjištěné době v roce 2022 a 2023 v Rumunsku, ve městě XY, v nezjištěném počtu případů, nejméně však třikrát, za účelem svého sexuálního uspokojení podal nezletilé poškozené AAAAA, ač znal její věk, s cílem poškozenou omámit a uvést ji tak do stavu, v němž nebude schopna projevit svou vůli, blíže neurčený lékový přípravek, který poškozená požila výměnou za poskytnutí dárků obviněným, a poté, co požití lékového přípravku u ní vedlo k celkové slabosti a usínání, obviněný poškozenou hladil a osahával po celém těle, na prsou a hýždích, líbal jí ruce a nohy, v podávání lékových přípravků poškozené a v jejím osahávání pokračoval i v době od 16. 9. do 28. 9. 2023 v České republice v XY, na ubytovně XY, XY, i jinde, přestože se poškozená proti osahávání slovně ohrazovala a fyzicky se od obviněného odtahovala, v jednom případě osahával poškozenou na hýždích i ve spánku, přičemž dne 28. 9. 2023 byla v moči poškozené po požití lékového přípravku bílé barvy, který jí obviněný podal, zjištěna účinná látka ze skupiny benzoazepinů, tj. látka způsobující sedaci, stavy ospalosti a poruchy koncentrace. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Obviněný podal prostřednictvím obhájce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. 5 To 3/2025, dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jeho naplnění spatřoval v tom, že v řízení provedené důkazy nedovolují uzavřít, že skutečně spáchal trestnou činnost, která je mu kladena za vinu. Výrok o vině je založen na řadě domněnek, neprokázaných tvrzení a především nedůvěryhodných výpovědí poškozené a svědků. Nadále existují důvodné pochybnosti o tom, zda vůbec došlo k projednávané trestné činnosti, a ani v odvolacím řízení nebylo prokázáno, že se jí dopustil právě obviněný. V řízení došlo k porušení základních zásad trestního práva, především pak zásady in dubio pro reo. Oba soudy hodnotily provedené důkazy povrchně, téměř bez ohledu na tvrzení a důkazní návrhy obhajoby. 5. Odvolací soud ve vztahu k prvotnímu výslechu obviněného v přípravném řízení ze dne 1. 10. 2023 uvedl, že mu nelze přikládat téměř žádnou důkazní hodnotu. Jak totiž vyplynulo z tvrzení obhajoby i z vyjádření vrchního komisaře policejního orgánu, obviněný byl během tohoto výslechu zcela evidentně ve špatném (minimálně psychickém) rozpoložení. Byl neklidný a celá výpověď působila velmi chaotickým dojmem. Sám obviněný uvedl, že výslech učinil pod vlivem halucinací. Je pravděpodobné, že tento stav způsobily léky na úzkost, jež před svým zadržením požil ve velkém množství, které sám není schopen bezpečně určit. Jednalo se o stejné léky, jaké byly objektivně zjištěny v moči poškozené, konkrétně o léky ze skupiny benzodiazepinů, které mohou mít účinky v podobě bludů, halucinací a jiných psychických stavů. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že i byl-li by jeho prvotní výslech akceptován, soud tím není zbaven povinnosti prokazovat skutkový stav dalšími důkazy. Na vinu obviněného nelze usuzovat pouze z jeho doznání bez existence jiných usvědčujících důkazů; vyvstanou-li pochybnosti, je nutné je vykládat ve prospěch obviněného. 6. Ačkoli odvolací soud ve vztahu k prvotnímu doznání obviněného zastával zmíněný rezolutní postoj, k ostatním důkazním prostředkům (především výpovědím poškozené a svědků) se podle obviněného stavil způsobem, který odpovídá kritizovanému přístupu soudu prvního stupně. Ač část výpovědi nezletilé poškozené AAAAA označil v odůvodnění napadeného rozsudku za zjevně nevěrohodnou (neboť je v příkrém rozporu nejen s tvrzením obviněného, ale především s lékařskou zprávou z gynekologického vyšetření poškozené a psychiatrickým posudkem vypracovaným k osobě obviněného, v němž znalkyně kategoricky vyloučila možnost, že by se obviněný vůbec mohl dopustit sexuálního útoku na poškozenou), jinou její část naopak bez dalšího hodnotil jako věrohodnou, pouze s odkazem na ostatní svědecké výpovědi, jejichž důvěryhodnost však také nebyla ověřena a lze o nich mít zcela důvodné pochybnosti. Odvolací soud připustil, že lživou výpověď poškozené v pasáži, která se týká invazivního způsobu sexuálního jednání obviněného vůči její osobě, lze vysvětlit animozitou poškozené k osobě obviněného. Tato zjevná animozita a snaha obviněnému uškodit však mohla primárně hrát zásadní motivaci ve vztahu k celému obvinění vzneseného poškozenou vůči obviněnému, tedy vůči všem jednáním popsaným ve výrokové části napadeného rozsudku. Důkazní hodnota obsahu celé výpovědi poškozené je pak jistě výrazně snížena. Tímto prizmatem je nutné nahlížet na celou výpověď poškozené, nikoliv pouze na některé její úseky, které odpovídají určenému směru objasňování věci. Obhajoba již v řízení před soudem prvního stupně navrhovala znalecké zkoumání poškozené za účelem ověření její důvěryhodnosti, neboť pochybnosti o ní jsou zjevné. Odborné přezkoumání důvěryhodnosti nezletilých poškozených v případech sexuálních deliktů je v zásadě pravidelnou a téměř nenahraditelnou součástí trestních procesů v obdobných případech. S odůvodněním, že je poškoze