8 Tdo 755/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 755/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 11. 2025 Spisová značka:8 Tdo 755/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.755.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Týrání svěřené osoby Rodičovská zodpovědnost Nedbalost vědomá Úmysl nepřímý Dotčené předpisy:§ 198 odst. 1,2 písm. c),d) tr. zákoníku § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku § 16 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:14. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 755/2025-545 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 11. 2025 o dovolání, které podal obviněný J. P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 13 To 292/2024, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 4 T 18/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 12. 7. 2024, sp. zn. 4 T 18/2024, byl obviněný J. P. (dále též jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku ve spolupachatelství. Za to byl podle § 198 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněné P. P. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla oběma obviněným uložena povinnost nahradit společně a nerozdílně způsobenou nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč poškozené nezletilé AAAAA (pseudonym), a nemajetkovou újmu ve výši 150 000 Kč poškozené nezletilé BBBBB (pseudonym). Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byly poškozené nezletilé AAAAA, a BBBBB, odkázány se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný dopustil označeného zločinu společně s obviněnou P. P. tím, že v době nejméně od července 2022 do 10. března 2023 při pobytu v XY, XY, jako zákonní zástupci neplnili řádně svou rodičovskou povinnost danou v ustanovení § 858 občanského zákoníku vůči nezletilým dcerám AAAAA, a BBBBB, když zanedbávali péči a výchovu dcer, řádně se o ně nestarali, nepečovali o jejich zdravý vývoj, čímž způsobili zejména zanedbání nezletilé BBBBB, která se narodila jako zdravé dítě, ale ve svých šesti letech nemluvila, vydávala pouze nesrozumitelné skřeky a anglické fráze odposlouchané z digitálních her, nosila pleny, chodila pouze po špičkách, rovněž výrazně zanedbali lékařskou péči u dcery, když s ní naposledy byli u dětského lékaře v jejím 1,5 roce věku, nespolupracovali s lékařkou a nedostavovali se s nezletilou na pravidelné lékařské prohlídky, neplnili povinný očkovací plán dcery, nezajistili pro nezletilou stomatologickou péči, což mělo za následek velmi zanedbaný chrup nezletilé, tzv. hnědé medové zuby, rostlé ve dvou řadách, nevyhledali pro nezletilou očního lékaře a nezajistili pro ni brýle, přestože trpí oční vadou, která vyžaduje brýle se silnými dioptriemi, neřešili motorické problémy nezletilé, nevyjednali pro ni odklad povinné školní docházky a neplnili povinné předškolní vzdělávání, na sjednané schůzky do pedagogicko-psychologické poradny se opakovaně bez omluvy s nezletilou nedostavili, kdy tímto celkovým zanedbáním se významnou měrou podíleli na celkově opožděném vývoji a susp. mentálním postižení dcery, u nezletilé AAAAA zanedbávali povinnou školní docházku, když za první pololetí školního roku 2022/2023 měla celkově 365 zameškaných hodin, z toho 254 hodin neomluvených, ve druhém pololetí školního roku 2022/2023 za období od 1. 2. 2023 do 10. 3. 2023, než byla nezletilá umístěna do FOD Klokánek XY, dalších 127 neomluvených zameškaných hodin, přičemž absence byla způsobena především úzkostmi, psychickými problémy a psychosomatickými potížemi nezletilé, kdy jako rodiče se psychickými problémy dcery nezabývali, nezajistili potřebnou psychiatrickou a psychologickou léčbu a neakceptovali doporučení dětské lékařky, nedocházeli s nezletilou na pravidelné lékařské kontroly, neplnili povinný očkovací plán, nezajistili nezletilé zubní lékařskou péči a péči očního lékaře, přestože byla nezletilé následně zjištěna oční vada a naordinovány brýle, nezletilá žila ve strachu z obviněného v atmosféře vyžadované absolutní poslušnosti, u obou nezletilých zanedbávali dodržování pravidelného životního režimu, nevedli je k nácviku základních hygienických návyků, nedávali jim pravidelnou plnohodnotnou stravu, kdy nezletilé jedly nepravidelně dvakrát denně, izolovali nezletilé v domácím prostředí, což mělo za následek, zejména u nezletilé AAAAA, omezení zájmových činností a narušení adekvátního sociálního zapojení, sociální staženost a snížené sebehodnocení nezletilé, kdy u ní byla zjištěna dlouhodobá porucha přizpůsobení s depresivními a úzkostnými projevy, sníženým sebehodnocením a sociální fobií, tedy jako rodiče nezajišťovali adekvátní péči u nezletilých jak v oblasti fyzické, tak psychického zdraví, čímž ohrožovali nezletilé přímo na zdraví. 3. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podali oba obvinění a obě nezletilé poškozené odvolání. Odvolání obviněných směřovala proti výroku o vině a tím i všem na něj navazujícím výrokům, nezletilé poškozené nesouhlasily s výroky o náhradě nemajetkové újmy, jež se jich týkaly. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 13 To 292/2024, byla obviněným J. P. a P. P. podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost nahradit společně a nerozdílně způsobenou újmu na přirozených právech (zadostiučinění) poškozeným nezletilé AAAAA ve výši 50 000 Kč, a nezletilé BBBBB, ve výši 50 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byly obě nezletilé poškozené odkázány se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 256 tr. ř. byla odvolání poškozených zamítnuta. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 13 To 292/2024, podal obviněný J. P. prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i trestu (výslovně uvedl, že nesměřuje proti výroku o zamítnutí odvolání poškozených), a to s odkazem na dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. h) a m) tr. ř. Namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení a dovolací důvod podle písmene h) § 265b odst. 1 tr. ř. byl uplatněn z opatrnosti, třebaže výslovně nedošlo k zamítnutí jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupněm poněvadž i v řízení u soudu prvního stupně byl důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. dán. 5. Obviněný měl za to, že jeho jednání bylo nesprávně právně kvalifikováno jako zločin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku, ačkoli mělo být kvalifikováno jako přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Oba soudy při zdůvodnění právní kvalifikace skutku užily pojmy zanedbání péče a výchovy dcer. Odvolací soud dovodil, že oba obvinění dlouhodobě a mimořádně hrubě zanedbávali péči a výchovu dcer (respektive jejich péče a výchova zcela absentovala), což mělo dopad na fyzické a psychické zdraví, běžné denní zvyklosti, vzdělávání, společenské kontakty i emoční vyzrálost obou dcer, a to do té míry, že s ohledem na zjištěné následky se muselo jednat o zlé zacházení s dětmi. Celkovým zanedbáním způsobili opožděný vývoj, zdravotní problémy, mentální postižení a neschopnost docházky do školy a běžných kontaktů s lidmi. Taktéž soud prvního stupně na řadě míst odůvodnění rozsudku uvedl, že obvinění se dopouštěli zanedbávání péče. 6. Obviněný namítl, že zanedbání péče spočívá z podstaty věci především v opomíjení péče, nikoli v týrání, tj. aktivním, soustavném a zlém nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří. Z hlediska subjektivní stránky lze v případě zanedbávání hovořit pouze o nedbalosti, zločin týrání svěřené osoby však vyžaduje úmyslné jednání pachatele. Nesouhlasil se závěrem soudů, že obvinění zanedbávali péči o své děti proto, aby úmyslně svým dětem působili těžké příkoří a že by byla ve vztahu k týrání dána vůle obviněných ve formě chtění nebo alespoň srozumění. Nebylo prokázáno, že by poškozené dcery AAAAA a BBBBB byly ze strany obviněných jako jejich rodičů vystaveny jakémukoli fyzickému násilí, ani že by