8 Tdo 794/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 794/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 9. 2025 Spisová značka:8 Tdo 794/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.794.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Ublížení na zdraví Ublížení na zdraví úmyslné Úmysl Úmysl nepřímý Soud Dotčené předpisy:§ 146 odst. 1,3 tr. zákoníku § 2 odst. 5,6 tr. ř. § 262 tr. ř. § 15 odst. 1,2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 794/2025-410 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 9. 2025 o dovolání obviněného V. T., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. 4. 2025, sp. zn. 9 To 61/2025, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 14 T 37/2023, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. 4. 2025, sp. zn. 9 To 61/2025, a rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 1. 2025, sp. zn. 14 T 37/2023. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují současně také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Okresnímu soudu Praha-západ, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 1. 2025, sp. zn. 14 T 37/2023, byl obviněný V. T. (dále též jen „obviněný“ nebo také „dovolatel“) shledán vinným jednak zločinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 3 tr. zákoníku, jednak přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl podle § 146 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit poškozené Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, IČ 47114304, sídlem Vinohradská 2577/178, Praha 3, majetkovou škodu ve výši 28 247 Kč a poškozené Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČ 47116617, sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, majetkovou škodu ve výši 48 269 Kč. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ v neprospěch obviněného odvolání zaměřené proti výroku o vině a trestu. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 2. 4. 2025, sp. zn. 9 To 61/2025, podle § 256 tr. ř. odvolání státního zástupce jako nedůvodné zamítl. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný označených trestných činů dopustil tím, že dne 15. 5. 2022 okolo 2:50 hodin v obci XY, okres Praha-XY, v ulici XY v blízkosti pozemku ev. č. XY, po předchozím požití alkoholu, nejprve vulgárně slovně napadal L. Ch., a J. Š., aniž by věděl, že se jedná o strážníky Městské policie XY, kteří na místo přijeli na základě oznámení o muži ležícím na silnici a obviněného zvedli ze země, načež obviněný zavrávoral, ztratil rovnováhu a upadl vpřed obličejem na zem, proto jej opětovně poškozený L. Ch. rukama zvedl, avšak obviněný jej napadl pěstmi do těla a obličeje, čemuž se poškozený bránil vykrýváním rukama, v důsledku čehož poškozený upadl a obviněný mu šlápl na hřbet pravé ruky, a v dalším fyzickém napadání bylo obviněnému zabráněno strážníkem J. Š., který jej od poškozeného odtáhnul, následně obviněného na zemi spoutali, zatímco obviněný se tomuto zákroku vzpouzel a kladl odpor, přičemž svým jednáním způsobil poškozenému zranění spočívající v oděrkách na obou loktech, na levém koleni a nad 3. záprstím pravé ruky při hlavičce 3. záprstí, hlubší oděrce s chybějící pokožkou na hřbetní ploše 5. prstu levé ruky, podkožním krevním výronu na pravém koleni a šikmé zlomenině těla 4. záprstní kůstky pravé ruky nad horním koncem s posunem úlomků do strany o více než šířku kosti, které si vyžádalo lékařské ošetření, operační řešení a sádrovou fixaci, v důsledku čehož byl poškozený podstatně omezen v běžném způsobu života po dobu 7 týdnů. 4. Pro úplnost je vhodné doplnit, že soudy nižších stupňů nerozhodovaly ve věci obviněného poprvé. Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 4. 10. 2023, sp. zn. 14 T 37/2023, obviněného V. T. podle § 226 písm. a) tr. ř. zprostil obžaloby pro zde popsaný skutek, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obviněný stíhán. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byly poškozené Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR a Kooperativa pojišťovna, a. s., se svými nároky na náhradu škody odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti citovanému zprošťujícímu rozsudku podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ odvolání v neprospěch obviněného. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. 9 To 13/2024, podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil okresnímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud Praha-západ v řízení po zrušení rozsudku rozhodl usnesením ze dne 20. 3. 2024, sp. zn. 14 T 37/2023, tak, že podle § 222 odst. 2 tr. ř. věc obviněného V. T. pro zde popsaný skutek, v němž byl obžalobou spatřován zločin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, postoupil Městskému úřadu Hostivice k projednání přestupku, neboť nejde o trestný čin. Proti označenému usnesení podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ stížnost. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 12. 6. 2024, sp. zn. 9 To 154/2024, podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadené usnesení zrušil a okresnímu soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Okresní soud Praha-západ v řízení po přikázání věci rozhodl rozsudkem ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 14 T 37/2023, tak, že obviněného uznal vinným přečinem ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 1 tr. zákoníku, za což jej podle § 146a odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 3 tr. zákoníku, § 68 odst. 2, 3 tr. zákoníku odsoudil k peněžitému trestu ve výměře 40 denních sazeb po 1 000 Kč, celkem tedy ve výměře 40 000 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR a Kooperativa pojišťovna, a. s., se svými nároky na náhradu škody odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. I proti tomuto rozsudku podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ v neprospěch obviněného odvolání, které zaměřil proti výroku o vině a trestu. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 25. 10. 2024, sp. zn. 9 To 234/2024, podle § 258 odst. 1 písm. a), b), d), f) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 1 tr ř. věc vrátil okresnímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle § 262 tr. ř. nařídil, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu. Dále rozhodovaly soudy tak, jak bylo rekapitulováno v úvodu tohoto usnesení. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. 4. 2025, sp. zn. 9 To 61/2025, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, v němž odkázal na dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. a), g) a h) tr. ř. Namítl, že ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a že rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 6. Dovolatel se podrobně vyjadřoval k průběhu celého řízení, a to od prvotního rozhodnutí soudu, přičemž poukazoval na konkrétní vyjádření zejména odvolacího soudu v jeho zrušovacích rozhodnutích. Měl za to, že odvolací soud nepřednesl žádné odlišné a závazné právní názory, nýbrž vnucoval svůj způsob hodnocení důkazů soudu prvního stupně. Tím výrazně zasáhl do legitimity celého řízení a narušil smysl a účel řádného opravného prostředku. Zdůraznil, že jádro dokazování spočívá před soudem prvního stupně a důkazy mají být prováděny v rámci hlavního líčení. Odvolací soud sice není vázán zjištěními učiněnými soudem prvního stupně a je oprávněn hodnotit provedené dokazování, nicméně jeho kompetencí není přehodnocování a nové hodnocení důkazů, a to tím spíše, pokud daný důkaz, s jehož hodnocením nesouhlasí, sám neprovedl. Je oprávněn udělit soudu prvního stupně pokyn, jak má v navazujícím řízení postupovat, je rovněž oprávněn uložit mu povinnost provést doplňující důkazy nebo jin