8 Tdo 985/2023 – Nejvyšší soud

8 Tdo 985/2023-844 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 1. 2024 o dovoláních obviněných 1) Vladimíra Kapala, nar. 23. 3. 1949 v Praze, trvale bytem Průhon 142/1, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, 2) J. S., 3) J. V., a 4) právnické osoby Spolek Svobodné rádio, IČO 04639855, se sídlem V Zátiší 333, Braškov, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2023, sp. zn. 44 To 150/2023, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 107/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných Vladimíra Kapala, J. S., J. V. a právnické osoby Spolek Svobodné rádio odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 3. 2023, sp. zn. 24 T 107/2022, byli pod bodem I. výroku o vině uznáni vinnými obvinění Vladimír Kapal, J. S. a J. V. přečinem popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku a pod bodem II. byla uznána vinnou obviněná právnická osoba Spolek Svobodné rádio přečinem popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále „zákon č. 418/2011 Sb.“), a podle § 405 tr. zákoníku. Za tento přečin byli obvinění Vladimír Kapal, J. S. a J. V. shodně odsouzeni podle § 405 tr. zákoníku k trestu odnětí svobodyv trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Právnická osoba Spolek Svobodné rádio byla podle § 405 tr. zákoníku a § 23 zákona č. 418/2011 Sb. odsouzena k trestu uveřejnění rozsudku v rozsahu výrokové části s velikostí a typem písma odpovídajícími písemnému vyhotovení rozsudku prostřednictvím veřejné internetové sítě na adrese internetového rádia Svobodné rádio www.svobodne-radio.com ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku na dobu nejméně 90 dnů. 2. Označený rozsudek soudu prvního stupně napadli všichni obvinění odvoláními směřujícími proti výroku o vině i trestu. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 6. 2023, sp. zn. 44 To 150/2023, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu u obviněných Vladimíra Kapala, J. S. a J. V. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že tyto obviněné při nezměněném výroku o vině přečinem popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia odsoudil podle § 405 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn (výrok I.). Podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání obviněné právnické osoby Spolek Svobodné rádio (výrok II.). 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obvinění Vladimír Kapal, J. S. a J. V. a Spolek Svobodné rádio dopustili označeného přečinu tím, že I. obvinění Vladimír Kapal, J. S. a J. V. dne 2. 7. 2020 v čase od 20:48 hodin se obviněný Vladimír Kapal jako moderátor a jím pozvaní hosté obviněný J. S. a obviněný J. V. vystupující pod pseudonymem XY vyjadřovali v rámci „diskuzního“ formátu Studio Beta Svobodného rádia provozovaného na adrese www.svobodne-radio.com (též varianta se svobodne-radio.cz) obviněným Spolkem Svobodné rádio, IČO: 04639855, jako rozhovoru vedeného prostřednictvím komunikačního programu Skype a veřejné internetové sítě obviněným Vladimírem Kapalem z přesně nezjištěného místa, obviněným J. S. z místa jeho bydliště v XY a obviněným J. V. z místa jeho bydliště ve XY, kdy rozhovor byl obviněným Vladimírem Kapalem s vědomím ostatních obviněných živě vysílán a zvukový záznam o délce 1:46:35 uveřejněn jako trvale neomezeně dostupný na veřejné internetové síti na adrese Svobodného rádia v odkazu XY (též varianta se svobodne-radio.cz) a na kanále „Spolek Svobodné rádio“ umístněném na platformě YouTube XY pod názvem XY, přičemž v průběhu rozhovoru obvinění ve vzájemné shodě a podpoře opakovaně veřejně odmítali, relativizovali a zlehčovali výlučnou odpovědnost komunistického Sovětského svazu za tzv. katyňský masakr, jeho samotnou podstatu, rozsah a průběh včetně označení skutečného pachatele, způsob spáchání masakru, určení a počet obětí uváděním nepravdivých, neúplných a zkreslených skutečností mimo jiné s účelovými odkazy na údajné závěry a důkazy, které vytvořil a již použil Sovětský svaz a jiné subjekty a osoby v jeho zájmu k zatajování skutečné viny, povahy a rozsahu událostí před přiznáním odpovědnosti na nejvyšší politické úrovni Sovětským svazem a nástupnickou Ruskou federací v letech 1990, 1992 a 2010, přičemž tzv. katyňský masakr je souhrnným označením pro válečný zločin jako sérii masových vražd převážně polských válečných zajatců v počtu více než 15 tisíc a dalších obětí spáchaných na více místech v první polovině roku 1940 na příkaz komunistického vedení organizovaně a cíleně Sovětským svazem, konkrétně příslušníky sovětské tajné služby NKVD, což je notoricky známou a jasně prokázanou historickou skutečností, přičemž zejména: obviněný Vladimír Kapal formálně v pozici moderátora uváděl, že vše je trošičku jinak, než se nám snaží v současné době namluvit, v poslední době se ohýbá a otáčí historie a je třeba s obviněnými přiblížit, co se v Katyni stalo, jak to tak vypadá, celý případ byl zkonstruován nacisty za podpory polské protiruské vlády, dokumenty o vině předané Sovětským svazem měly být vyrobeny dodatečně s datovými a faktografickými nesrovnalostmi, šlo o uměle vytvořené falzum, místa vraždění označil za nesmyslná, odhalení masakru a pozdější přiznání viny prohlásil za podvod, na kterém se podíleli Chruščov, Gorbačov a Jelcin jako pozdější představitelé Sovětského svazu a Ruska, hovořil o údajných manipulacích s důkazy, dotazoval se ostatních obviněných, zda tzv. katyňský masakr byl nebo nebyl a zda byli vinni Sověti či Němci, následně v přitakání odpovědi obviněného J. V. uvedl, že ani on si nedovede představit, že by byla viníkem sovětská strana, obviněný J. S. uváděl, že v kauze narazil na mnoho a mnoho rozporů a falzifikací v tom, jak se to podává, označil katyňský masakr opakovaně za legendu, která se dnes má za jistou a garantovanou, ale vznikla v nacistickém propagandistickém aparátu, rovněž exhumaci obětí z hromadných hrobů v roce 1943 označil za údajnou, legenda o existenci katyňského masakru měla žít pouze mezi silami na straně nacismu a u protisovětských uskupení, pozdní přiznání viny Sovětským svazem a Ruskem označil za podbízení se západním politikům a brutální přepisování ruských dějin, nalezené hromadné hroby měl za naaranžované nacistickým aparátem, uváděl, že k masovým popravám, k popravám „někde v lese“ v Sovětském svazu vůbec nedocházelo, zpochybňoval vysoký počet obětí a úřední nařízení poprav, nepravdivě uváděl, že Evropský soud pro lidská práva tzv. katyňský masakr nepotvrdil, zpochybňoval oficiální přiznání viny za dehonestace tehdejších představitelů Sovětského svazu, pokud podle něj došlo k popravám polských důstojníků, mělo jít pouze o 3 196 lidí souzených za antisemitské pogromy, represi a vraždy sovětských válečných zajatců, k závěrečnému zhodnocení uvedl, že sovětská bezpečnostní moc a vojenská moc popravy daného typu nikde a nikdy za války nedělala, jde o čistě německou metodu, všechny důkazy o vině sovětské NKVD jsou „na vodě“ a není jediný, který by nebyl významně zpochybněn, ne-li generálně zpochybněn, obviněný J. V. hovořil o vlastním průzkumu (bez bližšího určení) se závěrem 3:1, později 10:1 pro vinu nacistického Německa, kdy doklady o zločinu vydané po přiznání Sovětským svazem měly být jednou z klíčových záležitostí ideologické války proti Sovětskému svazu, zpochybňoval pravdivost přiznání viny Sovětským svazem a předaných dokumentů, které podle něj měly pouze právně rozvrátit Sovětský svaz, zpochybňoval vysoké počty pohřbených obětí a jejich původ, mimo jiné tvrdil, že v hromadných hrobech se jednalo o mrtvoly svezené na místa Němci (jejich oběti), ke zhodnocení celé věci uvedl, že si nedovede představit, že by byla viníkem sovětská strana, dále hrubě urážel polské oběti masakru za pomoci údajné citace z neurčené ruské knihy tím, že podle ní cit. polští důstojníci v katyňském lese dostali do zátylku německou kulku, není to spravedlivé, ale ani sovětská kulka by nebyla ta správná, pouze polská kulka by pro ně byla tou nejvyšší spravedlností, později zavraždění polští váleční zajatci se podle něj měli v zajateckých táborech pouze scházet a pak se víceméně rozbíhat po místních tržištích, kde šmelili, II. obviněný Spolek Svobodné rádio prostřednictvím obviněného Vladimíra Kapala jako člena výboru jako statutárního orgánu a partnera předsedkyně výboru Soni Zikmundové, který má navíc rozhodující trvalý vliv na řízení spolku a jeho mediální činnost jako naplňování jediného účelu, při které se jako hlavní osoba spolku a rádia též prezentuje, v rámci činnosti a v zájmu spolku nejdříve připravil téma a formát a pozval hosty, poté dne