8 Tdo 985/2023 — Nejvyšší soud

8 Tdo 985/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. i) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 1. 2024 Spisová značka:8 Tdo 985/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.985.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia Spolupachatelství Subsidiarita trestní represe Trest Dotčené předpisy:§ 405 tr. zákoníku § 23 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 2 odst. 5,6 tr. ř. § 39 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 3. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 1593/24 I.ÚS 1643/24 I.ÚS 1662/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 985/2023-844 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 1. 2024 o dovoláních obviněných 1) Vladimíra Kapala, nar. 23. 3. 1949 v Praze, trvale bytem Průhon 142/1, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, 2) J. S., 3) J. V., a 4) právnické osoby Spolek Svobodné rádio, IČO 04639855, se sídlem V Zátiší 333, Braškov, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2023, sp. zn. 44 To 150/2023, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 107/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných Vladimíra Kapala, J. S., J. V. a právnické osoby Spolek Svobodné rádio odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 3. 2023, sp. zn. 24 T 107/2022, byli pod bodem I. výroku o vině uznáni vinnými obvinění Vladimír Kapal, J. S. a J. V. přečinem popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku a pod bodem II. byla uznána vinnou obviněná právnická osoba Spolek Svobodné rádio přečinem popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále „zákon č. 418/2011 Sb.“), a podle § 405 tr. zákoníku. Za tento přečin byli obvinění Vladimír Kapal, J. S. a J. V. shodně odsouzeni podle § 405 tr. zákoníku k trestu odnětí svobodyv trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Právnická osoba Spolek Svobodné rádio byla podle § 405 tr. zákoníku a § 23 zákona č. 418/2011 Sb. odsouzena k trestu uveřejnění rozsudku v rozsahu výrokové části s velikostí a typem písma odpovídajícími písemnému vyhotovení rozsudku prostřednictvím veřejné internetové sítě na adrese internetového rádia Svobodné rádio www.svobodne-radio.com ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku na dobu nejméně 90 dnů. 2. Označený rozsudek soudu prvního stupně napadli všichni obvinění odvoláními směřujícími proti výroku o vině i trestu. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 6. 2023, sp. zn. 44 To 150/2023, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu u obviněných Vladimíra Kapala, J. S. a J. V. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že tyto obviněné při nezměněném výroku o vině přečinem popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia odsoudil podle § 405 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn (výrok I.). Podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání obviněné právnické osoby Spolek Svobodné rádio (výrok II.). 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obvinění Vladimír Kapal, J. S. a J. V. a Spolek Svobodné rádio dopustili označeného přečinu tím, že I. obvinění Vladimír Kapal, J. S. a J. V. dne 2. 7. 2020 v čase od 20:48 hodin se obviněný Vladimír Kapal jako moderátor a jím pozvaní hosté obviněný J. S. a obviněný J. V. vystupující pod pseudonymem XY vyjadřovali v rámci „diskuzního“ formátu Studio Beta Svobodného rádia provozovaného na adrese www.svobodne-radio.com (též varianta se svobodne-radio.cz) obviněným Spolkem Svobodné rádio, IČO: 04639855, jako rozhovoru vedeného prostřednictvím komunikačního programu Skype a veřejné internetové sítě obviněným Vladimírem Kapalem z přesně nezjištěného místa, obviněným J. S. z místa jeho bydliště v XY a obviněným J. V. z místa jeho bydliště ve XY, kdy rozhovor byl obviněným Vladimírem Kapalem s vědomím ostatních obviněných živě vysílán a zvukový záznam o délce 1:46:35 uveřejněn jako trvale neomezeně dostupný na veřejné internetové síti na adrese Svobodného rádia v odkazu XY (též varianta se svobodne-radio.cz) a na kanále „Spolek Svobodné rádio“ umístněném na platformě YouTube XY pod názvem XY, přičemž v průběhu rozhovoru obvinění ve vzájemné shodě a podpoře opakovaně veřejně odmítali, relativizovali a zlehčovali výlučnou odpovědnost komunistického Sovětského svazu za tzv. katyňský masakr, jeho samotnou podstatu, rozsah a průběh včetně označení skutečného pachatele, způsob spáchání masakru, určení a počet obětí uváděním nepravdivých, neúplných a zkreslených skutečností mimo jiné s účelovými odkazy na údajné závěry a důkazy, které vytvořil a již použil Sovětský svaz a jiné subjekty a osoby v jeho zájmu k zatajování skutečné viny, povahy a rozsahu událostí před přiznáním odpovědnosti na nejvyšší politické úrovni Sovětským svazem a nástupnickou Ruskou federací v letech 1990, 1992 a 2010, přičemž tzv. katyňský masakr je souhrnným označením pro válečný zločin jako sérii masových vražd převážně polských válečných zajatců v počtu více než 15 tisíc a dalších obětí spáchaných na více místech v první polovině roku 1940 na příkaz komunistického vedení organizovaně a cíleně Sovětským svazem, konkrétně příslušníky sovětské tajné služby NKVD, což je notoricky známou a jasně prokázanou historickou skutečností, přičemž zejména: obviněný Vladimír Kapal formálně v pozici moderátora uváděl, že vše je trošičku jinak, než se nám snaží v současné době namluvit, v poslední době se ohýbá a otáčí historie a je třeba s obviněnými přiblížit, co se v Katyni stalo, jak to tak vypadá, celý případ byl zkonstruován nacisty za podpory polské protiruské vlády, dokumenty o vině předané Sovětským svazem měly být vyrobeny dodatečně s datovými a faktografickými nesrovnalostmi, šlo o uměle vytvořené falzum, místa vraždění označil za nesmyslná, odhalení masakru a pozdější přiznání viny prohlásil za podvod, na kterém se podíleli Chruščov, Gorbačov a Jelcin jako pozdější představitelé Sovětského svazu a Ruska, hovořil o údajných manipulacích s důkazy, dotazoval se ostatních obviněných, zda tzv. katyňský masakr byl nebo nebyl a zda byli vinni Sověti či Němci, následně v přitakání odpovědi obviněného J. V. uvedl, že ani on si nedovede představit, že by byla viníkem sovětská strana, obviněný J. S. uváděl, že v kauze narazil na mnoho a mnoho rozporů a falzifikací v tom, jak se to podává, označil katyňský masakr opakovaně za legendu, která se dnes má za jistou a garantovanou, ale vznikla v nacistickém propagandistickém aparátu, rovněž exhumaci obětí z hromadných hrobů v roce 1943 označil za údajnou, legenda o existenci katyňského masakru měla žít pouze mezi silami na straně nacismu a u protisovětských uskupení, pozdní přiznání viny Sovětským svazem a Ruskem označil za podbízení se západním politikům a brutální přepisování ruských dějin, nalezené hromadné hroby měl za naaranžované nacistickým aparátem, uváděl, že k masovým popravám, k popravám „někde v lese“ v Sovětském svazu vůbec nedocházelo, zpochybňoval vysoký počet obětí a úřední nařízení poprav, nepravdivě uváděl, že Evropský soud pro lidská práva tzv. katyňský masakr nepotvrdil, zpochybňoval oficiální přiznání viny za dehonestace tehdejších představitelů Sovětského svazu, pokud podle něj došlo k popravám polských důstojníků, mělo jít pouze o 3 196 lidí souzených za antisemitské pogromy, represi a vraždy sovětských válečných zajatců, k závěrečnému zhodnocení uvedl, že sovětská bezpečnostní moc a vojenská moc popravy daného typu nikde a nikdy za války nedělala, jde o čistě německou metodu, všechny důkazy o vině sovětské NKVD jsou „na vodě“ a není jediný, který by nebyl významně zpochybněn, ne-li generálně zpochybněn, obviněný J. V. hovořil o vlastním průzkumu (bez bližšího určení) se závěrem 3:1, později 10:1 pro vinu nacistického Německa, kdy doklady o zločinu vydané po přiznání Sovětským svazem měly být jednou z klíčových záležitostí ideologické války proti Sovětskému svazu, zpochybňoval pravdivost přiznání viny Sovětským svazem a předaných dokumentů, které podle něj měly pouze právně rozvrátit Sovětský svaz, zpochybňoval vysoké počty pohřbených