3 Ads 81/2011 — Nejvyšší správní soud

22 Ad 14/2013- 60 - text 10 pokračování 22 Ad 14/2013 22 Ad 14/2013-60 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobkyně: B. H., zastoupené JUDr. Miroslavem Holotíkem, bytem Erbenovo nábřeží 958/22, 767 01 Kroměříž, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 1. 2013, č. j. 655 411 0244/47091-SD, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobkyně n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalované s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím žalované ze dne 24. 1. 2013, č. j. ……… odňala žalovaná účastnici řízení ode dne 14. 12. 2012 invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“). Podkladem rozhodnutí byl posudek o invaliditě OSSZ Kroměříž ze dne 26. 10. 2012, podle kterého žalobkyně není invalidní podle ust. § 39 odst. 1 citovaného zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 10 %. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, které byly doručeny žalované dne 13. 12. 2012. Rozhodnutím žalované ze dne 24. 1. 2013, č. j. ………….. byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí žalované ze dne 2. 11. 2012 bylo potvrzeno. Žalobou ze dne 24. 3. 2013 se domáhala žalobkyně prostřednictvím jejího zástupce (obecného zmocněnce) zrušení přezkoumávaného rozhodnutí s námitkou, že posudkový lékař i revizní lékařka (dále jen „posuzující lékař“) si učinili závěr o zdravotním stavu posuzované, aniž by podrobněji a ve všech souvislostech zkoumali její zdravotní stav, k čemuž žalobkyně učinila výhradu již ve své námitce ze dne 11. 12. 2012. Posuzující lékař se nevypořádal s dostatečným zjištěním skutkového stavu věci pro posouzení nepříznivého zdravotního stavu jmenované. Zdravotní stav byl posuzován výhradně ze zdravotní dokumentace, provedené orientační přešetření posuzované revizní lékařkou dne 15. 1. 2013 bylo zaměřené pouze na pohybovou a nosnou funkcí systému, tudíž nekomplexně. Dále vytkla rozpor mezi odborným lékařským posudkem a odůvodněním rozhodnutí žalované o odejmutí invalidního důchodu. Žalobkyně vždy tvrdila, že jedním z funkčních postižení je i silná/závažná únava, kterou trpí denně, po asi dvou hodinách běžné aktivity musí asi jednu hodinu odpočívat, následně možná aktivita se zkracuje proti prodloužení doby odpočinku. Posuzující lékař se nevypořádal se zkoumáním rozsahu této poruchy ve vztahu k funkčnímu omezení žalobkyně. Žalobkyně vždy tvrdila, že nebyly dostatečně zkoumány změny kognitivních funkcí, zahrnující poruchy pozornosti a koncentrace, zpracování informací, zhoršení paměti apod. Posuzující lékař se nevypořádal se zkoumáním rozsahu této poruchy ve vztahu k funkčnímu omezení žalobkyně. Celkovou výkonnost žalobkyně zhodnotil pod položkou 6a), kapitoly VI., přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., přičemž se v žádném případě nevypořádal s posudkovými hledisky dle citované položky při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, kdy bylo třeba zhodnotit stav všech funkčních systémů. Žalovaná se mj. odkázala na EDSS (Expandet Disability Status Scale), která stanovuje pouze pokročilost RS („roztroušená skleróza“) bez ohledu na míru poklesu pracovní schopnosti. Žalobkyně má za to, že hodnotící stupnice EDSS klade značný důraz na pohybovou schopnost postiženého, avšak téměř nehodnotí kognitivní funkce oproti například stupnici NRS (Neurologic Rating Scale – Neurologická hodnotící stupnice). Žalobkyně dále namítla, že u ní nebylo provedeno vyšetření zjišťující dopad postižení na duševní a fyzickou výkonnost a na schopnost zvládnout denní aktivity s ohledem na pokles pracovní schopnosti. Žalovaná pouze částečně hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti dle obecných posudkových zásad dle kapitoly VI., vyhlášky č. 359/2009 Sb., kdy z neurologického nálezu nepřesně interpretovala funkční postižení a progresi RS, poruchy jednotlivých funkčních systémů, tedy všech nehodnotila, dopad postižení na duševní a fyzickou výkonnost téměř nehodnotila, pokud ano, byly tyto v rozporu s lékařskými nálezy (neurologické vyšetření ze dne 27. 11. 2012 MUDr. V. Ú., lékařská zpráva ze dne 5. 2. 2012 MUDr. I. Z.). Dále uvedla, že je postižená depresí již několik let, tento stav se počátkem roku 2012 zhoršil, vyhledala proto odbornou lékařskou pomoc (viz lékařská zpráva ze dne 2. 11. 2012, MUDr. I. Z.). Žalovaná pomíjí při postižení žalobkyně RS i trvající depresi, jako průvodní postižení RS, kdy lze depresi považovat za běžnou reakci na chronické nevyléčitelné progredující onemocnění nebo i za následek vlastního chorobného procesu RS. Tento stav trvá u žalobkyně déle než rok, lze předpokládat, že bude trvat následně nejméně další jeden rok. S ohledem na uvedené neobstojí odůvodnění rozhodnutí žalované, že depresivní stav nesplňuje kritéria dlouhodobosti, neboť žalovaná vychází pouze ze zprávy odborného lékaře ze dne 2. 11. 2012, bez ohledu na vazbu časovosti a dlouhodobosti tak, že si vykládá stanovení běhu času od první návštěvy žalobkyně u odborného lékaře v oboru psychiatrie dnem 2. 11. 2012. Tak tomu však není. Bez ohledu na „první léčení“ je nutno posoudit stav dlouhodobosti a rozsahu deprese vzhledem k druhu postižení RS, jako dlouhodobý průvodní jev postižení RS, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti žalobkyně, významné pro její pracovní schopnost, a to podstatným způsobem. S ohledem na vytýkané vady navrhla, aby rozhodnutí žalované ze dne 2. 11. 2012, č. j. ……….. bylo zrušeno a věc vrácena žalované k dalšímu řízení. Na výzvu Krajského soudu v Brně v podání ze dne 9. 5. 2013 specifikovala žalobní petit, a to tak, že navrhuje, aby soud vydal rozsudek, jímž zruší rozhodnutí žalované ze dne 24. 1. 2013, č. j. ……….. v návaznosti na rozhodnutí ze dne 2. 11. 2012, č. j. ………… s tím, že věc bude vrácena správního orgánu k dalšímu řízení. Z posudkové dokumentace Okresní správy sociálního zabezpečení Kroměříž bylo zjištěno, že žalobkyně na základě posudku lékařky OSSZ v Kroměříži ze dne 27. 9. 1999 byla uznána plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zdp. Rozhodnutím žalované jí byl přiznán plný invalidní důchod ode dne 27. 10.1999. Kontrolní lékařská prohlídka byla provedena lékařkou OSSZ Kroměříž dne 8. 9. 2000, posudkový závěr byl totožný. Dne 26. 10. 2012 v rámci mimořádné kontrolní prohlídky lékařem uvedené OSSZ bylo konstatováno na základě zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře – MUDr. D., praktická lékařka, Kroměříž ze dne 16. 10. 2012, propouštěcí zprávy z neurologického oddělení KNTB Zlín, kde byla hospitalizována ode dne 16. do 18. 7. 2012 a MS centrum KNTB Zlín – MUDr. V. Ú. ze dne 2. 7. 2012, že se jedná i nadále o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobený demyelinizačním onemocněním typu roztroušené sklerózy, atakovitá forma, t. č. v neurologickém nálezu kvadruhyperreflexie s levostrannou převahou, imperativní mikce. Stav byl hodnocen jako minimální funkční postižení, zdravotní postižení bylo podřazeno pod kapitolu VI., položka 6, písm. a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Uvedený posudek byl podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 2. 11. 2012, jímž žalobkyni byl odňat ode dne 14. 12. 2012 invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zdp. Proti rozhodnutí podala žalobkyně námitky ze dne 11. 12. 2012, které byly předmětem námitkového řízení, v rámci kterého ČSSZ, pracoviště Brno, přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu s přihlédnutím k uplatněným námitkám dle § 5 písm. j), § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění, za tím účelem nechala vypracovat posudek ze dne 17. 1. 2013. Posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nebyly pochybnosti. Po prostudování doložené podkladové zdravotní dokumentace za účasti posuzované pak lékařka oddělení LPS ČSSZ dospěla k závěru, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jako hlavní rozhodující zdravotní postižení bylo určeno demyelinizační onemocnění typu roztroušené sklerózy, rozvoj nemoci je datován od února roku 1997. Pro toto onemocnění byla žalobkyně uznána plně invalidní, při kontrolní lékařské prohlídce v září roku 2003 byla nadále potvrzena plná invalidita s platností posudku již trvale. V září roku 2012 byla projednána nařízená mimořádná kontrolní lékařská prohlídka, která vedla k oduznání invalidity plné tzn. III. stupně, v plném rozsahu. Dle informace posuzované u jednání o námitce byla v minulosti nízká četnost atak nemoci. Poslední zhoršení nemoci bylo v listopadu roku 2012 s nutností léčby při pětidenní hospitalizaci na neurologii, jako v. s. možná reakce na probíhající invalidní řízení se zvýšením str