4 Ads 55/2008 — Nejvyšší správní soud

36 Ad 14/2013- 33 - text  36Ad 14/2013 – 33 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Haplové a soudkyň JUDr. Jarmily Ďáskové a JUDr. Jany Kubenové v právní věci žalobce pprap. Z. H., bytem …., zast. Mgr. Martinem Obručou, obecným zmocněncem, se sídlem 130 00 Praha 3, Biskupcova 1713/25, proti žalovanému Policejnímu prezidentu, Policejnímu prezidiu České republiky, Strojnická 935/27, Praha 7, PSČ 170 89, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.2.2013, č.j. … t a k t o : I. Rozhodnutí policejního prezidenta ve věcech kázeňských ze dne 8.2.2013, č.j. … a II. rozhodnutí Policie České republiky – ředitele Krajského ředitelství policie kraje Vysočina ve věcech služebního poměru ze dne 13.9.2012, č.j. … se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 3.000 Kč do 30-ti dnů od právní moci rozsudku k rukám zmocněnce žalobce Mgr. Martina Obruči, se sídlem 130 00 Praha 3, Biskupcova 1713/25. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím policejního prezidenta ve věcech kázeňských ze dne 8. 2. 2013, č. j. … bylo zamítnuto odvolání žalobce podle § 190 odst. 8 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v platném znění, které podal žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně – ředitele Krajského ředitelství policie kraje Vysočina (dále jen služební funkcionář) ve věcech služebního poměru č. … ze dne 13. září 2012, kterým byl podle § 50 odst. 1 služebního zákona uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku porušením základních povinností příslušníka podle ust. § 45 odst. 1 písm. a) služebního zákona tím, že porušil služební kázeň, která podle § 46 odst. 1 služebního zákona spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů tím, že se dne 23. 6. 2012 v době kolem 03:00 hod společně s inspektorem prap. J. H., se kterým vykonával obchůzkovou službu (hlídka JÍVA 422), dostavili na základě oznámení P. S. učiněného prostřednictvím integrovaného operačního střediska Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, do blízkosti chat Moravských kováren v rekreační oblasti …, kde od P. S.zjistili, že měl být v blízkosti chaty … z důvodu jeho pohybu v blízkosti vozidel zaparkovaných u chaty, napaden neznámými muži z chaty, údajně příslušníky Policie ČR a P. S. jim zde označil místo, kde mělo dojít k jeho fyzickému napadené a které se nacházelo v blízkosti chaty, na níž vykonávali volnočasovou akci příslušníci obvodního oddělení Jihlava, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina. Žalobci bylo kladeno za vinu, že nezajistil provedení úkonů na místě činu, provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, jejich řádnou dokumentaci a provedení hlásné služby k zajištění dalších opatření a podle ust. § 186 odst. 8 služebního zákona bylo upuštěno od uložení kázeňského trestu, neboť k nápravě služební kázně postačuje samotné projednání kázeňského přestupku. Předmětné rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo napadeno žalobcem prostřednictvím jeho zvoleného zmocněnce odvoláním, ve kterém napadá rozhodnutí pro jeho nezákonnost vadou předcházejícího řízení, dále pro nepřezkoumatelnost pro neurčitost a nedostatek důvodů, nesprávně a neúplně zjištěný skutkový stav a nesprávný závěr o zavinění a jeho formě a dále pro rozhodování ve věci podjatým služebním funkcionářem. Služební funkcionář posoudil obsah podaného odvolání a neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí, proto věc předložil odvolacímu orgánu podle ust. § 190 odst. 5 služebního zákona. Odvolací orgán posoudil věc tak, že zhodnotil řízení předcházející uložení kázeňského přestupku a konstatoval, že žalobce byl řádně seznámen s podklady pro rozhodnutí, byl poučen o svých právech a povinnostech podle služebního zákona a v průběhu řízení nebylo uplatněno ze strany žalobce ani jeho zmocněnce žádných námitek a připomínek. Rozhodnutí bylo řádně doručeno zmocněnci. Dospěl k závěru, že ve věci byl dostatečným způsobem zjištěn stav věci a nebylo třeba jej doplňovat. K odvolací námitce nezákonnosti rozhodnutí pro vadu předcházejícího řízení odvolací orgán uvedl, že žalobce byl řádně poučen, řádně předvolán k ústnímu jednání, měl možnost nahlédnout do spisu, což tak učinil 23. 8. 2012 a zároveň měl možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, což učinil při ústním jednání dne 6. 9. 2012. Oznámení o zastupování zmocněncem bylo učiněno až dne 3. 9. 2012, když byl žalobce vyzván k účasti na ústním jednání. Žalobce měl možnost sám informovat zmocněnce o ústním jednání, což buď neučinil, nebo se zmocněnec přes jeho výzvu k ústnímu jednání nedostavil. Další úkony již služební funkcionář plně v souladu s ust. § 176 odst. 5 a 6 služebního zákona doručoval pouze zmocněnci. Po zhodnocení předchozího řízení odvolací orgán dospěl k závěru, že kázeňského přestupku se žalobce dopustil, což řádným způsobem bylo uvedeno v napadeném rozhodnutí i v odůvodnění správního orgánu I. stupně. Pochybení žalobce bylo spatřováno především v neúplném úředním záznamu členy hlídky JÍVA 422, aniž by do nich hlídka uvedla všechny rozhodné skutečnosti z místa události, resp. uvedla nepravdivé skutečnosti a navíc pochybení spatřuje v další skutečnosti, že odvolatel svým postupem na místě události přímo porušil článek 8 odst. 5 písm. a) závazného pokynu policejního prezidenta č. 110/2008, podle kterého policista určený k výkonu obchůzkové služby mimo jiné zajišťuje provedení úkonů na místě činu, provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, jejich řádnou dokumentaci a plnění úkolů hlásné službě a zajištění dalších opatření. Další pochybení bylo spatřováno v nesepsání úplného a pravdivého úředního záznamu, ale na místě události přes skutečnost, že mezi osobami se mohl nacházet pachatel nebo pachatelé trestného činu nebo přestupku nezjistil totožnost tam zúčastněných osob a tato musela být později v průběhu šetření zjišťována jinými způsoby. Odvolací orgán zhodnotil provedené dokazování služebním funkcionářem v daném případě za úplné a dostačující a námitky zmocněnce, že části skutkové věty ,,prověřování a dokumentace oznámení na místě činu“ jsou zcela nepřezkoumatelné pro neurčitost a nedostatek důvodů považoval odvolací orgán za účelové tvrzení. Účelovost spatřuje v pokusu o průtahy v řízení, neboť další důkazy nemohly přinést žádné nové skutečnosti. Odvolací orgán vycházel z hodnocení radiové komunikace hlídky JÍVA 422 služebním funkcionářem, a to bez nutnosti prokazovat, který člen hlídky tuto komunikaci vedl. Důležité jsou především skutečnosti v komunikaci obsažené, neboť o nich museli vědět oba členové hlídky. Radiová a telefonická komunikace je operačním střediskem vždy zaznamenávána pro případné další využití a je všeobecně známa i laické veřejnosti. Do úředního záznamu bylo uvedeno, že na místě nikoho nenašel a že chata, před kterou mělo dojít k události byla zamčená. Tvrzení odvolatele, že předmětný úřední záznam nesepsal, nečetl a jeho pouhým podepsáním nepřebírá kompletní a úplnou odpovědnost za jeho obsah, je z pohledu odvolacího orgánu účelové a zcela v rozporu s obecně právně pojímaným významem podpisu úřední listiny, kdy podpisem stvrzuje fyzická osoba projev vůle či skutečnosti v listině obsažené, v tomto případě vyjadřuje souhlas s obsahem úředního záznamu. Taktéž posoudil odvolací orgán námitku podjatosti služebního funkcionáře jako účelovou a bezpředmětnou. Služební funkcionář má vždy vůči účastníkovi kázeňského řízení postavení nadřízeného a tudíž se i z povahy tohoto řízení nemůže jednat o osobu zcela nezávislou. Ze spisového materiálu však nevyplývá, že by služební funkcionář měl nějaký osobní nebo jiný vztah k osobě odvolatele nebo projednávané věci, pro který by bylo možno vyslovit jeho podjatost. Na základě těchto skutečností odvolací orgán posoudil odvolání žalobce jako nedůvodné a zamítl je rozhodnutím ze dne 8. 2. 2013 a toto bylo napadeno žalobou. V žalobě ze dne 12. 4. 2013 doručené soudu téhož dne žalobce především namítá, že rozhodnutí o odvolání je nezákonné, neboť je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a namítá prekluzi z následujícího důvodu. Žalobce doručil dne 4. 2. 2013 žalovanému doplnění odvolání o námitku prekluze, žalovaný vydal rozhodnutí o odvolání v neprospěch žalobce dne 8. 2. 2013 a doručil jej žalobci 14. 2. 2013. Přes uvedený slet úkonů v závěru odvolacího řízení a tedy skutečnost, že žalovaný prokazatelně měl před vydáním rozhodnutí o odvolání doplnění odvolání ve své dispozici, rozhodnutí o odvolání vydal, aniž se doplněním odvolání jakkoliv zabýval, v odůvodnění rozhodnutí o odvolání žádnou zmínku o tom najít nelze. Dále v žalobě se odvolal žalobce na lhůtu uvedenou v ust. § 186 odst. 9 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru k příslušní