4 As 57/2005 — Nejvyšší správní soud

62 Af 33/2013- 70 - text 2 pokračování 62 Af 33/2013 62 Af 33/2013-70 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: ČSAD Invest a.s., se sídlem Vsetín, Ohrada 791, zastoupený JUDr. Pavlem Vyroubalem, advokátem se sídlem Vsetín, Palackého 168 – „Na Rybárně“, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, třída Kpt. Jaroše 7, za účasti: BusLine a.s., se sídlem Semily, Na Rovinkách 211, zastoupená Mgr. Jiřím Hoňkem, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 1284/37, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 6.3.2013, č.j. ÚOHS-R165/2012/VZ-4103/2013/310/MMl, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce brojí žalobou proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 6.3.2013, č.j. ÚOHS-R165/2012/VZ-4103/2013/310/MMl, kterým byl zamítnut rozklad a potvrzeno předchozí prvostupňové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9.5.2012, č.j. ÚOHS-S248/2005/VZ-6577/2012/520/DŘí, v jeho I. výrokové části. Žalovaný podle § 101 odst. 5 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 253/2005 Sb. (dále jen „ZVZ 2004“), zastavil správní řízení o návrhu žalobce na přezkoumání úkonů zadavatele v otevřeném zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dodávka autobusů linkové dopravy“ (uveřejněno v ISVZ dne 26.9.2005). I. Shrnutí argumentace žalobce Žalobce napadá závěr žalovaného, podle něhož v daném případě nebylo třeba vyhotovit zadávací dokumentaci podle § 48 ZVZ 2004 a že i bez jejího vyhotovení byl naplněn požadavek transparentnosti podle § 25 odst. 1 ZVZ 2004. Žalobce nepopírá, že zpracoval a v zadávacím řízení podal svoji nabídku, která byla nabídkou porovnatelnou (ta byla hodnocena a žalobce se s touto nabídkou ze dvou uchazečů umístil jako druhý v pořadí), nicméně pokud by měl žalobce dostatek informací, jež by plynuly ze zadávací dokumentace, mohl podat nabídku výhodnější. Žalobce ostatně nemohl ani vznést dotaz (žádost o dodatečné informace) k zadávací dokumentaci podle § 52 ZVZ 2004. Ani smlouva na veřejnou zakázku tak nemohla plně odpovídat (omezeným) podmínkám stanoveným zadavatelem. Žalobce se tedy domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovaného k dalšímu řízení. Žalobce na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a setrvává na svých závěrech, které prezentoval již v napadeném rozhodnutí. Podle žalovaného v daném případě nevyhotovení zadávací dokumentace neznemožnilo žádat o dodatečné informace (nejasnosti bylo možno si vyjasňovat obecně ve vztahu k zadávacím podmínkám), nabídka žalobce nebyla pro nesplnění jakékoli „představy zadavatele o linkovém autobusu“ vyřazena a byla hodnocena. Žaloba podle žalovaného neobsahuje dostatečně formulované žalobní body, navíc je podána proti předsedovi žalovaného a nikoli proti žalovanému, a proto by měla být odmítnuta, případně by měla být zamítnuta jako nedůvodná. I žalovaný setrval na svém procesním stanovisku po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – „s.ř.s.“) a včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.). Napadáno je zřetelně rozhodnutí, kterým předseda žalovaného rozhodl o žalobcově rozkladu, a přestože je jako žalovaný v žalobě uváděn „Ing. Petr Rafaj, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“, aniž by předseda žalovaného byl důvodně pokládán za samostatný správní orgán (tím zůstává v obou stupních správního řízení Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.8.2006 ve věci sp. zn. 4 As 57/2005), zdejší soud v souladu s § 69 s.ř.s. bez potřeby jakéhokoli vyjasňování osoby pasivně legitimované a bez vyzývání žalobce k jakýmkoli opravám žaloby pokládá za žalovaného Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; s ním také jako se žalovaným jedná. Zároveň zdejší soud nalézá v podané žalobě dostatečně specifikovaný žalobní bod ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s., který vymezuje rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí podle § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. Z obsahu žaloby je totiž jasně seznatelné, že skutkový a právní důvod, pro který žalobce pokládá napadené rozhodnutí za nezákonné, spočívá v nesouhlasu žalobce s právním hodnocením žalovaného vycházejícím z právního názoru, že v zadávacích řízeních není třeba vždy vyhotovovat zadávací dokumentaci podle § 48 ZVZ 2004 a že i bez jejího vyhotovení byl v posuzované věci naplněn požadavek transparentnosti podle § 25 odst. 1 ZVZ 2004. Žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.) a projednatelná. O žalobě tak zdejší soud rozhodoval meritorně; učinil tak přitom bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s.ř.s.). Podle § 42 odst. 1 ZVZ 2004 v oznámení otevřeného řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení otevřeného řízení je výzvou k podání nabídek a zadavatel je povinen je uveřejnit podle § 84 odst. 1 ZVZ 2004. Podle § 42 odst. 2 ZVZ 2004 pro oznámení otevřeného řízení je zadavatel povinen použít formulář, který obsahuje identifikační údaje o zadavateli včetně osobních údajů v rozsahu uvedeném v § 29 odst. 3 ZVZ 2004; formulář rovněž obsahuje informace o předmětu veřejné zakázky, nabídce, zadávacím řízení a jiných skutečnostech, které jsou důležité pro rozhodnutí dodavatele o jeho účasti v zadávacím řízení, včetně příslušných kritérií a lhůt. Podle § 48 odst. 1 ZVZ 2004 zadávací dokumentace vymezuje předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, včetně požadovaného množství. Zadávací dokumentace obsahuje technické specifikace předmětu veřejné zakázky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Podle § 48 odst. 3 ZVZ 2004 musí zadávací dokumentace obsahovat obchodní podmínky, požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny, včetně platebních podmínek, podmínky, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny, a jiné požadavky pro realizaci veřejné zakázky. V posuzované věci z oznámení zadávacího řízení plyne, že zadavatel požadoval „7 kusů autobusů pro linkovou dopravu. Obsaditelnost min. 49 k sezení, kataforéza karoserie, zavazadlový prostor min. 6,1 m3, splněny normy ECE 66(R6), rozměr pneu 295/80 R22,5“ (bod 5.5), základním hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena (bod 5.7), platební podmínka stanovená zadavatelem byla vyjádřena tak, že „Úhrada bude provedena vždy po převzetí vozidla na základě faktury se splatností 30 dnů po doručení odběrateli“ (bod 5.17). Žalovaný vystavěl svůj závěr na konstrukci, podle níž podoba smlouvy na veřejnou zakázku a průběh zadávacího řízení jsou v mezích definovaných zákonem ponechány na vůli zadavatele; zadavatel je tím, kdo poptává, a je tedy pouze na něm, jakým způsobem si na základě svých potřeb poptávané plnění definuje. Toto východisko nemusí být správné a využitelné vždy, neboť nedostatečné vymezení jak samotného předmětu plnění, tak podmínek, za nichž má být předmět plnění jednotlivými uchazeči nabízen, může vést k podání nabídek, jež nebudou vzájemně porovnatelnými, což nutně vede k porušení zásady transparentnosti (§ 25 odst. 1 ZVZ 2004). K popisu všech podrobností tudíž slouží zejména zadávací dokumentace, jež je pravidelnou (zásadně nutnou) součástí zadávacích podmínek. V posuzované věci zadavatel zadávací dokumentaci nezpracoval – a nabídky tak měly být (a byly) podávány již na základě vymezení podmínek v oznámení zadávacího řízení. Jestliže žalovaný konstatoval, že ZVZ 2004 nikde ve svém textu výslovně nestanoví povinnost zadávací dokumentaci vytvořit a že formulace textu § 17 písm. a) ZVZ 2004, podle něhož zadávacími podmínkami se rozumí veškeré požadavky zadavatele, obsažené v oznámení zadávacího řízení, případně dále upřesněné v zadávací dokumentaci, které musí být uchazečem v nabídce splněny, svědčí názoru, že zadávací dokumentace jako součást dokumentace o veřejné zakázce je dokumentem fakultativním, resp. zadávací dokumentaci má zadavatel povinnost vytvořit pouze v případě, kdy vymezení předmětu veřejné zakázky není možné vtěsnat do formuláře oznámení zadávacího řízení, což bude pravidlem (takových zadávacích řízení bude skutečně většina), pak nejde o závěr obecně nesprávný. I zdejší soud je toho názoru, že by bylo neodůvodněným formalismem zastávat výklad, který by zadavatele za všech okolností nutil k vytvoření speciálního dokumentu nazvaného „zadávací dokumentace“, pakliže povaha a popis předmětu