3 As 37/2005 — Nejvyšší správní soud

31 A 58/2013- 52 - text 10 pokračování 31A 58/2013 31A 58/2013 - 52 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. v právní věci žalobce: CHEMPAL spol. s r.o., IČ: 26283956, se sídlem Hluchov 141, 798 41, proti žalovanému: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Štěpánská 15, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2013, č. j. ČOI 46045/13/O100/3000/12/13/Pe/Št, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět řízení [1] Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 23. 8. 2013 domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí České obchodní inspekce, ústředního inspektorátu, ze dne 28. 6. 2013, č. j. ČOI 46045/13/O100/3000/12/13/Pe/Št (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí ředitelky inspektorátu České obchodní inspekce Jihomoravského a Zlínského kraje ze dne 18. 3. 2013, č. j. ČOI 31402/13/3000/R/M (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla žalobci uložena, jako trest úhrnný, pokuta ve výši 8.000 Kč za porušení § 12 odst. 1 a § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele) a dále mu bylo uloženo uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč. Žalobce se domáhá zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí, požaduje úhradu nákladů řízení a požaduje, aby soud uvedl a určil možnou odpovědnost osob nebo správního orgánu žalovaného, i trestný čin, pokud ho soud zjistí. [2] Žalobce podal také návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Zdejší soud svým usnesením ze dne 4. 10. 2013, č. j. 31A 58/2013-26, žalobě odkladný účinek nepřiznal. [3] Žalobce se dle napadeného a prvostupňového rozhodnutí dopustil správního deliktu tím, že dne 25. 10. 2012 v prodejně Minimarket HRUŠKA, Měnínská 61, Blučina, v době nabídky neinformoval spotřebitele o ceně u 2 druhů výrobků zakoupených do kontrolního nákupu a 3 druhů nabízených výrobků (cukrová poleva tmavá, paprika sladká 25 g a cukrová poleva bílá, rohlík, raženka) ani informaci o ceně jinak vhodně nezpřístupnil [§ 24 odst. 7 písm. h) ve spojení s § 12 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele]. Žalobce se dle napadeného a prvostupňového rozhodnutí dopustil správního deliktu také tím, že dne 25. 10. 2012 v prodejně Minimarket HRUŠKA, Měnínská 61, Blučina, žádným způsobem u 12 druhů piv (Klasik, Kozel, Pardál, Radegast 10%, Svijany 10%, Svijanský máz, Budvar 10%, Budvar 12%, Staropramen, Měšťan, Gambrinus Excelent, Gambrinus), prodávaných ve vratných zálohovaných obalech, u 8 druhů sirupů prodávaných ve vratných zálohovaných obalech (JUPI mandarinka, citrón, malina, ananas, pomeranč, jahoda, černý rybíz a HELLO jablko) nebyl spotřebitel informován o záloze a zálohované částce za vratné zálohované obaly. Cena výrobků tím vzbuzovala zdání, že je nižší, než jaká byla ve skutečnosti [§ 24 odst. 7 písm. h) ve spojení s § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele]. II. Obsah žaloby [4] Žalobce odůvodnil žalobu tím, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť žalovaný delikt represivně vytvořil sám tím, že u žalobce vstoupil do provozovny a konal bez vědomí žalobce, že bude kontrola zahájena. V době vstupu bez oznámení žalovaný připravil a vytvořil podmínky pro dokonání a obvinění žalobce z deliktu tím, že odstranil několik cenovek uvádějící hodnoty prodávaného zboží, tak, aby po oznámení zahájení kontroly mohl obvinit žalobce z porušení zákona a mohla následovat sankce. Žalobce má za to, že je nesporné, že cenovky byly na zboží umístěny v souladu se zákonem, a že je nesporné, že je záměrně odstranil žalovaný před zahájením kontroly. Dále nebylo žalobci umožněno chránění jeho procesních práv při kontrole, když žalovaný jednal s jeho zaměstnankyní, která navíc nebyla ani správním orgánem poučena a byla dokonce přinucena pod nátlakem a záminkou sankce k podpisu protokolu, i když k tomu nebyla žalobcem zmocněna a nebyla k tomu oprávněna. Žalobce také nesouhlasí s tvrzením žalovaného o porušení předmětných ustanovení zákona o ochraně spotřebitele, jelikož dikci předmětných ustanovení naplňuje v plném rozsahu, a uvádí jakým konkrétním způsobem tak činí. U zálohovaných obalů uvádí, že má zavedený třístupňový systém prodeje, kterým je zajištěn soulad informování spotřebitele o výši ceny zálohovaného obalu. Žalobce uvádí, že vzhledem k tomu, že zákon nestanovuje, jakým způsobem musí prodávající plnit svou povinnost informovat spotřebitele o ceně v souladu s cenovými předpisy a žádný jiný právní předpis ČR nebo nařízení EU nestanovuje, jakým způsobem má být informace poskytnuta, tak žalobce míní, že uvedení ceny vratného obalu k cenovce nebo všeobecné informace uveřejněné u pokladny o výši ceny obalu, jak pro nákup, tak i výkup, a následné ústní konzultace se spotřebitelem by měla dostatečně splňovat požadavky dané normy. Žalovaný neprokázal porušení právních norem žalobcem a žalobce se na základě výše uvedeného domáhá soudní ochrany. III. Vyjádření žalovaného [5] Žalovaný ve svém vyjádření, doručeném soudu dne 25. 9. 2013, navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zároveň žalovaný uvedl, že podaná žaloba se z převážné části kryje s argumentací použitou žalobcem již v průběhu správního řízení, a proto odkazuje na odůvodnění napadeného a také prvostupňového rozhodnutí, včetně hodnocení důkazů založených do spisu. Obecně pak má žalovaný za to, že napadené rozhodnutí vychází ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu věci bez přítomnosti procesních vad s dopadem na zákonnost či správnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný pak má za to, že je ze strany žalobce nepodloženě a zcela účelově dehonestován a odkazuje se na podobné jednání žalobce také v jiných jeho soudních sporech. K údajnému porušení procesních práv žalobce při zahájení a vedení kontrolní činnosti odkazuje na zákonnou úpravu a judikaturu Nejvyššího správního soudu a konstatuje, že postup žalovaného byl zcela zákonný. Žalovaný uzavírá, že nemá pochybnosti o tom, že se žalobce dopustil správním orgánem vytýkaného deliktního jednání naplňujícího skutkovou podstatu správních deliktů uvedených ve výroku správních rozhodnutí, a to jednáním tamtéž konkretizovaným. Z výše uvedených důvodů navrhuje zamítnutí žaloby. IV. Posouzení věci krajským soudem [6] Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) osobou k tomu oprávněnou dle ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. a jde o žalobu přípustnou ve smyslu ustanovení § 65, § 68 a § 70 s.ř.s. [7] Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s.ř.s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a na základě ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. [8] Před zahájením nařízeného soudního jednání dne 16. 9. 2015 podal žalobce námitku podjatosti vůči předsedkyni senátu. Tato byla postoupena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, který ji svým přípisem ze dne 1. 10. 2015, č. j. Nao 268/2015-41, posoudil jako opožděnou a nepřihlédl k ní (§ 8 odst. 5 s.ř.s.). [9] Na nařízeném soudním jednání dne 26. 10. 2015 setrvali účastníci řízení na svých procesních stanoviscích. Žalobce nad rámec důvodů uvedených v žalobě dále uvedl, že není seznámen s obsahem předloženého spisového materiálu žalovaného s tím, že zejména by byl rád seznámen s fotodokumentací pořízenou v průběhu kontroly. Žalovaný k tomu konstatoval, že žalobci všechny dokumenty řádně doručoval a fotodokumentace v době kontroly pořízena nebyla. Žalobce dále konstatoval, že při samotné kontrole tam cenovky určitě nebyly z důvodu, že je úřední osoby žalovaného odstranily a pracovnice žalobce je pak do 5-10 minut po skončení kontroly obratem doplnily, resp. ihned po zjištění tohoto stavu byly cedulky nahrazeny. V době vyhotovení kontrolního protokolu pak delikt samotný ani neexistoval, jelikož cenovky byly na správném místě; u vratných lahví bylo vše v pořádku od samého počátku. Žalobce odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze, že je povinností žalovaného pořizovat si při kontrolním šetření fotodokumentaci. Žalobce setrvává na tom, že mu žalovaný neprokázal žádné pochybení a doložil kopie týkající se vratných obalů (2 listy A4) s tím, že tyto listiny byly vyvěšeny na provozovně. Žalovaný k tomu poukázal, že předložené listiny mu známy nejsou, a jestli listiny visí u výkupu, je to stejně v rozporu se zákonem, jelikož cena vratných obalů musí být uvedena u prodeje samotného zboží.