1 Afs 58/2009 — Nejvyšší správní soud

31 Ad 1/2016- 46 - text pokračování 7 31Ad 1/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: Ing. M. Š., zastoupen Mgr. Petrem Knapem, advokátem se sídlem Hustopeče, Bratislavská 552/27, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště Brno, se sídlem Brno, Veveří 7, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 12. 2015, č. j. 47000/9747/14/47091/010/ŠM-100/2015/RN14, t a k t o : I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Brno ze dne 16. 12. 2015, č. j. 47000/9747/14/47091/010/ŠM-100/2015/RN14, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12.228 Kč, a to k rukám Mgr. Petra Knapa, advokáta se sídlem Hustopeče, Bratislavská 552/27, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět řízení Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Brno ze dne 16. 12. 2015, č. j. 47000/9747/14/47091/010/ŠM-100/2015/RN14, bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Břeclav (dále též „správní orgán prvého stupně“) ze dne 6. 10. 2015, č. j. 47004/22780/14/110/NO/6302/RoRN26 II. Správní orgán prvého stupně uvedeným rozhodnutím uložil žalobci podle § 126 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o nemocenském pojištění“) zaplacení regresní náhrady ve výši 103.334 Kč za zaviněné protiprávní jednání žalobce (způsobení dopravní nehody), které vedlo ke vzniku nároku na dávku ve smyslu § 126 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění. II. Obsah žaloby Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 1. 2016 se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Žalobce namítl, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné. Při řízení bylo postupováno bez náležitého řízení, jako je oznámení o zahájení řízení, výzva k podání vysvětlení, seznámení se s podklady rozhodnutí či pořízení znaleckých posudků. Nebyla prokázána příčinná souvislost mezi dopravní nehodou způsobenou zaviněným protiprávním jednáním žalobce a vyplácením dávek nemocenské poškozenému. Nezákonnost postupu je spatřována také v nemožnosti dovozování závěrů ze zprávy lékaře, který není soudním znalcem, a jehož závěry mohou být subjektivní. V neposlední řadě nebylo zohledněno zavinění poškozeného, který při inkriminované dopravní nehodě nebyl připoután na sedadle bezpečnostním pásem. III. Vyjádření žalované Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 26. 2. 2016 plně odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalované v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (ust. § 51 odst. 1 s. ř. s.). Po přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce předně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spočívající v nedostatečných podkladech rozhodnutí. Správní orgán prvého stupně při rozhodování vycházel zejména z usnesení Okresního státního zastupitelství v Břeclavi ze dne 1. 11. 2012, č. j. O ZK 478/2012 – 11, stanoviska MUDr. I. S. ze dne 2. 2. 2015 (dále jen „Stanovisko“) a znaleckého posudku Doc. MUDr. E. H., CSc., MBA, ze dne 11. 11. 2014, (dále jen „Znalecký posudek“). Závěry Stanoviska a Znaleckého posudku byly ve vzájemné shodě, zejména tedy v otázce délky pobírání dávek nemocenské poškozeným v příčinné souvislosti s dopravní nehodou způsobenou zaviněným protiprávním jednáním žalobce. Zdejší soud považuje tyto podklady za plně postačující pro posouzení věci samé. Správní orgán prvého stupně tím dostál povinnostem dle § 3 a § 50 odst. 3 správního řádu. Napadené rozhodnutí (ani rozhodnutí prvostupňové) proto nelze hodnotit jako nezákonné či nepřezkoumatelné z důvodu nedostatku podkladů. Žalobce dále namítá nesprávnost vedení řízení správním orgánem prvého stupně, které spatřuje v absenci oznámení o zahájení řízení, výzvy k podání vysvětlení a seznámení se s podklady významnými pro rozhodnutí. Dle § 46 správního řádu je řízení z moci úřední zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi doručením oznámení, přičemž oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Oznámení o zahájení řízení z moci úřední může být spojeno s jiným úkonem v řízení. Oznámení o zahájení řízení o povinnosti zaplatit regresní náhradu ze dne 21. 9. 2015 bylo žalobci doručeno týž den a obsahovalo předepsané náležitosti specifikované v § 46 odst. 1 věta poslední správního řádu, kterými jsou označení správního orgánu, tedy Okresní správy sociálního zabezpečení Břeclav, specifikace předmětu řízení, kterým je uhrazení regresní náhrady orgánu nemocenského pojištění z důvodu zaviněného protiprávního jednání žalobce (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č. j. 1 Afs 58/2009-541; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz) a dále specifikace oprávněné úřední osoby jejím jménem, příjmením, funkcí a podpisem (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2012, č. j. 1 As 55/2012 – 32). Oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední bylo spojeno s poučením v souladu s § 36 správního řádu o oprávnění navrhovat důkazy, vyjadřovat své stanovisko a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. K tomu byla žalobci určena lhůta 5 dnů od doručení. Dále byl poučen o povinnosti označit důkazy na podporu svých tvrzení dle § 52 správního řádu. Správní orgán prvého stupně přitom ve věci rozhodoval znovu poté, co bylo jeho předchozí rozhodnutí zrušeno rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Brno ze dne 27. 8. 2015, č. j. 47000/7698/14/47091/010/SL – 94/2014/RN23_II., v návaznosti na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2015, č. j. 35 Ad 66/2014 – 26. Zahájení řízení v této věci již tedy správní orgán prvého stupně žalobci oznámil původně dne 20. 8. 2014, které taktéž obsahovalo všechny zákonné náležitosti. Již v tomto oznámení žalobce poučil o jeho procesních právech (zejména právu vyjádřit své stanovisko, navrhovat důkazy a činit jiné návrhy), které žalobce také v řízení využil. S ohledem na popsaný vývoj správního řízení nepředstavuje oznámení o zahájení řízení ze dne 21. 9. 2015 informaci o nově zahájeném řízení, nýbrž fakticky toliko poučení o právech a povinnostech účastníka řízení, zejména o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí. Stanovil-li správní orgán žalobci pro tyto účely lhůtu pěti dnů, považuje ji soud za adekvátní dané procesní situaci, neboť veškeré zásadní podklady (zejména Znalecký posudek předložený žalobcem) již byly pořízeny v původním řízení, v němž bylo pouze pokračováno. Tímto postupem byl naplněn účel § 36 odst. 3 správního řádu, jak jej vyjádřil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. II. ÚS 329/04 (dostupný na http://nalus.usoud.cz): „Poskytnutí možnosti vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí je třeba přitom chápat jako možnost, která je dána účastníkovi správního řízení v jeho závěrečné fázi před vydáním rozhodnutí, poté, co jsou shromážděny podklady pro rozhodnutí. Smyslem citovaného ustanovení je totiž umožnit účastníkovi řízení, aby mohl uplatnit své výhrady, příp. učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci.“ S ohledem na výše uvedené žalobci nelze přisvědčit, že by neproběhlo náležité správní řízení. Řízení bylo žalobci řádně oznámeno, bylo mu umožněno uplatňovat procesní práva a seznámit se s podklady rozhodnutí. Hovoří-li žalobce o absenci výzvy k podání vysvětlení, tento institut není zákonem požadovaným krokem v předmětném správním řízení. Měl-li žalobce na mysli umožnění vyjádřit se k věci samé, pak o této možnosti byl poučen již v oznámení o zahájení řízení ze dne 20. 8. 2014 a této možnosti také využil. Další námitka žalobce směřovala k nutnosti pořízení znaleckých posudků, které by posoudily opodstatněnost nároku žalovan