2 Afs 85/2012 — Nejvyšší správní soud

62 Af 53/2015- 141 - text 18 pokračování 62 Af 53/2015 62 Af 53/2015-141 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: HP import, s.r.o. v likvidaci, se sídlem Revoluční 1003/3, Praha, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 21.11.2014, č.j. 39107-3/2014-900000-304.1, č.j. 39107-4/2014-900000-304.1, č.j. 39107-5/2014-900000-304.1, č.j. 39107-6/2014-900000-304.1, č.j. 39107-7/2014-900000-304.1, č.j. 39107-8/2014-900000-304.1, č.j. 39107-9/2014-900000-304.1, č.j. 39107-10/2014-900000-304.1, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutím žalovaného ze dne 21.11.2014, č.j. 39107-3/2014-900000-304.1, č.j. 39107-4/2014-900000-304.1, č.j. 39107-5/2014-900000-304.1, č.j. 39107-6/2014-900000-304.1, č.j. 39107-7/2014-900000-304.1, č.j. 39107-8/2014-900000-304.1, č.j. 39107-9/2014-900000-304.1, č.j. 39107-10/2014-900000-304.1, kterými žalovaný změnil následující rozhodnutí Celního úřadu pro Jihomoravský kraj (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 11.4.2014 tak, že - dodatečným platebním výměrem č.j. 8548-34/2014-530000-51 bylo žalobci doměřeno clo ve výši 7 148 Kč, uloženo antidumpingové clo ve výši 607 608 Kč a předepsáno penále ve výši 122 952 Kč, - dodatečným platebním výměrem č.j. 8548-35/2014-530000-51 bylo žalobci doměřeno clo ve výši 7 194 Kč, uloženo antidumpingové clo ve výši 611 530 Kč a předepsáno penále ve výši 123 745 Kč, - dodatečným platebním výměrem č.j. 8548-36/2014-530000-51 bylo žalobci doměřeno clo ve výši 23 184 Kč, uloženo antidumpingové clo ve výši 1 970 630 Kč a předepsáno penále ve výši 398 763 Kč, - dodatečným platebním výměrem č.j. 8548-37/2014-530000-51 bylo žalobci doměřeno clo ve výši 23 116 Kč, uloženo antidumpingové clo ve výši 1 964 818 Kč a předepsáno penále ve výši 397 587 Kč, - dodatečným platebním výměrem č.j. 8548-38/2014-530000-51 bylo žalobci doměřeno clo ve výši 14 433 Kč, uloženo antidumpingové clo ve výši 1 069 477 Kč a předepsáno penále ve výši 216 782 Kč, - dodatečným platebním výměrem č.j. 8548-39/2014-530000-51 bylo žalobci doměřeno clo ve výši 14 566 Kč, uloženo antidumpingové clo ve výši 1 079 320 Kč a předepsáno penále ve výši 218 778 Kč, - dodatečným platebním výměrem č.j. 8548-40/2014-530000-51 bylo žalobci doměřeno clo ve výši 15 039 Kč, uloženo antidumpingové clo ve výši 1 114 421 Kč a předepsáno penále ve výši 225 892 Kč, a - dodatečným platebním výměrem č.j. 8548-41/2014-530000-51 bylo žalobci doměřeno clo ve výši 13 687 Kč, uloženo antidumpingové clo ve výši 1 014 245 Kč a předepsáno penále ve výši 205 587 Kč. I. Podstata věci Dne 17.6.2013 byla u žalobce zahájena kontrola po propuštění zboží, jejímž předmětem bylo ověření údajů o sazebním zařazení, celní hodnotě a původu dovezeného zboží. Ze zprávy o kontrole po propuštění zboží ze dne 3.4.2014, č.j. 8548-32/2014-530000-51 (dále jen „zpráva o kontrole“), vyplývá, že žalobce v kolonkách 33 (zbožový kód) v jednotlivých celních prohlášeních uvedl nesprávný číselný kód TARIC 7326199000 s celní sazbou 2,7 % (žalobce deklaroval zboží jako „speciální výlisky z oceli“) namísto kódu TARIC 7318220098 (dle správních orgánů se jedná přesněji o ploché podložky z oceli s obchodním označením „Uls 7“) ve spojení s doplňkovým kódem TARIC A999, s celní sazbou 3,7 %, jež v době dovozu podléhal též antidumpingovému clu ve výši 85 %, resp. 74,1 % v případě dovozů, ohledně nichž bylo rozhodnuto platebními výměry č.j. 8548-38/2014-530000-51, 8548-39/2014-530000-51, 8548-40/2014-530000-51 a 8548-41/2014-530000-51, neboť na tyto dovozy se vztahuje prováděcí nařízení Rady (EU) č. 924/2012 ze dne 4.10.2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 91/2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky. Žalovaný rozhodnutí prvostupňového orgánu změnil pouze z důvodu formální přehlednosti doměřovaných částek, aniž by při jejich přezkumu shledal odvolací námitky žalobce důvodné. Závěry žalovaného nyní žalobce napadá podanou žalobou. II. Shrnutí žalobní argumentace Žalobce předně namítá, že zařazení zboží pod číslo 7318 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) je nesprávné. Pod pojem podložky ve smyslu čísla 7318 nepatří všechny výrobky, které podložky na první pohled připomínají; tuto skutečnost lze podle žalobce dovodit též ze závazných informací o sazebním zařazení zboží (dále jen „ZISZ“), které žalobce vyhledal a předložil. Podle žalobce mohou být i výrobky připomínající na první pohled podložky zařazeny pod číslo HS 7326. Prvostupňový orgán však žalobcem předložené ZISZ nezohlednil a naopak svoji argumentaci opřel o jiné ZISZ. Žalobce dále namítá, že správní orgány ve velké míře vycházely z Vysvětlivek k Harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží, zakotvenému Mezinárodní úmluvou o Harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolem o její změně (dále jen „ vysvětlivky k HS“), ovšem tento dokument není obecně závazným právním aktem a není na rozdíl od Vysvětlivek ke kombinované nomenklatuře (dále jen „vysvětlivky ke KN“) bez dalšího veřejně přístupným. Proto měly být provedeny jako důkaz. Žalobce namítá, že teprve dne 6.2.2014, kdy byl seznámen s předběžnými závěry kontroly, zjistil, že prvostupňový orgán bude přihlížet k jiným důkazům, než bylo zjevné v průběhu kontroly. Pokud jde o dokument „Běžná kolej (3. Část)“ vydaný Správou železniční dopravní cesty (dále jen „SŽDC“), z něhož správní orgány dovozují účel předmětného zboží, tak tento podklad žalobce neměl k dispozici a nadto se jedná o nezávaznou podnikovou normu. Žalobce uvádí, že tomuto subjektu zboží nedodával a že z předmětného dokumentu není možné dovozovat účel zboží ani jeho sazební zařazení, neboť využití předmětných výrobků u jednotlivých koncových zákazníků může být různé. Žalobce dále namítá, že k vyjádření k výsledku kontroly mu byla poskytnuta lhůta v celkové délce dvaceti dní, která je však nepřiměřená složitosti případu a délce kontroly, která trvala 235 dní. Dle názoru žalobce tak prvostupňový orgán nedostál požadavkům § 6 odst. 3 a § 88 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“). Žalobce dále namítá, že zpráva o kontrole mu byla zaslána v rozporu s § 88 odst. 5 daňového řádu. Žalobce byl předvolán k jednání za účelem projednání zprávy o kontrole, přičemž zástupce (likvidátor) žalobce požádal prvostupňový orgán o stanovení nového termínu jednání z důvodu neodkladných pracovních záležitostí vyplývajících z výkonu jeho advokátní praxe. Jako advokát vázaný povinností mlčenlivosti nemohl prokázat, jaký výkon advokátní praxe mu bránil v účasti na tomto jednání; taktéž nemohl zmocnit k účasti na jednání jinou osobu, neboť pouze on byl seznámen se všemi okolnostmi případu, mohl by tak porušit povinnost péče řádného hospodáře. Žalobce dále argumentuje tak, že toto předvolání je z materiálního hlediska rozhodnutím, proti němuž je možné podat odvolání, přičemž předvolání neobsahovalo v tomto směru příslušné poučení. Žalobce uvádí, že se proti němu prostřednictvím žádosti o změnu termínu jednání „odvolal“ a prvostupňový orgán toto odvolání svým stanoviskem jeho „odvolání“ zamítl, k čemuž však podle žalobce nebyl věcně příslušný. Stanovisko je tak podle žalobce nicotné. Žalobce zdůrazňuje, že byl k jednání předvolán s možností předvedení; účast na jednání tak nebyla pouze jeho právem. Žalobce dále namítá, že došlo k porušení jeho dobré víry, když mezi důkazy nebylo zařazeno stanovisko Celního ředitelství Brno ze dne 28.5.2010, č.j. 4882/2010-010100-22, a to s poukazem na jeho nezávaznost. Stejně tak došlo podle žalobce k porušení principu legitimního očekávání, neboť prvostupňový orgán zahájil kontrolu po propuštění zboží více než jeden rok poté, co žalobce začal předmětné zboží pod číslem HS 7326 v dobré víře dovážet. Správnost sazebního zařazení byla též žalobci opakovaně verbálně potvrzena zaměstnanci celního úřadu. Žalobce zastává názor, že v daném případě byly splněny všechny podmínky dle čl. 220 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12.10.1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „celní kodex“), neboť částka cla dlužného ze zákona nebyla zaúčtována následkem chyby ze strany celních orgánů, žalobce nebyl schopen tuto chybu přiměřeným způsobem zjistit, jednal v dobré víře a dodržel všechny povinnosti plynoucí z právních předpisů. Žalobce též poukazuje na to, že jeho námitky obsažené v odvolání nebyly řádně vypořádány, neboť žalovaný v některých částech odůvodnění svého rozhodnutí užívá totožný text jako v rozhodnutí v jiném p