4 As 249/2014 — Nejvyšší správní soud

31 Af 35/2017- 60 - text 9 31 Af 35/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci Žalobců a) IFER – Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., IČO 26391040 sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy b) ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852 sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem oba zastoupeni advokátem Mgr. Robertem Pšenko sídlem Kobližná 47/19, 602 00 Brno proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno za účasti osoby zúčastněných na řízení: Vojenské lesy a statky ČR, s.p., IČO 00000205 sídlem Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha 6 - Dejvice o žalobě proti rozhodnutím předsedy žalovaného ze dne 27. 2. 2017, č. j. ÚOHS-R0283/2016/VZ-07047/2017/322/KBe a č. j. ÚOHS-R0308/2016/VZ-07048/2017/322/KBe takto: I. Žaloba se zamítá. I. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Dne 21. 10. 2016 podali žalobci k žalovanému návrh na přezkoumání úkonů zadavatele – osoby zúčastněné na řízení – učiněných při zadávání části 1 „LHC Dolní Lomnice (divize Karlovy Vary)“ a části 2 „LHC Žárovice, LHC Slavkov a LHC Ketkovice (divize Plumlov)“ veřejné zakázky s názvem „Zhotovení LHP s platností 2018-2027“ (dále také „předmětná veřejná zakázka“). Žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 11. 2016, č. j. ÚOHS-S0668/2016/VZ-44735/2016/533/BKu (dále jen „prvostupňové rozhodnutí I“), zastavil správní řízení podle § 117a písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30. 9. 2016 (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), z důvodu, že žalobci nedoručili tento návrh žalovanému ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách. Proti prvostupňovému rozhodnutí I podali žalobci dne 16. 11. 2016 rozklad. V řízení o rozkladu rozhodl předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 27. 2. 2017, č. j. ÚOHS-R0283/2016/VZ-07047/2017/322/KBe (dále jen „napadené rozhodnutí I“) tak, že prvostupňové rozhodnutí I zrušil a správní řízení zastavil, a to dle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), z důvodu, že nastala skutečnost odůvodňující zastavení řízení. Touto skutečností předseda žalovaného shledal uzavření smlouvy na plnění předmětu části 1 a části 2 veřejné zakázky, jež dle předsedy žalovaného zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost žalovaného uložit zadavateli nápravné opatření, a návrh žalobců se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. 2. Dne 7. 11. 2016 podali žalobci k žalovanému druhý návrh na přezkoumání dalších úkonů zadavatele – osoby zúčastněné na řízení – učiněných při zadávání výše specifikované části 2 předmětné veřejné zakázky. Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 12. 2016, č. j. ÚOHS-S0702/2016/VZ-48991/2016/533/BKu (dále jen „prvostupňové rozhodnutí II“), zamítl návrh žalobců podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona o veřejných zakázkách z důvodu, že návrh nebyl podán oprávněnou osobou. Proti prvostupňovému rozhodnutí I podali žalobci dne 22. 12. 2016 rozklad. V řízení o rozkladu rozhodl předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 27. 2. 2017, č. j. ÚOHS-R0308/2016/VZ-07048/2017/322/KBe (dále jen „napadené rozhodnutí II“) tak, že prvostupňové rozhodnutí II zrušil a správní řízení zastavil, a to dle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu z důvodu, že nastala skutečnost odůvodňující zastavení řízení. Touto skutečností předseda žalovaného shledal uzavření smlouvy na plnění předmětu části 2 veřejné zakázky, jež dle předsedy žalovaného zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost žalovaného uložit zadavateli nápravné opatření, a návrh žalobců se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. II. Obsah žaloby 3. Žalobci se domáhají zrušení napadeného rozhodnutí I a napadeného rozhodnutí II (dále společně také jako „napadená rozhodnutí“). Považují za nesprávný názor předsedy žalovaného, že když zadavatel v průběhu řízení o rozkladu uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, nastala skutečnost odůvodňující zastavení řízení ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu. Žalobci již v návrzích na zahájení správního řízení i v námitkách zadavateli uvedli, že v důsledku porušení zákona zadavatelem jim vznikla újma v podobě vyloučení z účasti v zadávacím řízení, v podobě faktické nemožnosti realizace veřejné zakázky a v podobě zásadní finanční újmy. Je evidentní, že vznik zásadní finanční újmy způsobené porušením zákona zadavatelem žalobci v obou řízeních opakovaně tvrdili, a mají tedy oprávněný zájem na výkonu dohledu a meritorním přezkoumání úkonů zadavatele dle § 112 a násl. zákona o veřejných zakázkách. Napadená rozhodnutí jsou nezákonná pro nenaplnění podmínek uvedených v § 90 odst. 4 správního řádu, když jiné rozhodnutí o rozkladech žalobců by mohlo mít význam pro náhradu škody. Význam jiných rozhodnutí o rozkladech by jistě poskytl spolehlivý podklad pro náhradu majetkové újmy a její následné uplatňování dle § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník), proto je z pohledu významu pro náhradu škody ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nerozhodné, zda zadavatel v průběhu řízení o rozkladu uzavřel či neuzavřel smlouvu s vybraným uchazečem III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Uvádí, že z dikce § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu plyne, že předseda žalovaného nemohl postupovat jiným způsobem, než správní řízení zastavit, a to bez možnosti správního uvážení. Žalovaný nebyl oprávněn vydat de facto deklaratorní rozhodnutí o tom, zda došlo ke kvalifikovanému porušení povinností zadavatele. V případě uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným uchazečem již není dán žádný prostor pro vedení řízení před žalovaným o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele s výjimkou případů uvedených v § 114 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách. Meritorní přezkum úkonů zadavatele v rámci řízení o uložení nápravného opatření je popřen uzavřením smlouvy mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, nikoliv vydáním napadených rozhodnutí a zastavením řízení pro bezpředmětnost. Žalovaný nemůže návrhům žalobců vyhovět, jelikož po uzavření smlouvy se nelze domoci nápravy, o kterou bylo prostřednictvím návrhů usilováno. Již nelze přezkoumat prvostupňová rozhodnutí z pohledu správnosti postupu zadavatele, neboť již není materie, která by mohla být přezkoumávána. Nejprve musí existovat trvající zadávací řízení veřejné zakázky, ve kterém může zadavatel provádět úkony, aby tyto úkony bylo možno přezkoumat a případně uložit opatření k nápravě ve smyslu ustanovení § 118 zákona o veřejných zakázkách; tato podmínka však v šetřené věci nebyla splněna, neboť zadávací řízení bylo ukončeno právem předpokládaným způsobem, tj. uzavřením smlouvy. 5. Žalovaný dále zdůrazňuje, že po uzavření smlouvy dochází k meritornímu přezkumu v rámci správního řízení o deliktu, přičemž k možnosti sankcionovat zadavatele za spáchání správního deliktu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 4 As 249/2014-43 (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). V rámci řízení vedeného před žalovaným žalobci žádnou škodu netvrdili ani neprokázali. Teoreticky mohla být žalobcům způsobena škoda zadavatelem v důsledku jeho nezákonného postupu, v takovém případě by se však jednalo o civilní odpovědnostní vztah mezi zadavatelem a žalobci; k rozhodování o nárocích z takového vztahu jsou příslušné civilní soudy, nikoli žalovaný. Případné rozhodnutí žalovaného ve věci těchto správních řízení, jimiž by byla konstatována nezákonnost postupu zadavatele, by nutně muselo být toliko deklaratorní a svůj „význam“ by tak mělo pouze v rámci jisté formy usnadnění tvrzení při nesení důkazního břemene žalobců před civilními soudy. Zrušení úkonu (rozhodnutí) zadavatele není nezbytným předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené porušením povinností zadavatele při zadávání veřejné zakázky. IV. Replika 6. Žalobci v podané replice uvádí, že kromě uložení nápravného opatření požadovali rovněž nařízení předběžného opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu a dále rozhodnutí o tom, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele proti vyloučení uchazeče a proti výběru nejvhodnější nabídky nepostupoval podle § 111 zákona o veřejných zakázkách. Takové rozhodnutí by mělo vliv na případné uplatňování škody žalobci po osobě na tomto řízení zúčastněné v civilním řízení, proto se v tomto případě nemohlo jednat o návrhy bezpředmětné, natož pak zjevně bezpředmětné. Žalovaný měl povinnost ve smyslu § 4 odst. 4 správního řádu