6 Ads 22/2006 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 15/2016- 66 - text pokračování 14 33 Ad 15/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci žalobce: Ing. L. D., nar. ……., bytem ………………, zastoupeného Mgr. Hanou Dejmkovou, advokátkou, se sídlem Masarykova 413/34, Brno, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 3. 2016, č.j. X ve věci starobního důchodu, t a k t o : I. Rozhodnutí žalované ze dne 1. 3. 2016, č.j. X se v části první věty výroku, jíž bylo „zcela změněno“ rozhodnutí žalované č. II ze dne 13. 10. 2015, č.j. 1-2R-13.10.2015-424/540 614 0542 tak, že „účastníku řízení se podle ustanovení § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů přiznává od 1. 9. 2015 starobní důchod ve výši 12 310 Kč“, a v části třetí věty výroku „Celkem účastníku řízení od 1. 9. 2015 náleží 15 181 Kč, z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu v r a c í žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná j e p o v i n n a uhradit na náhradě nákladů řízení žalobci částku 6 292 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Hany Dejmkové, advokátky, se sídlem Masarykova 413/34, Brno. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Žalobce napadl žalobou rozhodnutí žalované ze dne 1. 3. 2016 (vypravenému dne 3. 3. 2016), č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná změnila své prvostupňové rozhodnutí č. II č.j. 1-2R-13.10.2015 - 424/540 614 0542 ze dne 13. 10. 2015 (dále též „prvostupňové rozhodnutí‘). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná přiznala účastníku řízení od 14. 9. 2015 starobní důchod ve výši 11 978 Kč podle ustanovení § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše vypláceného vdoveckého důchodu podle ustanovení § 59 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) od 1. 9. 2015 činí 2 871 Kč a celkově tak účastníku řízení náleží 14 849 Kč. Napadeným rozhodnutím bylo žalovanou rozhodnuto tak, že prvostupňové rozhodnutí se „zcela mění tak“, že účastníku řízení se podle ustanovení § 31 ZDP přiznává od 1. 9. 2015 starobní důchod ve výši 12 310 Kč. Dále žalobci přiznala od 1. 9. 2015 vyplácený vdovecký důchod podle ustanovení § 59 ZDP ve výši 2871 Kč. Celkem podle napadeného rozhodnutí náleží žalobci ode dne 1. 9. 2015 náleží 15 181 Kč. II. Napadené rozhodnutí V námitkách podaných proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce uvedl, že při výpočtu důchodu nebyla zhodnocena doba pojištění a vyměřovací základ získaný u zaměstnavatele M. spol. s r.o. v době od 1. 1. 2007 do 30. 9. 2007, přičemž k uvedené době účastník řízení dokládá pracovní smlouvou uzavřenou se jmenovanou společností dne 15. 8. 2005 či mzdový výměr vyhotovený dne 15. 8. 2005 a soupis dob pojištění vystavený Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra ČR. Výše hrubé mzdy činila podle mzdového výměru 15 000 Kč měsíčně. Současně k tomu účastník řízení dokládá výplatní lístky za období od ledna 2007 do srpna 2007. Na Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále jen „MSSZ Brno“) bylo žalobci sděleno, že společnost M. spol. s r.o. za období od 1. 1. 2007 do 30. 9. 2007 nepředložila evidenční list důchodového pojištění. Na základě této skutečnosti žalobce požádal MSSZ Brno o provedení rekonstrukce evidenčního listu důchodového pojištění za uvedené období při použití výše jmenovaných důkazů. Dále žalobce uvedl, že pro stanovení procentní výměry starobního důchodu měla být též zahrnuta do výpočtového základu a osobního vyměřovacího základu hrubá mzda ve výši 176 000 Kč, která byla účastníku řízení vyplacena za období od 1. 1. 2015 do 31. 8. 2015 u společnosti A. s.r.o., jak vyplývá z evidenčního listu důchodového pojištění, který byl přiložen k námitkám účastníka řízení a měl by být též založen v evidencích žalované. Z výše uvedených důvodů žádá účastník řízení o změnu napadeného rozhodnutí a zvýšení starobního důchodu při zohlednění výše namítaných dob pojištění a vyměřovacích základů. V doplnění svých námitek ze dne 9. 12. 2015 účastník řízení uvádí, že již obdržel evidenční list důchodového pojištění za období od 1. 1. 2007 do 31. 8. 2007, který byl rekonstruován MSSZ Brno, který přikládá jako přílohu. Žalobce nesouhlasil se závěrem MSSZ Brno, podle nějž je nesporné, že výdělečná činnost trvala, nicméně nejsou prokázány skutečnosti rozhodné pro posouzení, zda je uvedená doba dobou pojištění. Účastník řízení odkazuje na předložené důkazy, a to pracovní smlouvu uzavřenou se jmenovanou společností dne 15. 8. 2005, mzdový výměr vyhotovený dne 15. 8. 2005 a soupis dob pojištění vystavený Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra ČR, kde je doba jeho pojištění u společnosti M. s.r.o. evidována do 31. 10. 2007. Jako pojištěnec z titulu pracovního poměru byl odhlášen ke dni 31. 10. 2007. V období od 1. 9. 2007 do 30. 9. 2007 není evidována žádná jeho dočasná pracovní neschopnost, a tudíž mu byla rovněž vyplacena mzda podle odkazovaného pracovního výměru. Pro případný další důkaz navrhl doplnění dokazování o výpověď svědka JUDr. V. B., bývalého jednatele a společníka společnosti M. s.r.o. Na základě námitek žalobce žalovaná v řízení o nich přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu včetně rozsahu uplatněných námitek, dále veškeré doby pojištění a vyměřovací základy účastníka řízení dle svých evidencí včetně doplněných evidenčních listů důchodového pojištění a dospěla k závěru, že námitky jsou zčásti důvodné. Předně pro nový výpočet výše starobního důchodu byla dodatečně zhodnocena doba zaměstnání u zaměstnavatele M. spol. s r.o. v době od 1. 1. 2007 do 31. 8. 2007 v souladu s obsahem nově zhodnoceného evidenčního listu důchodového pojištění ze dne 2. 12. 2015. Ohledně sporné doby od 1. 9. 2007 do 30. 9. 2007 žalovaná uvedla, že podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění a) osob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 5 odst. 4, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, b) osob uvedených v § 6, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného. Poukázala dále na znění ustanovení § 11 odst. 2 ZDP. K hodnocení sporné doby pojištění žalovaná obecně zdůraznila, že základním důkazem v řízení o důchodových dávkách je důkaz listinný. Dle ustanovení § 35a násl. zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) jsou právnické a fyzické osoby, k nimž jsou fyzické osoby ve vztahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění (mimo jiné tedy i zaměstnavatelé) povinny vést záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na důchodové dávky, jejich výši a výplatu, tzn. i záznamy o dobách účasti se na důchodovém pojištění, a jsou také povinny tyto záznamy předkládat příslušným orgánům sociálního zabezpečení. Z výše uvedeného vyplývá, že při hodnocení doby pojištění nelze u dob po roce 1995 vycházet pouze z důkazů, jimiž by bylo prokázáno trvání pracovního poměru, avšak příslušná zákonná ustanovení kladou za primární posoudit uvedenou dobu za dobu účasti na pojištění, tj. dobu dosažení příjmů započitatelných do vyměřovacího základu. Vzhledem k absenci (nutno dodat, že účastníkem řízení nezaviněné) jakýchkoliv dokladů o získaném vyměřovacím základu za měsíc září 2007 tak nebylo možné uvedený měsíc jako dobu pojištění zhodnotit. K navrženému důkazu svědeckou výpovědí žalovaná uvedla, že uznání doby zaměstnání jako doby pojištění na základě čestných prohlášení je problematičtější, jedná-li se o dobu výdělečné činnosti právě po roce 1995, neboť podle zákonného výkladu se obsah prohlášení svědků posuzuje též ve vztahu k aplikací výše citovaného ust. § 11 odst. 2 věty první ZDP, podle které se za dobu pojištění nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění ani nepobíraly dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem. III. Žaloba V žalobě žalobce uvedl následující žalobní body. Předně konstatoval, že napadeným rozhodnutím žalovaná nerozhodla o celém předmětu řízení, neboť ve výroku sice uvedla, že prvostupňové rozhodnutí í „zcela mění‘, nicméně je jednoznačné, že ke změně prvostupňového rozhodnutí došlo toliko zčásti, když v odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatovat, že pro nový výpočet výše mého starobního důchodu byla dodatečně zhodnocena doba zaměstnání u obchodní společností M. s. r. o. v době ode dne 1. 1. 2007 do dne 31. 8. 2007, ačkoliv žalobcovy námitky se týkaly rovněž doby ode dne od 1. 9. 2007 do dne 30. 9. 2007 a doby ode dne 1. 1. 2015 do dne 31. 8. 2015, k nimž se však žalovaná ve výroku napadeného rozhodnutí nijak nevyjádřila a toliko z o