2 As 43/2016 — Nejvyšší správní soud

29 A 144/2016- 332 - text  11 29 A 144/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobce: Z. U. proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín za účasti osob zúčastněných na řízení: a) M. S. b) AZ BETON s. r. o., IČO 26960851 sídlem x, x o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2016, č. j. KUZL-40540/2016, sp. zn. KUSP-26299/2016 ÚP-Do, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 10. 6. 2016, č. j. KUZL-40540/2016, sp. zn. KUSP-26299/2016 ÚP-Do, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 879 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osobě zúčastněné na řízení a) a b) se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí žalovaného, kterým podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobce a potvrdil správnost rozhodnutí Obecního úřadu Bílovice, odboru výstavby a územního plánování (dále též „stavební úřad“), ze dne 9. 2. 2016, č. j. 50/2014/Ho_R, jímž podle § 129 a § 111 až 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v rozhodném znění (dále jen „stavební zákon“), ve spojení s § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, v rozhodném znění (dále jen „stavební vyhláška“), rozhodl o dodatečném povolení stavby „Stavební úpravy a přístavba výrobní haly „D“, na pozemcích parc. č. st. x, parc. č. x, x, x, x, x, x, x, x, vše v k. ú. x, nově samostatná stavba dle geometrického plánu č. 625-64/2015 na pozemcích parc. č. st. x, x, x, x, v k. ú. x, v areálu č. p. x (dále jen „předmětná stavba“). Stavební úřad předmětné rozhodnutí vydal na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení b), společnosti AZ BETON s. r. o., o dodatečné povolení stavby, podané v rámci řízení o odstranění předmětné stavby ve smyslu § 129 odst. 1 stavebního zákona. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 ve spojení s odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhuje krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil. 3. Žalobce předně namítá, že tvrzení žalovaného, že přístup k předmětné stavbě je možný přes komunikaci na pozemku parc. č. x v k. ú. x, přes pozemek parc. č. x v k. ú. x a dále přes průjezdnou halu „A“ a pozemek p. č. x v k. ú. x, kterým žalovaný reagoval na námitku žalobce v předchozím řízení, že dodatečné povolení předmětné stavby nemohlo být vydáno, neboť u stavby není splněna podmínka přístupu k dopravní infrastruktuře dle § 18c stavební vyhlášky, neodpovídá skutečnosti. Žalobci není známo, jak k uvedené skutečnosti žalovaný přišel, neboť ve výrokové části rozhodnutí stavebního úřadu je uvedeno, že „dopravně je objekt napojen přes stávající vnitroareálové komunikace sjezdem na komunikaci obce.“ Výrok o průjezdu přes výrobní halu „A“ není v rozhodnutí stavebního úřadu uváděn. 4. Žalobce dále rozporuje tvrzení žalovaného, že komunikace za pozemky parc. č. x a x v k. ú. x, neslouží pro napojení stávajícího areálu společnosti AZ BETON s. r. o. Navíc stavba této komunikace proběhla bez stavebního povolení a na pozemcích ve vlastnictví třetích osob. Zároveň i pozemní komunikace na pozemku parc č. x v k. ú. x v úseku před napojením na komunikaci na pozemku parc. č. x byla postavena bez povolení, neboť k této stavbě nebyla dohledána stavební dokumentace, přičemž však ještě na snímcích územního plánu obce z roku 1993 se komunikace v tomto úseku nenachází. Musela proto být postavena až po roce 1993, přičemž obecní úřad vykonává svou činnost od roku 1992, stavební dokumentaci by proto měl mít k dispozici. 5. Žalobce dále uvádí, že předmětná stavba nemohla být dodatečně povolena, neboť je v rozporu s územním plánem obce x. Stejný názor vyjádřil dle žalobce také Veřejný ochránce práv, na jehož stanovisko ze dne 22. 11. 2013, sp. zn. 6117/2011/VOP/JBE, sp. zn. 5851/2011/VOP/JBE (dále jen „stanovisko veřejného ochránce práv“), žalobce odkazuje. 6. Žalobce v neposlední řadě zpochybňuje způsob, jakým se, žalovaný vypořádal s námitkou, že v řízení před stavebním úřadem nebylo zkoumáno množství přepravovaného materiálu, resp. jeho navýšení, k němuž by mělo dojít v souvislosti s provedením předmětné stavby. Žalovaný měl v napadeném rozhodnutí uvést, že stavebník doložil výrobní kapacity v rámci projektu stavby. Dle žalobce toto tvrzení nemá oporu ve spisovém materiálu. Stavebník tyto hodnoty pouze uvedl a ničím nedoložil. Dále dle žalobce tvrzení žalovaného, že hodnoty stávající výroby byly zjišťovány a prověřovány v minulých letech, neodpovídá skutečnosti, neboť tomu tak nikdy nebylo. Dle žalobce také není zřejmé, jak stavební úřad zajistí kontrolu skutečných hodnot výroby ve zkušebním provozu, a případně kdo bude tyto hodnoty kontrolovat v dalším období. Dle žalobce společnost AZ BETON s. r. o. překračuje uvedené hodnoty již nyní, a to i přesto, že je má dodržovat. Stejně tak se žalovaný dostatečně nevypořádal s námitkou žalobce, že obec x není stavebníkem ani vlastníkem komunikace za pozemky parc. č. x a parc. č. x v k. ú. x. Žalovaný se pak dostatečně nevypořádal ani s námitkou žalobce, že stanovisko obecního úřadu x ze dne 21. 11. 2014, č. j. 566/2014, je v rozporu se zákonem, neboť obecní úřad x je příslušným silničním správním úřadem pro vydání závazného stanoviska k dané stavbě, a to zejména s celkovým posouzením vhodnosti komunikace pro obsluhu výrobního areálu nákladními auty. Dle žalobce se sice předmětná stavba nachází v uzavřeném areálu, ale přístup ke stavbě vede přes komunikace v obci. III. Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení k žalobě 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrvává na argumentaci předestřené v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nadto ve vztahu k námitce žalobce, v níž zpochybňuje tvrzení žalovaného, že přístup k předmětné stavbě je možný přes komunikaci na pozemku parc. č. x v k. ú. x, přes pozemek parc. č. x v k. ú. x, a dále přes průjezdnou halu „A“ a pozemek p. č. x v k. ú. x, žalovaný uvádí, že možnost průjezdu halou „A“ vyplývá z projektové dokumentace předmětné stavby. Stejně tak nesouhlasí s námitkou ohledně nesouladu předmětné stavby s územním plánem obce x. Napadené rozhodnutí i rozhodnutí stavebního úřadu proto žalovaný považuje za řádně odůvodněné, vypořádávající se se všemi námitkami žalobce i jiných účastníků předcházejících řízení, a proto by krajský soud měl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. 8. Osoba zúčastněná na řízení a) ve svém vyjádření uvádí, že na problém s dopravní obslužností upozorňovala orgány obce x již v roce 2004, k žádné změně však zatím nedošlo. 9. Osoba zúčastněná na řízení b) ve vyjádření k žalobě namítá, že není k dispozici žádný relevantní doklad toho, že v minulosti došlo či nyní dochází ke zhoršení životního prostředí, nebo k omezení pohody bydlení v lokalitě předmětné stavby. Výroba v nové hale má stejný charakter, jako výroba v dosavadních prostorách, dochází pouze k obměně sortimentu stávající výroby. Správní orgány se dle této jejího názoru podrobně a opakovaně zabývaly nejen dopady stavby haly „D“ a výroby v ní na životní prostředí, ale v této souvislosti byla vedena i další správní řízení, v nichž postupně odstranila zjištěné nedostatky v užívání areálových ploch a provozu na nich. Dle osoby zúčastněné na řízení b) nebyly v předchozích řízeních shledány zjevné vady či nedostatky předmětné stavby z hlediska ochrany životního prostředí. V souvislosti s žalobcem namítaným nedostatečným zkoumáním kapacit výrobního provozu v souvislosti s dodatečným povolením předmětné stavby se osoba zúčastněná na řízení b) ztotožňuje s názorem žalovaného, že dodržování těchto kapacit výroby bude možno zkoumat až ve zkušebním provozu, a až na jeho základě je možno vydat kolaudační souhlas, jímž bude umožněno trvale užívat předmětnou stavbu. Dále uvádí, že žalobce po celou dobu od zahájení řízení o dodatečném povolení stavby rozporuje každý posudek či stanovisko správních orgánů a všechna rozhodnutí těmito orgány vydaná. V neposlední řadě osoba zúčastněná na řízení b) rozporuje způsob, jakým se žalobce snaží doložit překračování limitu výroby, když dnes zrekonstruovaná místní komunikace, nacházející se ve vlastnictví obce x, je jediným příjezdem do areálu společnosti AZ BETON s. r. o. a bylo tomu tak i v době fungování JZD s přidruženou výrobou. Správními orgány přitom není možnost příjezdu v souvislosti s provozem nové haly „D“ jakkoliv zpochybněna či omezována. IV. Replika žalobce 10. Žalobce v replice k t