§ 57 ZP – Společná ustanovení o rozvázání pracovního poměru
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 57 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf stanovuje časové lhůty, ve kterých může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď pro zvlášť hrubé porušení jiné povinnosti, než je povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.
§ 57 Společná ustanovení o rozvázání pracovního poměru
(1) Pro porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)] může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl.
(2) Stane-li se v průběhu 1 měsíce podle odstavce 1 jednání zaměstnance, v němž lze spatřovat porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď ještě do 1 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření.
Paragraf stanovuje časové lhůty, ve kterých může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď pro zvlášť hrubé porušení jiné povinnosti, než je povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel má na podání výpovědi pro zvlášť hrubé porušení jiné povinnosti (např. porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce) subjektivní lhůtu 1 měsíce od okamžiku, kdy se o porušení dozvěděl.
Současně platí objektivní lhůta 1 roku od vzniku důvodu k výpovědi, po jejímž uplynutí již výpověď nelze dát, i kdyby se o ní zaměstnavatel dozvěděl později.
Pokud se porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce stane předmětem šetření jiného orgánu, měsíční lhůta pro podání výpovědi se prodlužuje a začíná běžet znovu od okamžiku, kdy se zaměstnavatel dozví výsledek tohoto šetření.
Na co si dát pozor
Lhůty pro podání výpovědi jsou prekluzivní, což znamená, že po jejich uplynutí již zaměstnavatel nemůže z daného důvodu výpověď dát.
Je důležité rozlišovat mezi "jinou povinností" a "povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci", pro které platí jiné lhůty (viz § 58).
Prodloužení lhůty podle odstavce 2 se týká pouze porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, které je předmětem šetření jiného orgánu.