7 As 83/2015 — Nejvyšší správní soud

62 A 152/2018- 102 - text 8 pokračování 62 A 152/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D. v právní věci žalobce: Obec Roštění sídlem Roštění 144, Kostelec u Holešova zastoupen Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou sídlem Olomoucká 36, Mohelnice proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín za účasti: Svazek obcí pro hospodaření s odpady – Bystřice pod Hostýnem sídlem Cihelna 1600, Bystřice pod Hostýnem zastoupen JUDr. Jakubem Dohnalem, Ph.D., advokátem sídlem Plzeňská 3350/18, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5.9.2018, č.j. KUZL/28968/2018, sp. zn. KUSP/28968/2018/PŽÚ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného, odboru právního a krajského živnostenského úřadu, ze dne 5.9.2018, č.j. KUZL/28968/2018, sp. zn. KUSP/28968/2018/PŽÚ, kterým žalovaný podle § 141 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítl návrh žalobce na úhradu vypořádacího podílu ve výši 672 833 Kč, kterou žalobce požadoval vůči Svazku obcí pro hospodaření s odpady – Bystřice pod Hostýnem, v souvislosti s vystoupením z tohoto svazku. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že na úhradu vypořádacího podílu má zákonný nárok. Žalobce odkazuje na příslušná ustanovení stanov svazku obcí, dále pak na § 50 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“), a § 38 odst. 1 a 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“). Podle žalobce jsou stanovy v části vyloučení nároku na vypořádací podíl absolutně neplatné, neboť zakládají nerovnost členů svazku obcí, což odporuje znění stanov samotných, dále je tím porušena obecná právní zásada, podle které se nelze vzdát svých práv předem, dále je tak založen rozpor se zákonem o obcích, který přikazuje, že metoda výplaty vypořádacího podílu musí být dána jako obligatorní součást stanov a není připuštěno, aby vypořádací podíl nebyl vůbec vyplácen; konečně uvedené představuje také rozpor se zákonem č. 250/2000 Sb., z něhož plyne, že svazek jako takový žádný vlastní majetek nemá. 3. Podle žalobce svazek obcí hospodaří s majetkem obcí, které mu ho dočasně svěřily, a odchází-li obec ze svazku, odchází se svým majetkem, který jí nelze zadržovat. Vypořádací podíl může být upraven toliko co do způsobu výpočtu jeho výše; i obchodní podíl svazku v dále založené společnosti s ručením omezeným je ocenitelnou hodnotou a vystupující obec má na poměrnou část dané hodnoty právo. Zákonný pojem „vložení majetku“ není totožný se situací v obchodní společnosti; u svazku obcí jsou pouze vymezena pravidla pro správu majetku obcí, který je poskytnut svazku pro naplňování účelu založení a předmětu činnosti svazku. Kromě majetku vloženého členskými obcemi hospodaří svazek také s majetkem získaným vlastní činností; svazek tak může mít i vlastní příjmy z činnosti, což se týká také případu skládky v nyní projednávané věci. S majetkem svazek nakládá pouze jako správce cizího majetku. Podle žalobce dotčené ujednání ve stanovách, znamenající povinné vzdání se majetku, odporuje také dobrým mravům. Obdobná situace by nastala tehdy, kdy by se jeden z manželů předem vzdal nároku na vypořádací podíl ze společného jmění manželů pro případ rozvodu manželství; jednalo by se o neplatné prohlášení. Nelze pominout ani kompenzační úlohu vypořádacího podílu; je nepřípustné, aby subjekt, který se svým majetkem podílel na právnické osobě, odešel bez jakékoliv kompenzace pouze proto, že již nechce být součástí dotčené právnické osoby, je-li jednostranné vystoupení možné. Žalobce také odkazuje na ochranu vlastnického práva dle Listiny základních práv a svobod, a skutečnost, že právo na vypořádací podíl je základním majetkovým právem člena svazku. 4. Svoji argumentaci žalobce rozvedl v podané replice. 5. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 6. Žalovaný nesouhlasí se žalobou, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. 7. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. Žalovaný navrhl, aby zdejší soud žalobu zamítl. III. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení 8. Podle osoby zúčastněné na řízení žalobce nárok na vypořádací podíl nemá. Odlišná úprava práva na vypořádací podíl v různých případech ukončení členství nezakládá sama o sobě jakoukoliv nerovnost. Nelze souhlasit ani s porušením zásady, podle které se nelze vzdát svých práv předem, ani s rozporem se zákonem o obcích, k čemuž osoba zúčastněná na řízení dále dodává, že u svazků vzniklých před účinností zákona o obcích postačuje soulad stanov s předchozím zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích, účinným v době přijetí stanov, a ani z něj, ve spojení se zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, neplyne právo na vypořádací podíl nebo vrácení členského vkladu. K namítanému rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb. uvádí, že členské vklady byly výhradně peněžité, svazek obcí s nimi mohl naložit v rámci předmětu své činnosti a pravidel jednání s péčí řádného hospodáře jakkoliv, tedy je mohl i spotřebovat. Dále nesouhlasí ani s porušením dobrých mravů a zdůrazňuje, že v daném případě byla ve stanovách mj. naplněna zásada autonomie vůle. IV. Posouzení věci 9. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 10. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Napadeným rozhodnutím žalovaný podle § 141 odst. 7 správního řádu zamítl návrh žalobce na úhradu vypořádacího podílu ve výši 672 833 Kč uplatněný vůči Svazku obcí pro hospodaření s odpady – Bystřice pod Hostýnem, z něhož žalobce vystoupil. 12. Mezi stranami není sporné, že Svazek obcí pro hospodaření s odpady – Bystřice pod Hostýnem byl založen zakladatelskou smlouvou ze dne 3.6.1993, kdy současně byly přijaty stanovy, přičemž podle zakladatelské smlouvy je předmětem činnosti svazku vytvoření svozové oblasti pro svoz domovního odpadu a založení a vybudování skládky domovního odpadu pro tuto svozovou oblast; uvedený předmět činnosti je dále v čl. II stanov rozveden tak, že zahrnuje i provádění dalších činností souvisejících se sběrem, výkupem, dopravou a likvidací odpadů. Sporné není ani to, že usnesením ze dne 29.6.2015 zastupitelstvo žalobce rozhodlo o vystoupení žalobce ze svazku obcí a dne 29.6.2015 žalobce svazku obcí oznámil své vystoupení a požádal o vyčíslení a uhrazení vypořádacího podílu. 13. Sporné v projednávané věci je, zda měl žalobce v souvislosti s vystoupením ze svazku obcí nárok na vypořádací podíl, za situace, kdy stanovy v článku VIII. odst. 2 poslední věty stanoví, že vystupující člen nemá nárok na vrácení členského příspěvku ani na vypořádací podíl z majetku svazku a nese závazky z jeho předešlého členství, které vznikly ke dni vystoupení. 14. Podle § 50 odst. 2 písm. h) zákona o obcích jsou přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jeho stanovy, v nichž musí být uvedeny podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu. 15. Obdobnou úpravu obsahoval již zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (dále jen „zákon č. 367/1990 Sb.“), účinný v době založení svazku obcí, který v § 20a odst. 1 stanovil, že obce mohou vytvářet dobrovolné svazky obcí a že postavení svazků, jejich vznik a zánik upravuje zvláštní zákon. § 20a odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb. k tomu odkazoval na § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, upravující zájmová sdružení právnických osob. § 20h odst. 1 věty první zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, poté stanovil, že stanovy sdružení určí název, sídlo a předmět činnosti sdružení, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, orgány sdružení a vymezení jejich působnosti, způsob zrušení sdružení a naložení s jeho likvidačním zůstatkem. 16. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. svazek obcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí jeho členské obce podle stanov svazku obcí, a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností. 17. Podle § 38 odst. 2 zákona