1 Afs 1/2012 — Nejvyšší správní soud

62 Af 94/2018- 60 - text - 6 - pokračování 62Af 94/2018 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: N. E. bytem H. n. 166/10, Z. zastoupen JUDr. Janem Juračkou, advokátem sídlem Tovární 881/7, Znojmo proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č.j. 53082-2/2018-900000-311 ze dne 2.10.2018 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného č.j. 53082-2/2018-900000-311 ze dne 2.10.2018, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Jihomoravský kraj č.j. 88835-6/2018-530000-12 ze dne 22.8.2018, podle něhož žalobce jako poplatník ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění účinném do 28.2.2018 (dále jen „zákon o evidenci tržeb“), dne 25.1.2018 v 16:12 hod. v místě provozovny s identifikačním číslem x na adrese K. 387/4, Z., v rozporu s § 18 odst. 1 písm. a) zákona o evidenci tržeb nezaslal datovou zprávou údaje o evidované tržbě na základě kontrolního nákupu provedeného úředními osobami celního úřadu, čímž se dopustil přestupku podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona o evidenci tržeb. Žalobce současně uvedeným jednáním v rozporu s § 18 odst. 1 písm. b) zákona o evidenci tržeb při uskutečnění evidované tržby nevystavil účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plynula, čímž se dopustil přestupku podle § 29 odst. 1 písm. b) zákona o evidenci tržeb. Za spáchání uvedených přestupků byl žalobci v souladu s § 41 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), v souvislosti s § 29 odst. 2 zákona o evidenci tržeb uložen úhrnný trest pokuty ve výši 17 000 Kč. Současně byla žalobci prvostupňovým rozhodnutím uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. II. Shrnutí žaloby 2. Žalobce v podané žalobě namítá, že svým jednáním nenaplnil skutkovou podstatu přestupku, resp. jeho materiální stránku, neboť jednání spočívalo v ojedinělém výjimečném porušení povinností podle zákona o evidenci tržeb, týkalo se drobného prodeje zboží s prodejní cenou 125 Kč a bylo důsledkem opomenutí zaměstnance žalobce zapříčiněného nedostatkem času. 3. Dále žalobce v žalobě brojí proti uložené sankci, která je dle jeho názoru příliš přísná, nepřiměřená a s ohledem na skutečnost, že žalobce je drobným podnikatelem, i likvidační. Žalovaný, resp. prvostupňový správní orgán se tak měl spokojit s pouhým projednáním věci se žalobcem, případně se stanovením symbolické pokuty, která by dosahovala maximálně desetinásobku ceny prodaného jídla. 4. Ze shora uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby zdejší soud napadené i jemu předcházející rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 5. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žalobce uplatnil v žalobě obdobné námitky jako v odvolání. Podle žalovaného proběhlo řízení i právní posouzení věci v souladu s právními předpisy; uložená sankce byla podrobně odůvodněna. 6. Žalovaný tedy se žalobou nesouhlasí a navrhuje ji jako nedůvodnou zamítnout. I žalovaný na svém procesním postoji setrval během celého řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci 7. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní /dále jen „s.ř.s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 8. Zdejší soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Podle § 18 odst. 1 písm. zákona o evidenci tržeb je poplatník povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby a) zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a b) vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. 10. Podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona o evidenci tržeb se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že jako osoba, která eviduje tržby, poruší povinnost zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně. 11. Podle § 29 odst. 1 písm. b) o evidenci tržeb se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že jako osoba, která eviduje tržby, poruší povinnost vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. 12. Podle § 29 odst. 2 zákona o evidenci tržeb za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) tohoto ustanovení. 13. Podle § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. 14. Žalobci je v posuzované věci kladeno za vinu spáchání přestupku podle § 29 odst. 1 písm. a) a b) zákona o evidenci tržeb. Spornou není otázka, zda žalobce naplnil formální stránku přestupku, nýbrž otázka naplnění stránky materiální, tj. míry společenské škodlivosti protiprávního jednání žalobce – nezaslání datovou zprávou údajů o evidované tržbě a nevystavení účtenky za kontrolní nákup v hodnotě 125 Kč (2x Döner kebab a 1x točená limonáda). 15. Žalovaný k této námitce v odůvodnění napadeného rozhodnutí přiléhavě odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu č.j. 9 As 34/2012-28 ze dne 9.8.2012 a č.j. 5 As 104/2008-45 ze dne 14.12.2009, podle nichž jsou-li naplněny formální znaky přestupku, lze předpokládat naplnění určité míry společenské škodlivosti (tedy naplnění znaku materiální stránky), ledaže by byly zjištěny okolnosti neběžné a zároveň významné, jež by materiální znak přestupku vylučovaly. Takové okolnosti však ze skutkových zjištění v dané věci neplynou. Žalobci přitom nelze přisvědčit v tom, že výše nezaevidované tržby může být důvodem pro vyslovení závěru o absenci naplnění materiální stránky přestupku. Vzhledem k tomu, že ke zjištění spáchání přestupku podle § 29 odst. 1 písm. a), příp. b) zákona o evidenci tržeb dochází v zásadě pouze na základě tzv. kontrolních nákupů, tak výše nezaevidované částky v takovém případě nemůže vůbec hrát roli při posuzování naplnění materiální stránky přestupku či stanovení výše sankce. Kontrolováno totiž je toliko plnění evidenční povinnosti bez ohledu na hodnotu nezaevidované tržby; jiný výklad by fakticky připouštěl libovůli na straně kontrolních orgánů, neboť v případě, že by se výše uložené sankce odvíjela mimo jiné od hodnoty kontrolního nákupu, bylo by zcela na kontrolujících osobách, zda vykonají kontrolní nákup v hodnotě desítek či tisíců korun a současně by takový výklad značně znevýhodňoval ty podnikatele, kteří obchodují s „dražším“ sortimentem. Nutno mít také na zřeteli, že cílem elektronické evidence tržeb je účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12.12.2017, sp.zn. Pl. ÚS 26/16). Chráněna je tedy funkčnost celého hospodářského systému, nikoli jen fiskální zájem státu na vybrání daně v určité výši – tedy zaevidování konkrétního (kontrolního) nákupu. 16. Význam tohoto komplexního zákonem chráněného zájmu odráží i skutečnost, že za spáchání přestupku podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona o evidenci tržeb lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč; jedná se přitom o nejvyšší možnou pokutu, kterou lze uložit za přestupek dle zákona o evidenci tržeb. Z toho lze dovodit úmysl zákonodárce důsledně chránit společnost před uvedeným jednáním, resp. hrozbou citelných pokut předcházet porušování uvedených norem. Zdejší soud tak v posuzované věci žalobcem namítané nenaplnění materiální stránky přestupku neshledal. 17. V souvislosti s námitkou nenaplnění materiální stránky přestupku žalobce uvedl i okruh dalších námitek – umístění informačního oznámení v souladu s § 25 odst. 1 a 2 zákona o evidenci tržeb v provozovně, opomenutí zaměstnance v důsledku pracovního vytížení (zaměstnanec vařil) či skutečnost, že se jedná o první zjištěné porušení povinností vyplývajících ze zákona o evidenci tržeb – ty však nemohou mít na výše vyslovené závěry vliv; pro jejich zohlednění je prostor při stanovení výše uložené sankce. 18. Žalobce také uvádí, že jeho zaměstnanec účtenku následně vystavil. Toto tvrzení se sice zakládá na pravdě, avšak, jak vyplývá ze správního spisu, k vystavení účtenky došlo až k výzvě kontrolujících pracovníků s časem přijetí tržby v 16:29 hod., tedy až po provedení kontrolního nákupu (ten proběhl v 16: