— Nejvyšší správní soud

31 A 26/2020- 31 - text 5 31 A 26/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci žalobce: M. D., nar. X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2020, č. j. KUJI 5923/2020, sp. zn. OOSČ 1060/2019/SO/Vo takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne 17. 1. 2020, č. j. KUJI 5923/2020, sp. zn. OOSČ 1060/2019/SO/Vo, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou ze dne 7. 2. 2020 doručenou zdejšímu soudu dne 10. 2. 2020 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2020, č. j. KUJI 5923/2020, sp. zn. OOSČ 1060/2019/SO/Vo (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Třebíč (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 1. 11. 2019, vypraveno dne 4. 11. 2019, č. j OSČ 77482/19 – spis 11682/2019/Vl (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž prvostupňový orgán zamítl žádost žalobce o určení, že jeho rodným příjmením je příjmení „D.“. II. Obsah žaloby 2. Žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. Narodil se jako M. D., matka se s otcem rozvedla, v roce 1996 se znovu provdala za P. Ch. a v roce 1997 požádala o změnu příjmení žalobce na příjmení Ch. V roce 2018 žalobce požádal o změnu příjmení na příjmení D. V rodném listě, který obdržel po změně příjmení v roce 1997, je však uvedeno rodné příjmení Ch. Toto příjmení za rodné nikdy nepovažoval, proto požádal prvostupňový orgán o změnu rodného příjmení na příjmení D., který však žádosti nevyhověl a následně toto potvrdil žalovaný. Ten v napadeném rozhodnutí uvádí, že uvádění příjmení D. jako rodného příjmení bylo po změně příjmení v roce 1997 v rozporu s platnými právními předpisy. Žalobce namítá, že žalovaný nesprávně posoudil právní stránku věci, jelikož neuvedl konkrétně, v rozporu s kterým ustanovením právního předpisu by to mělo být v rozporu. Před 1. 1. 2014 právní úprava nedefinovala, co je rodné příjmení. Většina lidí považovala a považuje za své rodné příjmení to příjmení, s nímž se narodili. Rodný list vydaný po povolené změně příjmení prokazoval aktuálně užívané příjmení po změně. Žádným právním předpisem nebylo v roce 1997 stanoveno, že povolením změny příjmení se mění rodné příjmení a že rodný list vydaný po povolené změně příjmení prokazuje rodné příjmení. Závěrem žalobce uvedl, že se s příjmením Ch. nikdy neztotožnil a má za to, že by vůči němu nebylo spravedlivé, pokud by byl nucen uvádět toto příjmení jako příjmení rodné. Veřejná správa by neměla zasahovat do osobní sféry jednotlivce nad míru požadovanou veřejným zájmem. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním ze dne 5. 3. 2020, v němž plně odkázal na žalobou napadené rozhodnutí. Je přesvědčen, že napadené rozhodnutí je věcně správné a zákonné, pročež navrhl zamítnutí žaloby. IV. Posouzení věci krajským soudem 4. Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) osobou k tomu oprávněnou dle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. a jde o žalobu přípustnou ve smyslu ustanovení § 65, § 68 a § 70 s. ř. s. 5. Krajský soud v Brně přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s. ř. s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O žalobě soud rozhodl, aniž nařizoval jednání, za podmínek vyplývajících dle § 51 s. ř. s. 6. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti. Žalobce se narodil jako M. D. Dne 6. 2. 1997 prvostupňový orgán vydal rozhodnutí, č. j. matr./108/96, jímž vyhověl žádosti matky žalobce a povolil změnu příjmení žalobce na Ch. Dne 18. 7. 2017 žalobce požádal o změnu příjmení z dosud užívaného Ch. na příjmení D., čemuž vyhověl Úřad městské části Praha 18 rozhodnutím ze dne 1. 8. 2018, č. j. MC18 19055/2018 OSA. Následně prvostupňový orgán vydal dne 14. 8. 2018 rodný list žalobce, v němž bylo uvedeno příjmení D., nicméně v poznámce rodného listu bylo uvedeno „rodné příjmení zde zapsaného je Ch.“. Žalobce žádostí ze dne 2. 10. 2019 požádal o určení rodného příjmení D. podle § 142 odst. 1 správního řádu. Poukázal na narození s příjmením D., nedobré vztahy se svým náhradním otcem P. Ch. a jeho rozvod se svou matkou. Se změnou rodného příjmení na Ch. zásadně nesouhlasí a je pro něj naprosto nepřijatelné. Údaj o rodném příjmení je přitom požadován při vyplňován různých žádostí a dotazníků. Dále ve své argumentaci poukázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 2017, č. j. 57 A 116/2015-30, který se zabýval obdobnou situací, v níž žalobkyni bylo vyhověno. 7. Prvostupňový orgán o žádosti rozhodl v prvostupňovém rozhodnutí tak, že uvedl: „Rodné příjmení Ch. získal žadatel dne 27. 2. 1997 a toto rodné příjmení má žadatel doposud.“ V odůvodnění prvostupňový orgán odkázal na § 68 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o matrikách“) a jeho novelizaci zákonem č. 312/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 312/2013 Sb.“), zejména pak na čl. II tohoto zákona č. 312/2013 Sb. Jelikož k danému dni bylo příjmením žalobce Ch., považuje prvostupňový orgán příjmení Ch. za žalobcovo rodné příjmení. Prvostupňový orgán k rozsudku Krajského soudu v Plzni uvedl, že se daný rozsudek týká konkrétní situace a nelze jej aplikovat obecně, jelikož jde proti všem platným právním předpisům a metodikám Ministerstva vnitra. 8. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl. Ve své argumentaci poukázal na shodná zákonná ustanovení jako prvostupňový orgán, s jehož argumentací se ztotožnil. 9. Z uvedené rekapitulace správního spisu vyplývá, že spornou skutečností v dané věci není otázka existence příjmení D. v době narození, změny tohoto příjmení v roce 1997 na příjmení Ch., ani otázka povolení změny příjmení v roce 2018 z Ch. na D. Společně s touto změnou v roce 2018 však bylo do rodného listu žalobce poznamenáno, že „rodné příjmení zde zapsaného je Ch.“. 10. Součástí právního řádu do 31. 12. 2013 nebyla definice pojmu rodné příjmení. V § 68 zákona o matrikách bylo uvedeno, že: „Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.“ Tato definice pojmu rodné příjmení byla přijata až zákonem č. 312/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 312/2013 Sb.), s účinností od 1. 1. 2014, jímž byl do § 68 doplněn odst. 2, který zní: „Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození při narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví.“ 11. Zákon č. 312/2013 Sb. obsahoval v čl. II. přechodné ustanovení, podle něhož: „Rodné příjmení, které fyzická osoba užívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rodné příjmení podle zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“ O toto přechodné ustanovení správní orgány opřely svůj závěr, že rodným příjmením žalobce je příjmení Ch., tj. příjmení uvedené v rodném listu vydaném po změně příjmení v roce 1997. 12. Podle zdejšího soudu je však nutné přisvědčit žádosti žalobce na základě následujících skutečností. 13. Předně lze odkázat na znění právní úpravy v roce 1997 upravující změnu příjmení v souvislosti s uzavřením manželství, která by podle soudu měla být v projednávané věci použita analogicky. Podle tehdy účinného § 8 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, platilo: „Občané jsou povinni při uzavírání manželství před příslušným orgánem pověřeným vést matriku nebo příslušným orgánem církve souhlasně prohlásit, zda příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, či zda si ponechají svá dosavadní příjmení.“ V případě změny příjmení související s uzavřením manželství nebyla řešena změna rodného příjmení jednoho ze snoubenců. Rodné příjmení bylo tomu ze snoubenců