7 As 104/2010 — Nejvyšší správní soud

33 A 27/2019- 45 - text pokračování 9 33 A 27/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobce: M. P. bytem X zastoupen Mgr. Bc. Ivo Nejezchleb advokát, sídlem Joštova 138/4, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2019, sp. zn. SZ/MPSV-2019/19415-921, č. j. MPSV-2019/32212-921, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 2. 2019, sp. zn. SZ/MPSV-2019/19415-921, č. j. MPSV-2019/32212-921, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Brně ze dne 4. 1. 2019, č.j. 5189/19/BM se zrušuje. III. Žalovaný je povinen uhradit na náhradě nákladů řízení žalobci částku 2600 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Ivo Nejezchleba, advokáta se sídlem Joštova 138/4, 602 00 Brno. IV. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce napadl u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) žalobou rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2019, sp. zn. SZ/MPSV-2019/19415-921, č. j. MPSV-2019/32212-921 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v Brně (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 4. 1. 2019, č. j. 5189/19/BM (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo rozhodnuto o povinnosti vrátit příspěvek nebo poměrnou část příspěvku na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo ve výši 50.470 Kč a o povinnosti vrátit příspěvek nebo poměrnou část příspěvku na zvláštní pomůcku do dne 31. 1. 2019 na účet prvostupňového orgánu. II. Napadené rozhodnutí 2. V napadeném rozhodnutí žalovaný shrnul dosavadní průběh řízení a skutkový stav. Důvodem pro uložení povinnosti vrátit příspěvek byla skutečnost, že žalobce v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku pozbyl vlastnické právo k poskytnuté pomůcce, a proto byl povinen vrátit poměrnou část tohoto příspěvku ve výši 50 470 Kč. 3. Žalovaný v prvé řadě odkázal na právní úpravu obsaženou v zákoně č. 329/2011 Sb., zejm. pak ustanovení § 12 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, kde je upravena povinnost oprávněné osoby vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, jestliže v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců p osobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvků nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla pozbyla právo ke zvláštní pomůcce. 4. Žalobce zakoupil vůz Š. S. X za 96740Kč, na nějž mu byl prvostupňovým orgánem poskytnut příspěvek ve výši 100 000 Kč rozhodnutím ze dne 20. 7. 2015, č. j. 547027/15/BM (dále jen „rozhodnutí o přiznání příspěvku“). Žalobce byl také poučen, že pokud v období 120 kalendářních měsíců jdoucích ode dne vyplacení příspěvku pozbude vlastnické právo ke zvláštní pomůcce, je povinen vrátit poměrnou část tohoto příspěvku. Novelou z. č. 301/2017, jímž se mění zákon č. 329/2011 Sb., došlo ke změně v ustanovení § 9 odst. 11 tohoto zákona a číslo „120“ bylo nahrazeno „84“, a to i pro příspěvky přiznané před účinností této novely. Proto prvostupňový orgán vycházel ze sedmiletého období místo původního desetiletého. 5. Rozhodnou skutečností pro vrácení dávky je skutečnost, že žalobce doložil kupní smlouvu prokazující prodej motorového vozidla ze dne 19. 12. 2018 (dále také jen „kupní smlouva“). Od této smlouvy však žalobce následně odstoupil a vozidlo je i nadále v jeho vlastnictví. Odstoupení od smlouvy však prvostupňovému orgánu nebylo nijak doloženo. Žalobce tak neučinil ani v odvolacím řízení. Doklad o technické prohlídce vozidla ze dne 5. 12. 2018, který byl přiložen k odvolání žalobce, není pro řízení ve věci relevantní. 6. Žalovaný dospěl k témuž závěru jako prvostupňový orgán, že žalobci vznikla povinnost vrátit poskytnutý příspěvek na zvláštní pomůcku, neboť v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla na základě předložené kupní smlouvy ze dne 19. 12. 2018 pozbyl vlastnické právo ke zvláštní pomůcce. 7. V závěru žalovaný poukázal na to, že vzhledem k věcné správnosti prvostupňového rozhodnutí vyspravil jeho odůvodnění ve smyslu ustálené judikatury správních soudů (§ 89 správního řádu). III. Žaloba 8. V žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobce uvedl, že na předmětném motorovém vozidle se vyskytla závada, pro niž se stalo téměř nepojízdným. Podle názoru autoservisu bylo do vozidla nutno investovat přibližně 65 000 Kč, což žalobci neumožňuje jeho finanční situace. Žalobce se tedy rozhodl předmětné vozidlo prodat. Jednal bez znalosti právní úpravy, a proto nebyl schopen posoudit dopady svého právního jednání. Za účelem převodu vlastnického práva k vozidlu uzavřel dne 19. 12. 2018 kupní smlouvu. 9. Kupující následně odstoupila od kupní smlouvy právě pro vady, které se na motorovém vozidle vyskytovaly. Vlastnické právo žalobce k motorovému vozidlu tedy nebylo nikdy převedeno a trvá dále. 10. Dále žalobce uvedl, že předložil kupní smlouvu uzavřenou dne 19. 12. 2018 prvostupňovému orgánu, který na jejím základě vydal prvostupňové rozhodnutí o vrácení části příspěvku ve výši 50 470 Kč. 11. Žalobce zopakoval, že správní orgány ve svých rozhodnutích nezohlednily, že odstoupil od smlouvy, a proto jsou jejich rozhodnutí nesprávná a nezákonná. Z uvedených důvodů navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno. IV. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 12. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 12. 6. 2019 uvedl, že považuje žalobu za nedůvodnou. Podle jeho názoru zákon v ustanovení § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 329/2011 Sb. spojuje vznik povinnosti vrátit dávku či její část s pozbytím vlastnického práva k motorovému vozidlu. 13. Žalovaný konstatoval, že lhůta 84 kalendářních měsíců měla žalobci uplynout dne 14. 8. 2022. Žalobce byl také o povinnosti vrátit dávku v zákonem stanovených případech poučen. 14. Tvrzení žalobce v souvislosti s jeho postupem při dispozici s vozidlem považuje žalovaný za rozporná a zcela nelogická. Lze pochybovat o tom, že žalobce pozbyl vlastnické právo k vozidlu uzavřením kupní smlouvy. V tomto ohledu žalovaný poukázal na právní úpravu převodu vlastnického práva k movité věci (§ 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů). 15. Podle názoru žalované již k okamžiku uzavření kupní smlouvy existovala zákonná povinnost žalobce vrátit poskytnutý příspěvek. Ohledně pozdějšího odstoupení kupujícího od kupní smlouvy žalovaný vychází z toho, že tato skutečnost nebyla žalobcem nijak doložena ani v řízení před prvostupňovým orgánem, ani v odvolacím řízení. Proto žalovaný nemohl tyto tvrzené skutečnosti nijak zohlednit. 16. Z uvedených důvodů navrhl žalovaný, aby byla žaloba zamítnuta. 17. Žalobce reagoval prostřednictvím zvoleného zástupce na vyjádření žalovaného replikou ze dne 16. 7. 2019. Především poukázal na právní úpravu odstoupení od smlouvy účinnou v době uzavření kupní smlouvy na vozidlo. Odstoupením od smlouvy se podle ust. § 2004 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, závazek zrušuje od počátku, což z hlediska ust. § 12 odst. 1 písm. c) zák. č. 329/2011 Sb. znamená, že žalobce vlastnické právo k předmětnému vozidlu dosud nepozbyl. 18. Žalobce dále namítl, že prvostupňový orgán nedostál požadavkům na řádné zjištění skutkového stavu věci. Zejm. neprovedl důkazy za účelem zjištění, zda žalobce skutečně vozidlo prodal a za jakých podmínek, dále zdali a kdy došlo k přepisu vozidla v registru silničních vozidel. Dále nezjistil, kdo byl vlastníkem a provozovatelem vozidla ke dni vydání prvostupňového rozhodnutí. Podle žalobce je dále relevantní, kdo byl skutečným držitelem vozidla ke dni rozhodování prvostupňového orgánu a v jakém technickém stavu se toto vozidlo nacházelo ke dni vydání prvostupňového rozhodnutí. 19. Žalovaný dále nezohlednil tvrzení žalobce o jeho současném nepříznivém zdravotním stavu, dále sociální situaci a důvodech, které ho vedly k prodeji vozidla a které popisuje ve svých předchozích písemných vyjádřeních v této věci. Žalobce se domnívá, že tyto skutečnosti lze považovat za důvody zvláštního zřetele hodného podle ust. § 12 odst. 4 zák. č. 329/2011 Sb., které umožňovaly žalovanému rozhodnout bez návrhu žalobce o prominutí povinnosti žalobce vrátit poměrnou část příspěvku na motorové vozidlo. 20. Žalobce se dále domnívá, že ust. § 12 odst. 1 písm. c) zák. č. 329/2011 Sb. nedopadá na situaci, kdy příjemce příspěvku pozbyde vlastnické právo k motorovému vozidlu z důvodu, že technický stav vozidla neumožňuje příjemci toto vozidlo nadále užívat a kdy náklady na opravu tohoto vozidla značně převyšuji obvyklou cenu tohoto vozidla. Za tohoto stavu nelze po příjemci příspěvku spravedlivě požadov