2 Afs 55/2016 — Nejvyšší správní soud

62 Af 67/2019- 133 - text pokračování 13 62 Af 67/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: AXON, spol. s.r.o sídlem Obecniny IV 3592, Zlín zastoupen TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s.r.o. sídlem Jiráskova 1284, Vsetín proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č.j. 24470/19/5300-22444-707622 ze dne 28.6.2019, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného č.j. 24470/19/5300-22444-707622 ze dne 28.6.2019, kterým podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Zlínský kraj ze dne 19.6.2018, č.j. 1439003/18/3301-51521-711523, č.j. 1439158/18/3301-51521-711523, č.j. 1439201/18/3301-51521-711523, č.j. 1439222/18/3301-51521-711523, č.j. 1439227/18/ 3301-51521-711523, č.j. 1439235/18/3301-51521-711523, č.j. 1439250/18/3301-51521-711523, č.j. 1439266/18/3301-51521-711523, č.j. 1439314/18/3301-51521-711523, č.j. 1439322/18/ 3301-51521-711523, č.j. 1439331/18/3301-51521-711523, č.j. 1439338/18/3301-51521-711523, č.j. 1439345/18/3301-51521-711523, č.j. 1439362/18/3301-51521-711523, č.j. 1439368/18/ 3301-51521-711523, č.j. 1439380/18/3301-51521-711523, č.j. 1439393/18/3301-51521-711523, č.j. 1439406/18/ 3301-51521-711523, č.j. 1439685/18/3301-51521-711523 a č.j. 1439693/18/ 3301-51521-711523, kterými byla žalobci dodatečně doměřena daň z přidané hodnoty (DPH) za zdaňovací období červenec 2012 až únor 2014 a současně uložena povinnost uhradit penále z doměřené částky. II. Shrnutí procesního postoje žalobce 2. Žalobce předně namítá, že žalovaný neunesl důkazní břemeno ve věci prokázání podvodu na DPH. Podle žalobce je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť není možné spárovat všechny daňové doklady, spisový materiál není veden chronologicky a nebyl očíslován, žalovaný nedokázal při ústním jednání nalézt požadovaná CD a ve spisovém materiálu se nacházejí informace o cizích společnostech, které nemají vazbu na žalobce. Žalobce také namítá nezákonnost důkazních prostředků získaných na základě nahlížení do trestních spisů. 3. Dále žalobce obsáhle argumentuje proti závěru žalovaného, že se účastnil transakcí zatížených daňovým podvodem a že o této skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl. Rovněž nesouhlasí s tím, že nepřijal dostatečná opatření. 4. Žalobce ze shora uvedených důvodů navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji setrval žalobce po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí procesního postoje žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření sděluje, že i nadále setrvává na právním názoru uvedeném v napadeném rozhodnutí, se žalobou nesouhlasí a navrhuje ji jako nedůvodnou zamítnout. Na svém procesním stanovisku setrval během celého řízení před soudem. IV. Posouzení věci 6. Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s.ř.s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 7. Zdejší soud tak napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s). 8. Nejprve bylo třeba se vypořádat s uplatněnou námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí z důvodu tvrzeného pochybení stran vedení správního spisu, neboť pouze přezkoumatelné rozhodnutí je způsobilé být předmětem hodnocení z hlediska tvrzených nezákonností či vad předcházejícího správního řízení. 9. Podle § 64 odst. 5 daňového řádu musí jednotlivé části spisu obsahovat soupis všech písemností, které jsou v nich založeny; písemnosti ve spisu se řadí v časové posloupnosti, označují se jednotlivými pořadovými čísly a vedou se pod společnou spisovou značkou. 10. Namítá-li žalobce pochybení žalovaného při vedení spisu, pak určitá pochybení připouští i sám žalovaný. Otázkou tak zůstává, zda se jedná o pochybení takové závažnosti, která by mohla vést k nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, resp. k jeho zrušení. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že dne 24.5.2019 se žalobce dostavil „na Odvolací finanční ředitelství ve věci nahlédnutí do spisového materiálu ke zde řešenému odvolání (viz protokol o ústním jednání č. j. 21480/19/5300-22444-707622). Odvolatel do protokolu uvedl, že spisový materiál (spis Odvolacího finančního ředitelství) není veden v souladu s daňovým řádem, neboť jednotlivé listiny nejsou označeny pořadovým číslem v souladu se soupisem písemností spisu, tudíž zástupce daňového subjektu nemůže ověřit, zda je spis úplný. Odvolací orgán připouští, že jednotlivé písemnosti ve spisu odvolacího orgánu nebyly očíslovány, avšak toto pochybení nemá vliv na rozhodnutí odvolacího orgánu, neb je dle soupisu spisu možné ověřit, že jednotlivé písemnosti se ve spisu odvolacího orgánu nacházejí a jsou v soupisu“. Přestože tedy žalovaný nevedl spis řádně, je z jeho obsahu zřejmé, že jsou v něm obsaženy veškeré podklady, ze kterých žalovaný při posouzení věci vycházel. S ohledem na číslování prvostupňového spisu a na obsah odvolacího spisu je také zřejmé, že žádné části spisu nebyly správcem daně přidávány ex post, jak naznačuje žalobce. Za této situace lze se žalovaným souhlasit, že řádné nevedení spisu, byť stěží omluvitelné, nezpůsobilo nepřezkoumatelnost rozhodnutí ani se nejednalo o vadu, která mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. 11. Pokud žalobce namítá, že správní spis obsahuje i podklady, ze kterých správce daně, resp. žalovaný při rozhodování nevycházel, a které se vztahují k dalším subjektům, nejedná se o skutečnost, která by mohla mít jakýkoli vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Opatření těchto listin souviselo se snahou správce daně zjistit veškeré rozhodné skutečnosti – to ostatně uvádí i žalovaný. 12. Jde-li o tvrzení žalobce týkající se nemožnosti spárovat všechny daňové doklady, pak žalobce ponechal tuto námitku toliko v obecné rovině. Ani náznakem neuvedl, o jaké doklady by se mělo jednat a jaké skutečnosti tak nepovažuje za prokázané. Zdejší soud přitom není oprávněn za žalobce cokoli domýšlet a žalobní body dotvářet. Vzhledem k tomu se nemohl touto nekonkrétní námitkou zabývat. 13. Konečně ve vztahu k CD, která dle žalobce ve správním spisu absentují, lze přisvědčit žalovanému, že se nachází v řádně číslovaném prvostupňovém správním spisu pod č. 106/8, 106/9, 106/17, 106/18 a 108 a žalobce tak měl prostor se s jejich obsahem seznámit, byť nebyla zařazena duplicitně i u dokumentů č. 94, 96, 104 a 105 (viz protokol č.j. 21480/19/5300-22444-707622 ze dne 24.5.2019); nadto žalobce opět ani náznakem neuvádí žádné faktické dopady jím tvrzené nemožnosti se s obsahem CD seznámit. Namítá-li žalobce, že předmětná CD mohla být do správního spisu vložena až později, nelze mu dát zapravdu. Ze spisového obsahu totiž plyne, u kterých do spisu založených dokumentů jsou i CD, což odpovídá výše uvedeným pořadovým číslům (číslem 106 došlo k přeřazení písemností z neveřejné části spisu, avšak i u těchto částí je z obsahu vyhledávací části spisu patrné, že CD bylo jejich přílohou). 14. Zdejší soud tak uzavírá, že ač žalovaný při vedení správního spisu nepostupoval v souladu s požadavky daňového řádu, nejedná se o pochybení takové intenzity, aby způsobovalo nepřezkoumatelnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí. 15. Dále žalobce namítá nezákonnost důkazních prostředků, které žalovaný, resp. správce daně získal dle názoru žalobce v rozporu s § 65 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), neboť správci daně nesvědčilo právo do trestního spisu nahlížet. 16. Podle § 65 odst. 1 trestního řádu obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Totéž právo má zákonný zástupce nebo opatrovník obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby nejsou plně svéprávné nebo je-li jejich svéprávnost omezena. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv. 17. Podle § 93 odst. 1 daňového řádu lze jako důkazních prostředků užít všech podkladů, jimiž lze zjistit skutečný stav věci a ověřit skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně a které nejsou zí