1 Afs 86/2004 — Nejvyšší správní soud

62 Af 24/2020- 87 - text 9 pokračování 62 Af 24/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: AG Vizovice a.s. sídlem Zlínská 1241, Vizovice zastoupený TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s.r.o. sídlem Jiráskova 1284, Vsetín proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.2.2020, č.j. 6937/20/5200-10421-711811, takto: I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 17.2.2020, č.j. 6937/20/5200-10421-711811, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 27 684 Kč k rukám TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s.r.o., do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 17.2.2020, č.j. 6937/20/5200-10421-711811, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí (dodatečný platební výměr) Finančního úřadu pro Zlínský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 9.1.2019, č.j. 14512/19/3304-50521-701422. Tímto dodatečným platebním výměrem správce daně vyměřil žalobci daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2015 ve výši 317 645 Kč jako daň sraženou z úrokových příjmů vyplacených jednateli za rok 2015 z titulu držby korunových dluhopisů v nominální hodnotě 20 000 000 Kč. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že žalobou napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť žalovaný a správce daně zaměňují pojmy emise a vydání dluhopisu, resp. je ztotožňují. Žalobce namítá, že „emitované dluhopisy“ a „vydané dluhopisy“ nejsou totožné pojmy. Argumentuje tak, že zatímco „emitovaným dluhopisem“ se rozumí dluhopis, který se stal součástí souboru dluhopisů (součástí konkrétní emise), tedy dluhopis, který již fyzicky (v listinné formě) či právně (v zaknihované formě) vznikl, „vydáním dluhopisu“ se rozumí umístění dluhopisu u nabyvatele v rámci upisování dluhopisů a jejich prodej zájemcům. Pojem vydaný dluhopis se váže výlučně k okamžiku jeho umístění (prodeji) prvnímu majiteli. 3. Žalobce v této souvislosti odkazuje na znění § 5 odst. 1 a § 5a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (dále jen „zákon o cenných papírech“), a namítá, že na daný případ dopadají přechodná ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění účinném do 31.12.2012, konkrétně bod 2 článku IV přechodných ustanovení k zákonu č. 192/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 192/2012 Sb.“), neboť dluhopisy, na základě jejichž úroků byla dodatečně vyměřena daň z příjmů, byly emitovány již v roce 2012. 4. Žalobce dodává, že žalovaný ve své praxi (žalobce tu odkazuje na případ „Agrofertu“) nahlíží na dluhopisy, které byly zaknihovány před 31.12.2012, jako na dluhopisy emitované v roce 2012, ale na dluhopisy stejné emise vydané v listinné podobě nahlíží jako na dluhopisy emitované v roce 2014. Tento postup je podle žalobce v rozporu s § 8 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), a ústavním pořádkem České republiky a nezaručuje předvídatelnost práva. 5. V podané replice a v doplnění repliky žalobce rozvinul svoji žalobní argumentaci ohledně rozlišování mezi „emitovaným“ a „vydaným dluhopisem“ s přihlédnutím k teleologickému výkladu a k zásadě v pochybnostech ve prospěch daňového subjektu. 6. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo. II. Shrnutí vyjádření žalovaného 7. Žalovaný nesouhlasí se žalobou a věcně setrvává na závěrech vyslovených v napadeném rozhodnutí. Podle žalovaného je pojem „emitovaný dluhopis“ používán ve významu „vydaný dluhopis“, resp. slovům „emitovaný“ a „vydaný“ je přiřazován stejný obsah odpovídající vydání cenného papíru ve smyslu § 5 odst. 1 zákona o cenných papírech. Žalovaný dále dodává, že se dluhopisy v zaknihované podobě považují za vydané okamžikem jejich připsání na majetkový účet emitenta nebo na majetkový účet vlastníka, kdežto listinné dluhopisy nelze zapsat na majetkový účet emitenta a seznam vlastníků dluhopisů neodpovídá centrální evidenci, proto jsou vydané až v okamžiku, kdy je nabude jejich první vlastník. 8. Žalovaný navrhuje, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Na svém procesním postoji žalovaný setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo. III. Posouzení věci 9. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.) a je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 10. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Předmětem sporu je otázka, zda byl správce daně oprávněn ke stanovení daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou ve výši 317 645 Kč, v daném případě daně sražené z úrokových příjmů vyplacených jednateli žalobce za rok 2015 z titulu držby tzv. korunových dluhopisů v nominální hodnotě 20 000 000 Kč. Správce daně svůj postup zdůvodnil tím, že jde o dluhopisy vydané až v roce 2014 (kdy je převzal první držitel), tudíž o dluhopisy, na které dopadá novelizovaná právní úprava zdaňování úroků z korunových dluhopisů, účinná od 1.1.2013, kdy již nedochází k zaokrouhlení základu daně a daně dolů (tedy kdy by ve výsledku činila daň 0 Kč), jak bude rozvedeno níže. 12. O tom, že emise korunových dluhopisů (identifikační číslo TMST201201) proběhla v roce 2012, sporu není; z této skutečnosti žalobce dovozuje, že na daný případ dopadají přechodná ustanovení obsažená v čl. IV bodu 2 zákona č. 192/2012 Sb., podle nichž se pro úrokový příjem z dluhopisu emitovaného přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 tohoto zákona použije ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 tohoto zákona; nová pravidla zdaňování korunových dluhopisů se tudíž neuplatní. S tím žalovaný nesouhlasí. 13. Ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), představují příjem z kapitálového majetku také úroky z držby cenných papírů. Zvláštní sazba daně činí 15 % z úrokového příjmu z dluhopisu (§ 36 odst. 2 písm. a/zákona o daních z příjmů). 14. Dle § 5 odst. 1 zákona o cenných papírech, ve znění ke dni emise dluhopisů žalobce, je cenný papír vydán dnem, kdy splňuje všechny náležitosti pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem stanovené a kdy se v souladu se zákonem stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele (den vydání cenného papíru). Datum emise cenného papíru je datum označující den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvému nabyvateli. Datum emise cenného papíru určí emitent, nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného. 15. Dále dle § 5a zákona o cenných papírech (ve znění od 30.6.2013) lze zastupitelné cenné papíry nahradit hromadnou listinou. Pro emisi a vydání hromadné listiny platí stejné podmínky jako pro vydání jednotlivého cenného papíru. Hromadná listina obsahuje alespoň ty náležitosti jednotlivých cenných papírů, které stanoví zákon, včetně jejich čísla. 16. Dle § 17 odst. 1 zákona o cenných papírech k převodu listinného cenného papíru dochází jeho předáním nabyvateli, nestanoví-li zákon nebo dohoda stran něco jiného. Podle § 18 odst. 1 věty první zákona o cenných papírech se k převodu listinného cenného papíru na řad vyžaduje i rubopis. 17. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech (dále jen „zákon o dluhopisech“), ve znění ke dni emise dluhopisů žalobce, je dluhopis zastupitelný cenný papír, vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky jeho emitentem a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu (dále jen „emisní podmínky“). Dle § 2 odst. 2 zákona o dluhopisech je listinný dluhopis cenným papírem na řad. Dle § 2 odst. 3 zákona o dluhopisech se emisí rozumí soubor dluhopisů vydávaných na základě týchž emisních podmínek, mající stejné datum emise a stejné datum splatnosti. Dluhopisům téže emise se přidělí stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN), je-li přidělováno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis. 18. Podle § 3 zákona o dluhopisech může emitent vydat dluhopisy jen tehdy, pokud byly nejpozději k datu jejich emise investorům zpřístupněny emisní podmínky na nosiči informací, který investorům umožňuje reprodukci e