2 Azs 76/2015 — Nejvyšší správní soud

34 A 24/2023- 25 - text 7 34 A 24/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobkyně: A. E. st. příslušnost T. r. t.č. pobytem X zast. advokátkou Mgr. Martinou Šamlotovou sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 8. 2023, č. j. MV-116543-5/SO-2023, takto: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žalobkyně n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalované s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně podala dne 17. 4. 2023 žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 67 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů („zákon o pobytu cizinců“). Usnesením Ministerstva vnitra ze dne 31. 5. 2023, č.j. OAM-8669-9/TP-2023 („prvostupňové rozhodnutí“), bylo řízení o žádosti žalobkyně zastaveno podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, z důvodu neodstranění podstatných vad žádosti. Žalovaná rozhodnutím ze dne 15. 8. 2023, č. j. MV-116543-5/SO-2023 („napadené rozhodnutí“) zamítla odvolání žalobkyně a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Přílohou žádosti o povolení k trvalému pobytu na příslušném tiskopisu byl přípis nadepsaný „Podání žádosti o povolení k trvalému pobytu dle § 67 odst. 1 a 7 zák. č. 326/1999 Sb., Žádost o dlouhodobé vízum dle § 33 odst. 1 písm. c) zák. č. 326/1999 Sb., Žádost o cizinecký pas – žádost o sloučení řízení“. Žalobkyně žádala o povolení k trvalému pobytu a o udělení dlouhodobého víza, neboť jejímu vycestování bránily důvody nezávislé na její vůli. Měla udělen výjezdní příkaz s dobou platnosti do 25. 4. 2023. 3. Žalobkyně sdělila, že nedisponuje platným cestovním dokladem, proto současně podala žádost o vydání cizineckého pasu. V České republice žije žalobkyně se svým otcem a dalšími čtyřmi nezletilými sourozenci. Otci žalobkyně hrozí v Turecku zadržení z důvodu veřejné kritiky prezidenta. V České republice je stíhán za údajnou podporu terorismu související se skupinou PKK, která je považována za teroristickou organizaci. Kdokoliv, kdo je podezřelý ze spolupráce s PKK, je v Turecku vystaven nelidskému zacházení. Nemůže proto vycestovat z území Turecka, aby svým dětem zajistil cestovní doklady. Velvyslanectví Turecké republiky v Praze odmítá s otcem žalobkyně v otázce vydání cestovního dokladu komunikovat. Na jeho žádosti neodpovídá. Nesdělí ani písemné důvody nevyhovění žádosti. Žalobkyně navrhla, aby se správní orgán z důvodu zachování zásady materiální pravdy obrátil na velvyslanectví Turecké republiky v Praze s žádostí o sdělení, zda Turecké velvyslanectví žalobkyni vydá cestovní doklad, případně o sdělení důvodů zamítavé odpovědi. 4. Přílohou žádosti byla mimo jiné fotografie žalobkyně, kopie pasu žalobkyně s platností do 13. 5. 2020, kopie formuláře pro připojení víza a kopie průkazu pojištěnce. Dále také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2023, kterým byla odmítnuta pro nepřijatelnost kasační stížnost žalobkyně podaná proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 11. 2022, č. j. 33 Az 46/2021-57. Tím byla zamítnuta žaloba žalobkyně proti rozhodnutí, jímž bylo zastaveno řízení o udělení mezinárodní ochrany pro nepřípustnost opakované žádosti o mezinárodní ochranu. 5. Řízení o žádosti žalobkyně o vydání povolení k trvalému pobytu vedl prvostupňový orgán pod sp. zn. OAM-8669/TP-2023. Žalobkyně byla přípisem ze dne 9. 5. 2023 vyzvána k odstranění vad žádosti spočívající v nedoložení platného cestovního dokladu. V reakci na výzvu ze dne 9. 5. 2023 žalobkyně sdělila prvostupňovému orgánu, že žádný cestovní doklad nemá a Velvyslanectví Turecké republiky jí jej odmítá vydat, proto požádala o vydání cizineckého pasu. 6. Řízení o žádosti žalobkyně o vydání cizineckého pasu vedl prvostupňový orgán pod sp. zn. OAM-32786/CD-2023. Součástí správního spisu je i výzva k odstranění vady žádosti o vydání cizineckého pasu ze dne 5. 5. 2023, kterou byla žalobkyně vyzvána k doložení skutečnosti, že si platný cestovní doklad nemůže nezávisle na své vůli opatřit. V žalobě žalobkyně sdělila, že toto řízení je v současné době ve fázi odvolání proti rozhodnutí, kterým byla její žádost zamítnuta. 7. Z úředního záznamu ze dne 30. 5. 2023 plyne, že prvostupňovému orgánu bylo z jeho činnosti známo, že žalobkyně v řízení o žádosti o cizinecký pas nedoložila ani v reakci na výzvu žádný doklad prokazující, že nemůže získat cestovní doklad nezávisle na své vůli. Následně bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, proti kterému se žalobkyně odvolala. 8. Dle odůvodnění napadeného rozhodnutí postupoval prvostupňový orgán zcela v souladu se zákonem. Žalobkyně byla vyzvána k odstranění vad žádosti. Cestovní doklad ani nadále nepředložila, ani za tímto účelem nepožádala o prodloužení lhůty. Žalobkyně ani nedoložila žádný doklad, který by potvrzoval, že cestovní doklad nemůže získat. Komise odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2019, č. j. 7 Azs 345/2019, který se zabývá potřebou procesní aktivity žadatele s tím, že žadatel v případě své nečinnosti nese negativní následky. Dle žalované bylo povinností zákonných zástupců žalobkyně zažádat o nový cestovní doklad v době, kdy končila jeho platnost. Žádost o vydání cestovního dokladu mohl podat také strýc žalobkyně. Ve věci nebylo nutno zkoumat dopady vydaného usnesení o zastavení řízení do soukromého nebo rodinného života žalobkyně, k čemuž žalovaná odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2020, č. j. 9 A 176/2017-43. III. Žaloba 9. Dle žalobkyně je napadené rozhodnutí nezákonné. Žalobkyně ve správním řízení nedoložila svůj platný cestovní doklad, protože jím nedisponuje. Není v jejích silách si jej zajistit. Podala proto žádost o vydání cizineckého pasu. Správní orgán v jiných případech spojuje řízení o povolení k trvalému pobytu s řízením o žádosti o cizinecký pas a v případě současného kladného vyřízení obou žádostí cizinec vydáním cizineckého pasu tuto podmínku splní. 10. Žalobkyni nelze vytýkat, že je povinna mít platný cestovní doklad, pokud jej sama, z hlediska svého věku, nemůže zajistit. Důvodem nezajištění dokladu je, že matka žalobkyně žije v Turecku a s žalobkyní se nestýká, což ostatně vyplývá ze spisového materiálu. Matka žalobkyně odmítá zajistit cestovní doklad žalobkyni či poskytnout souhlas s jeho zajištěním. Otec žalobkyně byl vazebně zajištěn od 17. 3. 2022 do 20. 3. 2023. V Turecku probíhá soudní řízení mezi rodiči žalobkyně o rozvod manželství a svěření dětí do péče. Žalobkyně je nezletilé dítě žijící a studující na území České republiky, nikdy nebyla v Turecku, nemluví turecky, pouze kurdsky. Orgány veřejné moci jsou dle žalobkyně povinny postupovat podle čl. 3 Úmluvy o ochraně práv dítěte. 11. Zastupitelský úřad Turecka v Praze odmítá otci žalobkyně vydat jakékoliv písemné potvrzení o tom, že cestovní doklad žalobkyni nevydá. S otcem žalobkyně je navíc v současné době vedeno řízení o správním vyhoštění. Na základě usnesení Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Brně, ze dne 22. 3. 2023, vydaným pod č. j. 3 VZV 2/2002-383, byl otec žalobkyně propuštěn z vazby. Otci žalobkyně bylo uloženo předběžné opatření spočívající v zákazu vycestování do zahraničí ve smyslu § 73b odst. 6 a § 73 odst. 1 písm. d) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním („trestní řád“). 12. Žádost o vydání povolení k trvalému pobytu podali i sourozenci žalobkyně, ve spisech vedených pod č. j. OAM-7119/TP-2015, OAM-7120/TP-2015, je založena i zpráva z místního šetření provedeného místním orgánem sociálněprávní ochrany dětí, ze které vyplývá, že je rodina, minimálně všechny děti, zakořeněna pevně na území České republiky. Ze zprávy plyne, že žalobkyně žije v rodině otce a s matkou se nestýká. 13. Žalovaný nehodnotil případ žalobkyně s ohledem na nejlepší zájem dítěte, který má být v popředí jakékoliv činnosti orgánů veřejné moci. Žalobkyni jakožto nezletilé osobě nemůže být kladeno k tíži, že ji rodiče nenaučili turecky a že nezná tamní školní systém. Bez ohledu na přístup rodičů je správní orgán povinen posuzovat postavení žalobkyně jakožto nezletilého dítěte právě ve světle práv dítěte garantovaných Úmluvou o ochraně práv dítěte. Je povinen zvážit, zda je v zájmu dítěte, aby se za situace, kdy nikdy nebylo v Turecku, turecky se nedomluví a své rodinné zázemí má v České republice, přestěhovalo do Turecka. Žalovaný byl povinen posoudit, do jaké míry by tyto změny mohly žalobkyni zasáhnout a zda by byla takováto změna v jejím zájmu, což neučinil. 14. Správní orgán pak ani nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Pokud žalobkyně uváděla, že zastupitelský úřad Turecka v Praze odmítá vydat potvrzení ohledně nemožnosti získání cestovního dokladu, nemá pak možnost, jak své tv