7 As 57/2023 — Nejvyšší správní soud

55 Af 25/2022- 127 - text  9 55 Af 25/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Jana Jiráska a Petra Pospíšila v právní věci žalobkyně: společnost „CNG autobusy pro Karlovarský kraj“ jejímiž společníky jsou a) SOR Libchavy spol. s r. o., IČO 15030568 sídlem Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy b) Dekstra Bus a. s., IČO 05995817 sídlem Chrudimská 29, Dolní Bučice, 285 71 Vrdy zastoupená společníkem a) proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno za účasti: Karlovarský kraj sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22. 7. 2022, č. j. ÚOHS-24386/2022/162 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud posuzoval otázku, které námitky staví běh zadávací lhůty dle § 40 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), a kdy končí zadávací řízení, dojde-li k jeho zrušení zadavatelem, byla-li současně stanovena zadávací lhůta. 2. Karlovarský kraj jako zadavatel zahájil dne 7. 6. 2021 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Nákup CNG autobusů pro Karlovarský kraj“ („veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“). Zadavatel stanovil zadávací lhůtu v dálce 9 měsíců, která počala plynout okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek (12. 8. 2021). Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel jednu nabídku podanou žalobkyní, která byla založena smlouvou o společnosti ze dne 19. 7. 2021 za účelem podání společné nabídky do zadávacího řízení. Společníky žalobkyně jsou korporace SOR Libchavy spol. s r. o., IČO 15030865, a korporace Dekstra Bus a. s., IČO 05995817. Zadavatel následně rozhodl o zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ, neboť byl v zadávacím řízení pouze jediný účastník. Sdělení zadavatele o zrušení zadávacího řízení bylo žalobkyni doručeno dne 23. 11. 2021. 3. Žalobkyně podala dne 7. 12. 2021 námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, které zadavatel odmítl rozhodnutím ze dne 22. 12. 2021. Dne 3. 1. 2022 podala žalobkyně návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u žalovaného. V návrhu žalobkyně namítala nedostatečné vypořádání jejích námitek zadavatelem a tvrdila, že o zrušení zadávacího řízení rozhodl věcně nepříslušný orgán (rada Karlovarského kraje). Dále namítala, že ke zrušení zadávacího řízení došlo v rozporu s § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ, neboť zadavatel již předtím odeslal oznámení o výběru dodavatele. Poukazovala též na porušení zásad uvedených v § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ, na vznik předsmluvní odpovědnosti zadavatele a na účelovost postupu zadavatele a zneužití práva zadavatelem. 4. Žalovaný rozhodnutím ze dne 9. 5. 2022, č. j. ÚOHS-15352/2022/500, návrh žalobkyně zamítl (výrok I.) a současně nevyhověl její žádosti o přerušení řízení (výrok II.). Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně rozklad. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (“předseda“) rozhodnutím ze dne 22. 7. 2022, č. j. ÚOHS-24386/2022/162, rozklad proti výroku I. zamítl a rozhodnutí žalovaného potvrdil; v části směřující proti výroku II. předseda rozklad zamítl jako nepřípustný. 5. Dne 5. 8. 2022 byl předsedovi doručen podnět žalobkyně k zahájení přezkumného řízení podle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve vztahu k výše uvedenému rozhodnutí předsedy. Žalobkyně měla za to, že rozhodnutí předsedy je nezákonné a nicotné Předseda totiž nebyl oprávněn o rozkladu rozhodnout věcně, nýbrž měl řízení o rozkladu zastavit pro bezpředmětnost, neboť v průběhu řízení o rozkladu uplynula zadávací lhůta ve smyslu § 40 odst. 4 ZZVZ. Tím došlo ze zákona k ukončení zadávacího řízení. Zadávací lhůta přitom dle mínění žalobkyně nebyla stavena dle § 40 odst. 2 ZZVZ, neboť podáním námitek žalobkyně proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nedošlo k aktivaci blokačních lhůt dle § 246 ZZVZ. Předseda přípisem ze dne 23. 8. 2022 žalobkyni oznámil, že přezkumné řízení zahájeno nebude. Podle jeho názoru totiž námitky žalobkyně aktivovaly blokační lhůtu dle § 246 odst. 1 písm. b) ZZVZ, a tím došlo ke stavení zadávací lhůty dle § 40 odst. 2 ZZVZ; rozhodnutí o rozkladu tak nabylo právní moci před uplynutím zadávací lhůty. II. Obsah žaloby 6. Žalobkyně v žalobě trvala na svém názoru, že rozhodnutí předsedy o rozkladu je nicotné, neboť předseda nebyl oprávněn řízení ukončit meritorním rozhodnutím, nýbrž byl povinen řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu pro bezpředmětnost. Výrok rozhodnutí předsedy je proto právně neuskutečnitelný, a tudíž nemůže vyvolávat právní následky. 7. Podle názoru žalobkyně její námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nemohly aktivovat blokační lhůtu podle § 246 odst. 1 písm. b) ZZVZ, a nedošlo tak ke stavení (žalobkyně nesprávně užívá pojem „přerušení“) zadávací lhůty dle § 40 odst. 2 ZZVZ. Podle názoru žalobkyně je § 246 odst. 1 ZZVZ koncipován tak, aby jednotlivé blokační lhůty dle písmen a), b), c) a d) na sebe těsně navazovaly. Ustanovení § 246 odst. 1 písm. a) přitom obsahuje taxativní výčet pouze tří druhů námitek, které blokační lhůtu aktivují. Podle žalobkyně se jedná o námitky ze závěrečné fáze zadávacího řízení, které mají svou „vlastní“ (nejčastěji patnáctidenní) lhůtu. Logicky sem nejsou zařazeny námitky, které tuto lhůtu nemají – námitky proti zadávací dokumentaci, při jejichž podání není možné uzavřít smlouvu, neboť dosud nebyly podány nabídky. Dále sem rovněž nepatří námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, neboť se podávají ve fázi zadávacího řízení, kdy je pojmově vyloučen podpis smlouvy. Bylo by proto nesmyslné takový podpis zakazovat. Neuvedení těchto námitek v § 246 odst. 1 písm. a) ZZVZ je dle žalobkyně jasným interpretačním vodítkem zákonodárce, který s nimi nespojil aktivaci blokační lhůty. 8. Výklad žalovaného, podle nějž § 246 odst. 1 písm. b) ZZVZ zahrnuje podání jakýchkoliv námitek [nikoliv jen těch uvedených pod písm. a)] je dle žalobkyně protiústavní a nerozumný. Je absurdní zakazovat zadavateli uzavřít smlouvu, pokud zadavatel sám zrušil zadávací řízení. Jediná možnost, jak by mohl zadavatel smlouvu uzavřít by totiž spočívala v tom, že by zrušil své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a následně uzavřel smlouvu. Pak by se ovšem aktivovala nová samostatná blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Teleologickou redukcí je proto třeba interpretovat § 246 odst. 1 písm. b) ZZVZ úžeji, než je jeho gramatický výklad, tj. že se neuplatní ve vztahu k námitkám proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. 9. Pro posouzení věci není relevantní rozhodovací praxe žalovaného obsažená v přípisu ze dne 23. 8. 2022, neboť ta se netýká námitek proti zrušení zadávacího řízení. Rovněž další argumenty uvedené v tomto přípisu považuje žalobkyně za nesprávné. Blokační lhůta není univerzální ochranou účastníka řízení – ZZVZ předpokládá, že v průběhu správního řízení zadávací lhůta skončit může. Uplynutí zadávací lhůty v průběhu správního řízení je přirozený a akceptovaný následek – je absurdní dovozovat, že potřebujeme blokační lhůtu, abychom tento následek vyloučili. 10. Jelikož se správní řízení nezávisle na vůli žalobkyně stalo bezpředmětným, mělo být řízení zastaveno, a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení kauce ve výši 10 000 000 Kč. Napadené rozhodnutí předsedy je s ohledem na vše výše uvedené nicotné. Pokud by soud naznal, že nesprávný a protiústavní postup předsedy nedosahuje intenzity, pro niž je jeho rozhodnutí nicotné, pak žalobkyně navrhla, aby soud z totožných důvodů napadené rozhodnutí zrušil pro nezákonnost. III. Vyjádření žalovaného, osoby zúčastněné na řízení a další podání žalobkyně 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na zjevnou účelovost žalobní argumentace, která popírá dosavadní postoj žalobkyně v řízení. V něm totiž namítala, že zadavatel jí již před zrušením zadávacího řízení odeslal rozhodnutí o výběru dodavatele. Pokud by tomu tak bylo, nemohla by zadávací lhůta dle § 40 odst. 4 ZZVZ uplynout. Žalovaný rozumí snaze žalobkyně dosáhnout vrácení kauce, ale nemůže se ztotožnit s prostředky, kterými se toho snaží dosáhnout, tedy s účelovým výkladem zákona. 12. Podle žalovaného k odeslání oznámení o výběru dodavatele nedošlo a současně nebyly naplněny podmínky pro ukončení zadávacího řízení dle § 40 odst. 4 ZZVZ, neboť došlo ke stavení zadávací lhůty dle § 40 odst. 2 ZZVZ; ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) se vztahuje na všechny námitky ve smyslu § 241 ZZVZ. Žalobkyně nahlíží na spornou otázku pouze pohledem své situace, kdy by se zákaz uzavřít smlouvu mohl jevit jako nadbytečný. Pokud by však byl výklad žalobkyně přijat [tj. že blokační lhůta je vázána pouze na námitky uvedené v § 246 odst. 1 písm. a) ZZVZ], nebyl