7 As 191/2022 — Nejvyšší správní soud

62 A 30/2024- 43 - text  5 62 A 30/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobců: a) M. P. b) L. P. oba bytem X zastoupeni JUDr. Milošem Jirmanem, advokátem sídlem Nádražní 600/21, Žďár nad Sázavou proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno za účasti: 1. Ing. L. P. 2. Ing. A. P. oba bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2024, č. j. ZKI BR-O-54/972/2023-11, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Katastrální úřad pro Vysočinu, katastrální pracoviště Velké Meziříčí (dále jen „katastrální úřad“), rozhodnutím ze dne 3. 11. 2023, č. j. OR-505/2023-746-6 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), dle § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), nevyhověl námitce žalobců proti obnovenému katastrálnímu operátu týkající se geometrického a polohového určení nemovitostí parc. č. X a XB v katastrálním území X. O odvolání žalobců rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že rozhodnutí katastrálního úřadu zrušil a řízení o námitce zastavil dle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Žalobci totiž k uvedeným pozemkům nemají žádný právní vztah. Jejich vlastníkem je osoba zúčastněná na řízení 2. Pozemky žalobců sice s uvedenými pozemky hraničí, avšak tuto hranici žalobci v námitkách nijak nezpochybňují. II. Žaloba 2. Proti napadenému rozhodnutí podali žalobci včasnou žalobu. Namítají, že z § 45 odst. 3 katastrálního zákona nelze dovodit, že by aktivní legitimace, tedy právo uplatnit proti obnovenému katastrálnímu operátu námitky, náleželo pouze k pozemku, který žadatel vlastní nebo je oprávněn s ním nakládat. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí nespecifikuje, z jakých předpisů a interpretačních pravidel vychází. 3. Účastenství v řízení o námitce proti obnovenému katastrálnímu operátu je třeba dle žalobců vymezit v souladu s § 27 správního řádu. Žalovaný pochybil, pokud žalobcům účastenství v řízení odepřel. Žalobci mohou být napadeným rozhodnutím přímo dotčeni ve svých právech, neboť obnovený katastrální operát zcela zásadně mění tvar a výměru pozemků parc. č. X a XB, na jejichž úkor vzniká pozemek parc. č. XB a rozšiřuje se pozemek parc. č. st. XC. V důsledku toho mají pozemky parc. č. X a XB protáhlý trojúhelníkový tvar a jsou samostatně nevyužitelné. Tyto pozemky sousedí s pozemky parc. č. st. XD a parc. č. XE (dle obnoveného operátu také parc. č. XF) ve vlastnictví žalobců, přičemž ohledně společné hranice probíhá dlouholetý soudní spor. Žalobci proto požadují, aby jejich námitky byly věcně projednány a pozemky parc. č. X a XB byly v katastrálním operátu evidovány tak, jak zde byly evidovány před jeho obnovou. Z těchto důvodů žalobci navrhují obě správní rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že námitky dle § 45 odst. 3 katastrálního zákona mohou podat vlastníci pozemků nebo jiní oprávnění. Z logiky věci a kontextu úpravy plyne, že vlastník nemovitosti je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní nemovitost dotčenou obnovou katastrálního operátu. Námitka týkající se účastenství v řízení je bezpředmětná, neboť řízení bylo zahájeno a vedeno s žalobci jako žadateli. Žalovaný proto navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem 5. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)], osobami k tomu oprávněnými (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. 6. Žaloba není důvodná. 7. Podle § 45 odst. 3 katastrálního zákona vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad. 8. Podáním námitky je zahájeno správní řízení, na něž se v plné míře uplatní správní řád. Podaná námitka má charakter žádosti podle § 45 správního řádu. Včasné námitky určují rámec požadovaného přezkumu obsahu obnoveného katastrálního operátu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2023, č. j. 8 As 299/2021-40). Katastrální úřad tedy přezkoumává obnovený katastrální operát pouze v rozsahu námitek uplatněných včas a oprávněnými osobami, a to zejména z důvodu právní jistoty a zajištění důvěry ve správnost údajů obsažených v katastru nemovitostí. 9. Podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže byla podána žádost zjevně právně nepřípustná. Předpokladem použití tohoto ustanovení je skutečnost, že nepřípustnost žádosti je zřejmá již na první pohled, aniž by bylo třeba ve věci provádět další zjišťování či dokazování. 10. K výkladu dotčených ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 9. 2022, č. j. 7 As 191/2022-35. V odkazovaném rozsudku sice byl aplikován dřívější zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. Zároveň z něj ovšem plyne, že materiálně se právní úprava v ničem nezměnila a jeho závěry jsou použitelné i při výkladu § 45 odst. 3 katastrálního zákona. 11. Nejvyšší správní soud k dané problematice uvádí: „Aktivně legitimována k podání námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu je přitom v souladu s § 16 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 písm. d) in fine katastrálního zákona z r. 1992 pouze osoba, které svědčí vlastnické nebo jiné do katastru zapisované právo k nemovitosti, jejíž nesprávná evidence způsobená obnovou operátu je namítána. Výklad § 16 odst. 3, podle něhož by osoba, které svědčí vlastnické či jiné právo k nemovitosti dotčené obnovou, byla aktivně legitimována k podání námitek týkajících se všech jiných parcel dotčených obnovou, by vedl k neudržitelnému závěru, že k podání námitek jsou oprávněny i osoby, které na správnosti evidence obnovou dotčených nemovitostí nemají žádný oprávněný zájem… skutečný rozsah vlastnického práva je na evidenci v katastru relativně nezávislý v tom směru, že se jej lze případně domoci v občanskoprávním řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2271/2006, podle něhož vymezení parcely je jen evidenční záležitostí a nemůže ničeho měnit na vlastnickém právu k pozemku). Na základě právního jednání však bude případný nový vlastník do katastru zapsán k parcele s evidovaným geometrickým určením. Z toho plyne, že takový oprávněný zájem mají pouze osoby disponující k dotčené nemovitosti právy zapisovanými do katastru.“ Nejvyšší správní soud následně potvrdil závěry správních orgánů, které pro nedostatek aktivní legitimace k podání námitek z důvodu absence oprávnění k určitým pozemkům řízení o námitkách (v odkazované věci pouze zčásti) zastavily dle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu. 12. V nynější věci žalobci ve svých námitkách uvedli, že vytvoření pozemků parc. č. X a XB v daném tvaru postrádá jakýkoliv smysl a lze tudíž předpokládat, že zpracovatel obnoveného operátu presumuje, že sporná hranice mezi těmito pozemky a pozemky žalobců v řízení před civilními soudy neobstojí a bude posunuta na úkor pozemků žalobců. Obnovený katastrální operát tedy zcela nepřípustně presumuje v otázce sporných hranic výsledek soudního řízení. 13. Není přitom sporu o tom, že pozemky parc. č. X a XB nejsou ve vlastnictví žalobců a ti k nim nemají ani žádné jiné oprávnění. Sporná hranice je v obnoveném katastrálním operátu řádně vyznačena a žalobci proti správnosti vyznačení sporné hranice nijak nebrojí. V podstatě jim vadí pouze to, že pozemky (parcely) jejich sousedů jsou v katastrálním operátu po obnově příliš úzké, a to na úkor jiných pozemků (parcel) týchž sousedů. 14. Jelikož obnovou katastrálního operátu se nezasahuje do vlastnických práv k pozemkům, katastrální úřad z povahy věci nemůže v jejím průběhu ani nijak „presumovat“ výsledek civilního soudního řízení. Naopak, teprve výsledek civilního soudního řízení může být podkladem pro evidenci hranice pozemku, která je doposud sporná. 15. Na hodnocení nynější věci nemá vliv ani poukaz žalobců na § 27 správního řádu. V řízení o námitce byli žalobci jako žadatelé účastníky řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu. Účastenství v řízení jim katastrální úřad neodepřel. V průběhu řízení však žalovaný dospěl ke správnému závěru, že námitky žalobců proti obnovenému katastrálnímu operátu dle § 45 odst. 3 katastrálního zákona,