4 As 5/2003 — Nejvyšší správní soud

22 A 18/2024- 28 - text 6 22 A 18/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: nezl. M. B., nar. X st. příslušnost X bytem X zast. zákonnou zástupkyní A. A., nar. X zast. advokátkou Mgr. Pavlínou Zámečníkovou sídlem Milady Horákové 13, Brno proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2024, č. j. MV-60130-4/SO-2024 takto: I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 12. 6. 2024, č. j. MV-60130-4/SO-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to k rukám advokátky Mgr. Pavlíny Zámečníkové do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 16. 2. 2024, č. j. OAM-20128-12/TP-2023, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žádost žalobce o povolení k trvalému pobytu zamítá dle § 75 odst. 1 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., neboť cizinec nepředložil doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území. II. Podání účastníků 2. V podané žalobě popsal žalobce průběh správního řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu s tím, že v podaném odvolání namítl, že z dokladů, které byly shromážděny v průběhu řízení před správním orgánem prvním stupně, a dále z dokladů, na které žalobce v doplnění odvolání odkazuje a které měly být připojeny k doplnění odvolání, je zřejmé, že v případě žalobce byly doloženy doklady o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území ve smyslu § 71 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. V doplnění odvolání odkázal na doklady, které měly tvořit přílohu odvolání a které představovaly novou skutečnost, kterou nemohl v řízení před správním orgánem prvního stupně uplatnit. 3. Teprve z napadeného rozhodnutí žalobce zjistil, že bohužel z důvodu administrativního pochybení nebyly přílohy, na které bylo v doplnění odvolání odkazováno a jejichž připojení bylo avizováno, připojeny. Závěr žalovaného, že se přílohami nemohl zabývat, protože je žalobce nepředložil, je nesprávný a nezákonný, neboť přílohy byly v odvolání řádně označeny a jejich předložení bylo v doplnění odvolání avizováno. Žalovaný tedy měl žalobce vyzvat k připojení předmětných příloh a v důsledku této procesní vady se žádným způsobem nevypořádal s odvolací námitkou uvedenou pod bodem 1. doplnění odvolání. Zároveň žalobce namítl, že se žalovaný zcela nesprávně a nepřezkoumatelně vypořádal s otázkou přiměřenosti zásahu zamítavého rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce a jeho rodiny. 4. Žalovaný odkázal na spisový materiál a napadené rozhodnutí s tím, že žaloba nepřináší žádnou novou relevantní argumentaci, která by správnost rozhodnutí zpochybňovala. Napadené rozhodnutí splňuje všechny požadavky, které zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v ustanovení § 68 odst. 3 stanoví pro odůvodnění rozhodnutí. Žalovaný přezkoumatelným způsobem zdůvodnil, jak se vypořádal s námitkami žalobce uvedenými v odvolání, a z jakých důvodů je považoval za mylné či nerozhodné a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a výkladu právních předpisů. Z uvedených důvodů je přesvědčen, že věc byla posouzena správně a v souladu se zákonem. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. 6. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce žádostí ze dne 28. 8. 2023 požádal o povolení k trvalému pobytu v ČR. Správní orgán prvního stupně žalobce vyzval výzvou ze dne 23. 9. 2023 k odstranění vad žádosti, a to k předložení dokladu o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území ČR s tím, že spolu s ním je třeba za společně posuzované osoby považovat jeho rodiče, tj. paní A. A. a pana P. B., kteří jsou oprávnění pobývat na území ČR. Doložené listiny následně vyhodnotil správní orgán prvního stupně jako nedostatečné a prvostupňovým rozhodnutím žádost zamítl. V řízení před správním orgánem prvního stupně nebyl žalobce zastoupen. 7. Dále ze správního spisu vyplývá, že v odvolacím řízení převzala právní zastoupení žalobce Mgr. Pavlína Zámečníková, která jeho jménem podala blanketní odvolání (podání ze dne 22. 2. 024) s tím, že toto bude doplněno poté, co jí bude umožněno nahlédnutí do spisu. Na blanketní odvolání reagoval správní orgán prvního stupně tím, že nové zástupkyni žalobce umožnil nahlédnutí do spisu. Termín nahlédnutí stanovil na 14. 3. 2024 a stanovil lhůtu pěti dnů od nahlédnutí do spisu k odstranění vad podání. Právní zástupkyně byla určeného dne nahlížet do spisu a odvolání doplnila podáním ze dne 25. 3. 2023. 8. V doplnění odvolání uvedla zaměstnání otce a výši jeho příjmu, a dále uvedla, že teprve po datu vydání prvostupňového rozhodnutí byla otci žalobce vyplacena mzda za měsíc leden a teprve po jejím vyplacení mohl žalobce doložit příjem otce za poslední tři kalendářní měsíce a odstranit vady žádosti tak, jak byl vyzván. Podle žalobce se jedná o nové skutečnosti, které nemohl bez svého zavinění uplatnit v řízení před správním orgánem prvního stupně, přičemž k jejich přípustnosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2021, č. j. 3 Azs 4/2020-41, v souvislosti se zásahem do soukromého a rodinného života žalobce. V podaném odvolání výslovně odkázala na přílohy podání, kterými tvrzené skutečnosti dokládá. 9. K doplnění odvolání nicméně nebyly v rámci datové zprávy žádné přílohy přiloženy. 10. Doplnění odvolání bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno dne 28. 3. 2024, dne 8. 4. 2024 byl správní spis vč. odvolání postoupen bez dalšího úkonu žalovanému, který taktéž bez dalšího úkonu dne 12. 6. 2024 rozhodl, přičemž vycházel toliko z listin, které byly shromážděny před vydáním prvostupňového rozhodnutí a k tvrzením žalobce v doplnění odvolání nepřihlédl, neboť „Odvolatel k odvolání nepředložil žádné přílohy, tudíž se jimi Komise nemohla zabývat.“ 11. Podle § 2 odst. 3 správního řádu správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká (dále jen "dotčené osoby"), a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. 12. Podle § 2 odst. 4 téhož zákona správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. 13. Podle § 3 téhož zákona nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. 14. Podle § 45 odst. 2 téhož zákona nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit (§ 64). 15. Podle § 82 odst. 4 téhož zákona se k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním. 16. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, zašle stejnopis podaného odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat, a vyzve je, aby se k němu v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 5 dnů, vyjádřili. Podle okolností dále doplní řízení. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo bylo-li nepřípustné. 17. Podle § 93 odst. 1 téhož zákona platí, že, jestliže v hlavě VIII není stanoveno jinak, tak se pro řízení o odvolání obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII této části. 18. Ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu je systematicky zařazeno v hlavě VI správního řádu. 19. Podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. 20. Podle čl. 3 odst. 2 téže úmluvy státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují zajistit dítěti takovou ochranu a péči, jaká je nezbytná pro jeho blaho, přičemž berou ohled na práva a povinnosti jeho rodičů, zákonných zástupců nebo jiných jednotlivců právně za ně